Situaci kolem novičoku by podle ANO a ČSSD měla posoudit bezpečnostní rada

Praha - Záležitostí kolem látky novičok v Česku, údajně rozdílných zpráv tajných služeb a výroků prezidenta Miloše Zemana by se měla zabývat Bezpečnostní rada státu. V dnešních Otázkách Václava Moravce České televize se na tom shodli místopředsedové ANO a ČSSD Petr Vokřál a Martin Netolický. Podle Netolického by se měla vládní bezpečnostní rada sejít za za přítomnosti prezidenta a věc si vysvětlit.

Pozornost vzbudil čtvrteční Zemanův výrok, že se v Česku jed novičok v malém množství vyráběl a testoval. Ministerstva obrany a zahraničí následně uvedla, že látky tohoto typu se v Česku syntetizují pro účely protichemické obrany, ale pouze v mikroskopickém množství. Z laboratoří uniknout nemohly. Konkrétní látka, kterou byl otráven ve Velké Británii ruský dvojitý agent Sergej Skripal, se v Česku podle úřadů netestovala.

Vokřál pokládá za zarážející údajnou rozdílnost zpráv Vojenského zpravodajství a Bezpečnostní informační služby, na něž se prezident odvolával. "Z toho můžou vyplývat prohlášení, která nás nestaví do nejlepšího světla," řekl. Netolický soudí, že vše nahrává ruské propagandě, a Česko je "za šašky". "Pan prezident se chová jako neřízená střela," prohlásil další z účastníků debaty, poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Vokřál i Ferjenčík soudí, že věcí by se měla zabývat Sněmovna. Veřejnost by podle místopředsedy ANO měla dostat ujištění, jaké látky se v Česku testovaly a jak se s nimi zacházelo. "My jako poslanci potřebujeme ověřit, zda si prezident nevymýšlí, zjistit, jak to skutečně je," uvedl Ferjenčík. Je možné, že se věcí bude zabývat už příští týden zahraniční výbor. Netolický míní, že by se měli scházet prezident, premiér a ministři obrany a zahraničí a ke konzultacím postojů.

Vtažení Česka do příběhu s novičokem může podle informací České televize souviset s předsednictvím Česka v Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW), které začíná příští týden a bude například řešit údajné použití chemických zbraní v Sýrii. Pro Ferjenčíka je taková informace novinkou, Vokřál by prý chtěl věřit, že jde o náhodu. Netolický na dané téma spekulovat nechtěl. Konstrukce se podle něho sice nabízí, doufá ale, že se nepotvrdí.

Zeman ve čtvrtek řekl, že podle Vojenského zpravodajství se v Česku vyráběla nervově paralytická látka A230, kterou označil za novičok. Civilní Bezpečnostní informační služba (BIS) podle Zemana dospěla k závěru, že tento plyn není novičok. Zeman řekl, že se přiklání k názoru vojenských zpravodajců. Prezidentovy výroky uvítalo Rusko, podle něj jeho slova vyvracejí obvinění britských vyšetřovatelů, že za útokem na Skripala stojí Moskva.

Související

Chemické zbraně

ROZHOVOR: Rusko se zbavilo chemických zbraní, oznámil před pěti lety Putin. Jistotu nemáme, uvádí Michal Smetana

Vladimir Putin 27. září 2017 avizoval, že Ruská federace dokončila likvidaci svého chemického arzenálu. Ačkoliv bylo prohlášení ve své době vnímáno jako jeden z milníků na cestě k naplnění zákazu této kategorie bojových prostředků, Moskva byla postupem času stále více obviňována z nedostatečného splnění svých závazků v dané oblasti, upozorňuje odborník na jaderné, chemické a autonomní zbraně a teorii odstrašení Michal Smetana v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Docent působící na Katedře bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a vedoucí výzkumné skupiny Experimental Lab for International Security Studies dodává, že kauza otravy agenta Sergeje Skripala ukazuje na přetrvávající existenci nějaké zásoby nervově paralyzujících látek v Rusku a schopnost tamního bezpečnostního aparátu s nimi operovat. Jejich nasazení na ukrajinském bojišti, o kterém se opakovaně spekuluje, ovšem nepovažuje za pravděpodobné.

Více souvisejících

Novičok (nervový plyn) Hnutí ANO ČSSD Petr Vokřál (primátor Brna) Martin Netolický (ČSSD)

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy