Koho chtějí Pražané za primátora? Čtěte aktuální průzkum preferencí

Praha - Pražané v čele pražského magistrátu preferují nadále v přímé volbě bývalého primátora Bohuslava Svobodu následovaného Hřibem. Třetím nejpreferovanějším je Patrik Nacher, který zaznamenal největší nárůst hlasů. Ukázal to průzkum společnosti Sanep.

O činnost radních magistrátu hl. města Prahy se pět měsíců před konáním komunálních voleb v souhrnu zajímá 39,8 % dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel hl. m. Prahy.

Mezi nejznámější tváře pražského magistrátu patří nadále stávající primátorka Adriana Krnáčová, a to společně s bývalým primátorem Bohuslavem Svobodou a Matějem Stropnickým. Pouze tyto tři představitele pražského magistrátu zná více jak 50 % Pražanů.

Z celkem 65 zastupitelů hl. m. Prahy se nicméně 52 zastupitelů pohybuje pouze pod 7% znalostí.

Aktuálních hypotetických přímých voleb primátora hl. města Prahy by se zúčastnilo 39,9 % Pražanů, kteří by do čela Magistrátu hl. m. Prahy zvolili bývalého primátora a rovněž stávajícího poslance za ODS Bohuslava Svobodu, kterému v roce 2016 soud udělil podmíněný trest v kauze Opencard. Proti tomuto rozhodnutí se bývalý primátor odvolal. I přesto však Bohuslava Svobodu nadále Pražané, kteří jej tak patrně nepovažují za hlavního viníka v kauze Opencard, vnímají jako nejvhodnějšího kandidáta na primátorský post.

Za nejpreferovanějším Bohuslavem Svobodou následuje lídr Pirátů Zdeněk Hřib, který sice není pražským zastupitelem ani radním, ale je primátorským kandidátem této strany.

Zdeněk Hřib, který aktuálně získal podporu 10,1 % Pražanů, kteří by v květnu přišli k volbám, tak na druhé pozici vystřídal Adama Zábranského (Piráti). Voliči Pirátů tak bez ohledu na znalost daného kandidáta preferují zvoleného lídra a kandidáta Pirátů na primátorský post, kterým je právě Zdeněk Hřib. Rostoucí voličská podpora Pirátů se tak již řadu měsíců ukazuje i v Praze, kdy právě voliči této strany nejprve podporovali Mikuláše Ferjenčíka, po jehož odchodu se tato podpora přesunula na Adama Zábranského a aktuálně voličský elektorát Pirátů preferuje Zdeňka Hřiba.

V nadcházejících průzkumech spol. SANEP bude nadále postupně zařazovat i případné další lídry jednotlivých stran a hnutí, kteří nejsou pražskými zastupiteli.

Na třetí místo postoupil zastupitel a poslanec za hnutí ANO Patrik Nacher, který suverénně vyhrál pražské primárky a je nominován na lídra komunálních voleb, kdy jeho nominaci musí potvrdit ještě příslušné stranické orgány. Patrik Nacher, který je veřejnosti znám jako bojovník proti bankovním poplatkům, propagátor finanční gramotnosti, rozšířil své aktivity i do oblasti ochrany spotřebitelů a v květnu rovněž vydal knihu, se tak posouvá i v oblasti znalosti a zjevně i obliby u pražských voličů hnutí ANO. Patrik Nacher je rovněž nejpreferovanější personou v barvách hnutí ANO, které získalo v Praze nejvíce hlasů, jak v komunálních volbách v roce 2014, tak i ve sněmovních volbách v roce 2017. Stávající primátorka Adriana Krnáčová, která oznámila, že se již nebude v nadcházejících volbách ucházet o primátorský post, pak zastává sedmou pozici z pohledu hypotetických rozhodnutých voličů.

Na čtvrté místo pak sestoupil ze třetí pozice Jan Čižinský, který je členem KDU-ČSL a byl zvolený za trojkoalici SZ, KDU-ČSL a STAN, ovšem v podzimních komunálních volbách hodlá kandidovat za politické uskupení Praha Sobě. V této souvislosti aktuálně Jan Čižinský pozastavil své členství v KDU-ČSL. Sestup Jana Čižinského, který je rovněž i poslancem za KDU-ČSL a starostou Prahy 7, ze třetího na čtvrté místo tak naznačuje, že tímto krokem a odklonem od své domovské strany přestává mít podporu lidovců, což může znamenat ještě další propad voličské podpory.

Související

Praha

Noční život v Praze se mění. Tahy po hospodách skončily

Praha se rozhodla zakročit proti takzvaným "pub crawls", organizovaným nočním toulkám po barech, které pořádají specializované agentury a které jsou spojeny s hlučnými skupinami opilých turistů. V pondělí tento zákaz schválila Rada hlavního města Prahy.

Více souvisejících

Praha průzkumy Adriana Krnáčová Bohuslav Svoboda Patrik Nacher Adam Zábranský (Piráti) Zdeněk Hřib protext

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 59 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy