Babišovy čistky? Vláda propustila výrazně víc vysokých úředníků, než tvrdila

Systemizaci provedla vláda loni koncem roku krátce po svém jmenování. Ministerstvo vnitra uvedlo, že změny souvisí s reorganizací práce ministerstev. Babiš kritizoval přebujelost státní správy a oznámil, že systemizace ušetří 18 milionů korun. Na ministerstvech a úřadu vlády ubylo 14 sekcí, zrušeno bylo podle tehdejšího vyjádření vlády 23 služebních a 50 pracovních míst. Změny platné od ledna 2018 se dotkly i náměstků.

Podle TI, která začátkem roku dopad systemizace ověřovala na ministerstvech i úřadu vlády, skončilo ale zhruba o polovinu vysokých úředníků více. "Ukázalo se, že jen na těchto oslovených úřadech přestalo z důvodů systemizace zastávat svou pozici 37 představených od úrovně ředitelů odborů výše," uvedla TI v tiskové zprávě.

Postránecký ve vyjádření vysvětlil, že údaje TI vycházejí z odlišného pohledu na interpretaci čísel vztahujících se k systemizaci. "Systemizací se rozumí počet míst služebních a pracovních ve služebním úřadu, nikoliv počet zaměstnanců v úřadu," uvedl Postránecký. Zmíněných 23 zrušených služebních míst je podle něj rozdíl počtu zrušených a počtu nově vytvořených služebních míst. Počet míst představených, tedy nejvyšších úředníků, o nichž se TI zmiňuje, klesl podle Postráneckého o 32. O devět ale vzrostl počet služebních míst, která nejsou místy přestavených.

V březnu rozhodla Babišova vláda o další systemizaci, která bude znamenat další rušení míst ve státní správě. Kabinet také předložil novelu služebního zákona, která podle některých opozičních stran či odborů umožní vládě, zbavit se dalších nepohodlných úředníků a obsadit jejich místa jinými osobami. "Funkčnost služebního zákona se pozná až s výměnou vládních garnitur a současné kroky vlády považujeme za nebezpečné," uvedl k novele ředitel české pobočky TI David Ondráčka.

Postránecký i tuto kritiku odmítl. Novelu zákona hájí. Podle něj se týká oblastí, kde jsou problémy. Otevření výběrových řízení například podle něj reaguje na situaci, kdy nyní není v řadě případů velký zájem o účast ve výběrových řízeních. "Nastaly i situace, kdy se do výběrových řízení na pozici náměstka pro řízení sekce nikdo nepřihlásil," upozornil Postránecký.

Zdůraznil také, že snížení počtu náměstků či ředitelů odborů ze začátku letošního roku představovalo jen velmi malý rozsah změn oproti situacím, které nastávaly po nástupu nových vlád před zavedením zákona o státní službě. "Například po nástupu Nečasovy vlády v roce 2010 došlo k výměně naprosté většiny náměstků a do jednoho roku bylo vyměněno na některých ministerstvech přes 40 procent ředitelů odborů," uvedl Postránecký. Podle něj naopak zákon přispívá ke stabilizaci výkonu státní správy.

Podle TI se však současná vláda snaží obcházet zákon a privatizovat veřejný zájem. "Spekulacím o dosazování loajálních osob to pak samozřejmě nahrává. Vláda by se měla snažit o stabilizaci státní správy, nikoliv o její demontáž," sdělil právník TI Petr Leyer. "Jsou zde překotně rozebírány strategické instituce a organizace přímo za denního světla, a navíc je to doprovázeno populistickou rétorikou odpovědného vládnutí," doplnil analytik TI Milan Eibl.