Rudé tance v Česku. Vážně se vrací komunisté k moci?

Názor – Dnes má ANO a ČSSD podepsat koaliční smlouvu, podle které vznikne vláda, která se bude opírat o komunisty. Mnozí bijí na poplach. Je to prý návrat před rok 89 a nereformovaní komunisté se prý znovu sápou po moci. Toto tvrzení se nezakládá na realitě. KSČM si totiž moc a svoje místo na české politické scéně šikovným manévrováním a na všechny strany vydobyla už dávno.

K legitimizaci komunistů v novém režimu došlo fakticky již v prosinci 1989. Tehdy komunistický parlament jednomyslně zvedl ruku pro jediného kandidáta na prezidenta. Tím byl Václav Havel. Ten byl ještě v květnu 1989 ve vězení.

Havel sice po celou dobu svého mandátu odmítal s komunisty jednat, ale bylo jasné, že jeho volbou se komunisté nejen zachránili, ba i svoje jméno si mohli ponechat (což je až na Rusko doopravdy unikát), ale dostali i nový režim do klinče.

Ikona disentu, první demokratický prezident byl zvolen komunistickým parlamentem a zvedli pro něj ruku i ti nejrudější z rudých. Pokud by se někdy reálně jednalo o jejich zákazu, toto eso v rukávu by nepochybně padlo.  

V 90. letech se komunisté ocitli v izolaci. Všechny parlamentní strany s KSČM nechtěly mít nic společného. Komunisté se sami ocitli v krizi. V jejich čele se ocitl režisér Jiří Svoboda, který chtěl stranu transformovat v moderní levicovou stranu a dokonce ji přejmenovat. To však narazilo na tvrdý odpor konzervativců. Do čela se dostal tvrdý stalinista Miroslav Grebeníček a Svoboda nakonec KSČM opustil.

Grebeníčkovi se podařilo ze strany vybudovat protestní hnutí, které hrálo na nostalgii po starém režimu a nespokojenosti s novým. To evidentně neslo plody. Komunisté ve volbách 2002 dostali 18,61% hlasů a o jejich zákazu nebo mocenské karanténě již nemohla být ani řeči.

Jako potvrzení tohoto faktu je místopředsedou sněmovny zvolen Vojtěch Filip. O rok později sehrají důležitou roli při volbě druhého prezidenta a hlasem pro Václava Klause značně otupí a také znedůvěryhodní kritiku pravice na jejich účet.

Od té doby se kolem komunistů hraje zvláštní hra. Oficiálně stále platí bohumínské usnesení, které ČSSD brání vládnout s komunisty. Již za vlády Miloše Zemana a zvláště za vlády Jiřího Paroubka se o komunisty zcela otevřeně opíraly.

Nejabsurdnější divadlo kolem komunistů rozehrál po volbách v roce 2006 Miroslav Kalousek. Tehdy ještě předseda lidovců Kalousek s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem dohodl vládu, kterou komunisté měli podporovat. Proti tomu se však zvedl v řadách lidovců odpor a Kalousek, i když se později stal ministrem financí v Topolánkově vládě, nakonec z čela lidovců odstoupil a stranu opustil. Dodnes pak tvrdí, že se jednalo o jeho chytrý tah, a že pokud by tato vláda vznikla, tak by z ní sám odešel. Věřit mu to samozřejmě můžeme.

Obecně vztah pravice ke komunistům je daleko mnohovrstevnější než se zdá. Pravice často a ráda komunistům vyčítá léta 1948 až 1989 a varuje před jejich návratem k moci. Často pak slibuje, že komunisty postaví mimo zákon a jejich stranu zakáže. Naposledy to slibovala Miroslava Němcová.

Odpověď na to, proč to ani po téměř 30 letech od revoluce neudělali je jednoduchá.  Pravice komunistickou stranu v tichosti využívá. V prvé řadě se jim jejich ostrakizací podařilo zabránit po roce 1989 zabránit čistě levicové vládě.

Na druhou stranu se nebrání, když komunisté podpoří jejich návrhy a chovají se „státotvorně“. Za to jim „platí“ pozicemi ve výborech poslanecké sněmovny nebo státních organizacích. V rámci této hry proti komunistům v těchto pozicích protestují a varují před nimi, ale i když mají většinu, a mohou jejich zvolení zabránit, nestane se.  

Komunisté však za tuto politiku platí vysokou cenu. Tím, že se stali tichou státotvornou stranou, bez které se žádná vláda neobejde, ztratili svoje image protestní strany. Pokud ještě v roce 2013 měla KSČM ve volbách 14,91 % hlasů, v loňských volbách to bylo již jen 7,76%. Spolu s úbytkem jejich starších voličů je to pro stranu varující zpráva.

Stejně tak může být pro ně varující zkušenost francouzských komunistů. Ti byli v „bezpečnostní karanténě“ od roku 1947. Teprve v roce 1981 je premiér Lionel Jospin se souhlasem prezidenta Françoise Mitterranda přibral do vlády. Byla to pro ně katastrofa. Z 16% v roce 1981 se komunisté propadli na pouhá 4,29% a přestali jako relevantní politická síla existovat.

To, co s komunisty bude, závisí na tom, jaká bude nová vláda. Pokud se jí bude dařit, komunisté z toho budou nepochybně těžit. Při opačném scénáři se budou komunisté od vlády distancovat. Duch protestní strany bude každopádně pryč. Velký politický úspěch, kdy se komunisté dostali po 29 letech z izolace, se snadno může pro ně stát zdrcující katastrofou. Ukáže až budoucnost.

Související

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

Více souvisejících

KSČM Vojtěch Filip (KSČM) Miroslava Němcová Václav Havel Mirslav Grebeníček Vláda ČR

Aktuálně se děje

včera

Vladimir Putin

Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.

včera

Evropský parlament

Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned

Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.

včera

včera

včera

Donald Trump a nový ředitel CIA John Ratcliffe

V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí

Nečekané přistání amerického vojenského transportního letounu na moskevském letišti Vnitřkovo vyvolalo řadu otázek a mezinárodní pozornost. Podle informací webu CBS NEws byl na palubě stroje ředitel Ústřední zpravodajské služby John Ratcliffe. Přítomnost jednoho z nejvýše postavených bezpečnostních představitelů Spojených států v ruské metropoli nebyla předem oznámena a obě strany o ní zpočátku mlčely.

včera

Šanghaj

Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce

Peking se ostře ohradil proti novému balíku hospodářských sankcí, kterými se Spojené státy americké snaží izolovat Írán a jeho obchodní partnery. Čínské ministerstvo zahraničí označilo americká opatření za nelegální jednostranné kroky a varovalo, že podnikne všechna nezbytná opatření k ochraně svých národních zájmů. Bleskový nárůst napětí přichází poté, co Washington vyhlásil rozsáhlou finanční ofenzívu zaměřenou na úplné odstřižení íránského režimu od globálních příjmů.

včera

Scott Bessent, ministr financí USA

USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně

Nové sankční hrozby ze strany Spojených států amerických zamířené na odběratele íránské ropy míří především na Čínu. Ministr financí USA Scott Bessent oznámil záměr uplatnit výrazný ekonomický tlak na země, které z Íránu surovinu importují. Ačkoliv oficiální místa konkrétní stát nejmenovala, analytici i dostupná data podle CNN ukazují, že hlavním cílem tohoto opatření je právě Peking, který představuje největšího odběratele íránské ropy na světě.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele

Blížící se parlamentní volby v Izraeli výrazně ovlivňují styl i obsah politické kampaně premiéra Benjamina Netanjahua. Volební kampaň vládní strany Likud staví do popředí nového vnějšího protivníka, kterým se stalo Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan. Na velkoplošných billboardech v Tel Avivu se turecký vůdce objevil po boku představitelů Íránu, Hizballáhu a starosty New Yorku pod ústředním heslem, že všichni ti, kteří jsou na snímku zobrazeni, si přejí Netanjahuovu porážku a voliči by jim to neměli dovolit.

včera

Ilustrační foto

Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí

Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.

včera

Kanada

I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?

Obchodní spor mezi Kanadou a Spojenými státy získává na intenzitě a Ottawa zvažuje své možnosti odvety proti administrativě prezidenta Donalda Trumpa. Ačkoliv Kanada vyváží do USA přibližně 70 procent svého zboží, disponuje významnými pákami, kterými může americkou ekonomiku citelně zasáhnout. Zemi javorového listu hraje do karet fakt, že je největším obchodním odběratelem pro 26 amerických států a mezi první tři klíčové trhy patří celkem pro 45 z 50 států USA.

včera

Dmitrij Peskov

"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.

včera

německá policie v akci

Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou

Němečtí vyšetřovatelé objevil v blízkosti letiště Lipsko/Halle už třetí bezpilotní letoun a podezřelé výbušniny, které podle dostupných informací souvisejí s pokusem o útok z počátku tohoto měsíce. O nových nálezech informovala německá veřejnoprávní média NDR a WDR společně s deníkem Süddeutsche Zeitung. Třetí dron byl nalezen v západní části od letištního areálu s odstupem deseti dnů od samotného incidentu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada

Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.

včera

Letní počasí

Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil nový měsíční výhled počasí pro období od 24. srpna do 20. září 2026. Po třech týdnech extrémních veder a sucha na přelomu července a srpna přinesl uplynulý týden zmírnění teplot i návrat srážek. Nejvíce dešťových srážek přitom meteorologové zaznamenali na území Čech.

24. srpna 2026 22:00

Lunární sonda Chang'e

Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci

Čína odložila start své vesmírné mise Čchang-e 7, jejímž hlavním cílem je vyhledávání zásob vodního ledu v oblasti jižního pólu Měsíce. Sonda měla podle původních plánů odstartovat z kosmodromu Wen-čchang na ostrově Chaj-nan. Čínský úřad pro pilotované vesmírné lety však v oficiálním prohlášení uvedl, že mise nesplňuje potřebné podmínky pro start a v letošním plánovaném okně k oběžné dráze neodletí.

24. srpna 2026 20:49

Ilustrační foto

Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí

Rychle se šířící lesní požár v blízkosti amerického města Reno ve státě Nevada vyhnal z domovů desítky tisíc lidí. Příkaz k okamžité evakuaci obdrželo přibližně 90 tisíc obyvatel Rena a přilehlého údolí North Valley. Živel postupuje velmi agresivně a žene jej silný vítr, který plameny směřuje přímo k zastavěným obytným zónám.

24. srpna 2026 19:36

Vlny / tsunami

Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět

Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.

24. srpna 2026 18:19

Aleš Juchelka

Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců

Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování ve veřejném sektoru, která přinese automatickou valorizaci platů i změnu tarifních tabulek. Od příštího roku by se platy měly zvyšovat v závislosti na růstu průměrné mzdy. Návrh zároveň počítá s novým nastavením tarifů tak, aby žádný ze stupňů nespadal pod úroveň minimální mzdy, přičemž mezi jednotlivými platovými třídami bude stanoven minimálně čtyřprocentní rozdíl.

24. srpna 2026 17:06

Dunaj, ilustrační fotografie.

Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím

Rekordně nízká hladina Dunaje způsobená dlouhotrvajícím suchem vyvolala napětí a krizová opatření v několika evropských zemích. Na dramatický pokles průtoku jedné z nejvýznamnějších evropských vodních cest reagují jednotlivé státy jednostrannými zásahy do říčního koryta, zatímco Evropské unii nadále chybí jednotný a právně závazný plán pro řešení nedostatku vody.

24. srpna 2026 15:45

Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem

Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy