KOMENTÁŘ: Zeman i komunisté končí. Jeden si může dovolit vše, druzí vymírají

Komentář Petra Šulky - Včerejší projev Miloše Zemana dopálil mnohé. Pravici proto, že se někdo ve funkci prezidenta zúčastnil poprvé od roku 1989 sjezdu komunistů. Mnohé levičáky, že legitimizuje svoji přítomnosti konkurenci. Ale nejvíce obsahem svého projevu naštval samotné komunisty.

Zeman sice komunisty oslovil jako soudruhy a soudružky a doporučil jim podpořit vládu, ale co říkal dál už bylo mnohým proti srsti. Teze o tom, že únor 48 nebyl vítězný, ale prohraný, zmínka o zneužívání moci, politických vraždách nebo šedivosti a bezútěšnosti normalizace, musela mnohého kovaného soudruha bodnout do srdce. Miloš Zeman, jako pragmatik a prognostik ví, že ze tří důvodů si to může dovolit.  

Za prvé letošní prezidentské volby byly jeho poslední. Dosáhl vrcholu a nikdy už nebude ničí podporu ve volbách potřebovat. Může kritizovat dle libosti, a koho chce. A první to pocítili komunisté. Za druhé i přes tuto kritiku byli komunisté šťastní, že se jim konečně po téměř 30 letech dostalo uznání z nejvyšších míst.  A za třetí a především. I když si to komunisté nechtějí přiznat, jsou končící vymírající stranou.

Po roce 1989 měli komunisté šanci k rychlému etablování do politiky. Stačilo málo. Přejmenovat se. Podívejme se po postkomunistických zemích. Většina komunistických stran si dala jiné jméno, a její členové se dnes podílejí na vládě a nejsou v nějaké karanténě. Ještě za dob NDR se komunistická strana SED v roce 1989 přejmenovala na PDS. V roce 2005 se stala základem projektu Die Linke. Ten má dnes preference kolem 10% a překvapivě boduje i na západě.  V Polsku se z komunistů stala Strana demokratické levice a poté Sociální demokraté. Bývaly člen Polská sjednocené dělnické strany, což bylo krycí jméno pro polské komunisty, bývalý šéfredaktor několika stranických plátků a ministr pro mládež a sport v letech 1985 až 1989, která se po roce 1989 „zreformoval“, Aleksander Kwaśniewski, se stal v roce 1995 na dvě období prezidentem Polska.

V Rumunsku všichni prezidenti, pokud už rovnou nebyli ve vedení místních komunistů před rokem 1989, měli vazby na tajnou službu Securitate. Přejmenováním vzali komunisté oponentům mocnou páku. Nikdo na ně nemohl útočit, že jsou stále komunisté. Oni totiž snadno opáčili: „Ano, byli jsme komunisté, ale teď jsme demokraté. Však i mezi vámi je dost bývalých komunistů!“ A tím, veškerou kritiku utnuli. Vždyť i u nás jsou v partajích, které komunisty tak ostentativně pohrdají, mnozí bývalí soudruzi.  

Přesto se po dlouhá léta dařilo KSČM poměrně slušně. Pro mnohé byla totiž jedinou protestní stranou v parlamentu. Zvláště za opoziční smlouvy a vedení radikálního Miroslava Grebeníčka se jim podařil ve volbách skvělý výkon. Získali 18% voličů. To se již v dějinách České republiky nikdy neopakovalo. Přesto komunisté vždy ve volbách brali přes 10-15% hlasů. To se změnilo až letos, kdy komunistická strana klesla na 7,76%, tedy zhruba polovinu toho co měla při minulých volbách. Cynicky bychom mohli poznamenat, že rudí vymírají.

Ano, ale pouze z části. Komunisté totiž přišli o své mladší protestní voliče. Ti dali hlas agresivnějším stranám. Z části SPD a ANO. Někteří i Pirátům. Komunistická strana, dříve tak radikální, prostě zešedivěla. Stal se z ní spolek šedivých normalizačních soudruhů, jak vystřižených z normalizačních seriálů, kterým jde hlavně o to, v klidu to „doklepat“ do penze. Hlavně ne žádné experimenty nebo vzrušení. Je to taková televize Šlágr české politiky. Pro lidi mezi 70 a 100 roky. Mladší už poslouchají něco jiného. Až odejde tato generace, poslední zhasne světla, a s jednou epochou českých dějin bude konec.    

Autor je historik

Související

Více souvisejících

KSČM sjezd KSČM (21.4.2018) Miloš Zeman

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy