Bělobrádkova otevřená zpověď: Kvůli mé nemoci nevím, co bude za půl roku. Jestli budu chodit a jestli zvládnu hygienu

Bělobrádek na facebooku připomněl, že 30. května byl Světový den roztroušené sklerózy. „Pro mě a pro zhruba dalších 18 tisíc lidí v České republice je to den, kdy se trochu více začne mluvit o nemoci, kterou máme a kterou nikdo moc nezná,“ uvedl na úvod svého příspěvku.

Svěřil se také, že život s roztroušenou sklerózou není snadný. „Vím o tom své a řekne vám to každý, kdo ji má, ale i naši blízcí. Nemůžete si plánovat, co budete dělat za rok nebo za dva, dokonce ani za půl roku. Prostě nevíte, kdy a jak se nemoc projeví. Jestli budete chodit, udržíte v rukou předměty, anebo se sami obsloužíte se základní hygienou. Ale i tak život máme pořád rádi. Možná více než jiní. Naplno si užíváme každý den, každé chvíle s rodinou a se svými blízkými,“ svěřil se šéf lidovců.

Pak začal vysvětlovat, co ho vlastně trápí. „A co vlastně ta RS je? Nemoc, která postihuje centrální nervovou soustavu. Můj vlastní imunitní systém ničí moje vlastní tkáně. Trochu absurdní, že? Ale děje se to. Mícha a nervy jsou jako kabely. Uvnitř dráty a navrchu obal. Ten je poškozován a tak vzruchy "probíjí", vzruch se nedostane tam, kam má. Padají vám věci z rukou, zakopáváte, občas se zamotáte, jste unavený, brní vás části těla a nakonec chromnete,“ popsal průběh nemoci politik.

Netrénované oko podle něj ale může příznaky zaměnit za neschopnost či opilost. „Vlastně to může vypadat, že mám blbý den, nebo jsem nemehlo. Hloupé je, když si lidé o vás myslí, že jste opilý. Jednou si z toho, že jsem před Úřadem vlády netrefil dveře, dělali legraci v televizi. Děsně vtipný, když to je projev nemoci, že? Někdy se vám ani nechce únavou udělat doslova krok navíc. Vstát a postavit se na nohy se občas musíte nutit silou vůle. Dříve jsem si to nedovedl ani představit,“ bez vytáček popsal, jak se čas od času cítí.

Zároveň ale přiznal, že nebýt RS, tak by nejspíš do vrcholné politiky nevstoupil a nebyl by předsedou lidovců. „RS mě o dost připravila. Třeba nemůžu hrát fotbal a na kytaru už moc taky ne a na některé domácí práce je Jana sama. Ale nedělám z toho drama. Prostě to k životu patří. Choroby a neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Nemoc mě naučila, že si člověk musí stanovit priority, nezabývat se ptákovinami, ale jen podstatnými věcmi, neřešit pseudoproblémy a vážit si každého dne, kdy zdvihne dítě do náručí a zaváže si tkaničky u bot. Hlavně mě ale RS naučila, že nejdůležitější na světě jsou mezilidské vztahy. Tak na to nezapomínejte,“ vzkázal Bělobrádek.