Názor – Dnes má ANO a ČSSD podepsat koaliční smlouvu, podle které vznikne vláda, která se bude opírat o komunisty. Mnozí bijí na poplach. Je to prý návrat před rok 89 a nereformovaní komunisté se prý znovu sápou po moci. Toto tvrzení se nezakládá na realitě. KSČM si totiž moc a svoje místo na české politické scéně šikovným manévrováním a na všechny strany vydobyla už dávno.
K legitimizaci komunistů v novém režimu došlo fakticky již v prosinci 1989. Tehdy komunistický parlament jednomyslně zvedl ruku pro jediného kandidáta na prezidenta. Tím byl Václav Havel. Ten byl ještě v květnu 1989 ve vězení.
Havel sice po celou dobu svého mandátu odmítal s komunisty jednat, ale bylo jasné, že jeho volbou se komunisté nejen zachránili, ba i svoje jméno si mohli ponechat (což je až na Rusko doopravdy unikát), ale dostali i nový režim do klinče.
Ikona disentu, první demokratický prezident byl zvolen komunistickým parlamentem a zvedli pro něj ruku i ti nejrudější z rudých. Pokud by se někdy reálně jednalo o jejich zákazu, toto eso v rukávu by nepochybně padlo.
V 90. letech se komunisté ocitli v izolaci. Všechny parlamentní strany s KSČM nechtěly mít nic společného. Komunisté se sami ocitli v krizi. V jejich čele se ocitl režisér Jiří Svoboda, který chtěl stranu transformovat v moderní levicovou stranu a dokonce ji přejmenovat. To však narazilo na tvrdý odpor konzervativců. Do čela se dostal tvrdý stalinista Miroslav Grebeníček a Svoboda nakonec KSČM opustil.
Grebeníčkovi se podařilo ze strany vybudovat protestní hnutí, které hrálo na nostalgii po starém režimu a nespokojenosti s novým. To evidentně neslo plody. Komunisté ve volbách 2002 dostali 18,61% hlasů a o jejich zákazu nebo mocenské karanténě již nemohla být ani řeči.
Jako potvrzení tohoto faktu je místopředsedou sněmovny zvolen Vojtěch Filip. O rok později sehrají důležitou roli při volbě druhého prezidenta a hlasem pro Václava Klause značně otupí a také znedůvěryhodní kritiku pravice na jejich účet.
Od té doby se kolem komunistů hraje zvláštní hra. Oficiálně stále platí bohumínské usnesení, které ČSSD brání vládnout s komunisty. Již za vlády Miloše Zemana a zvláště za vlády Jiřího Paroubka se o komunisty zcela otevřeně opíraly.
Nejabsurdnější divadlo kolem komunistů rozehrál po volbách v roce 2006 Miroslav Kalousek. Tehdy ještě předseda lidovců Kalousek s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem dohodl vládu, kterou komunisté měli podporovat. Proti tomu se však zvedl v řadách lidovců odpor a Kalousek, i když se později stal ministrem financí v Topolánkově vládě, nakonec z čela lidovců odstoupil a stranu opustil. Dodnes pak tvrdí, že se jednalo o jeho chytrý tah, a že pokud by tato vláda vznikla, tak by z ní sám odešel. Věřit mu to samozřejmě můžeme.
Obecně vztah pravice ke komunistům je daleko mnohovrstevnější než se zdá. Pravice často a ráda komunistům vyčítá léta 1948 až 1989 a varuje před jejich návratem k moci. Často pak slibuje, že komunisty postaví mimo zákon a jejich stranu zakáže. Naposledy to slibovala Miroslava Němcová.
Odpověď na to, proč to ani po téměř 30 letech od revoluce neudělali je jednoduchá. Pravice komunistickou stranu v tichosti využívá. V prvé řadě se jim jejich ostrakizací podařilo zabránit po roce 1989 zabránit čistě levicové vládě.
Na druhou stranu se nebrání, když komunisté podpoří jejich návrhy a chovají se „státotvorně“. Za to jim „platí“ pozicemi ve výborech poslanecké sněmovny nebo státních organizacích. V rámci této hry proti komunistům v těchto pozicích protestují a varují před nimi, ale i když mají většinu, a mohou jejich zvolení zabránit, nestane se.
Komunisté však za tuto politiku platí vysokou cenu. Tím, že se stali tichou státotvornou stranou, bez které se žádná vláda neobejde, ztratili svoje image protestní strany. Pokud ještě v roce 2013 měla KSČM ve volbách 14,91 % hlasů, v loňských volbách to bylo již jen 7,76%. Spolu s úbytkem jejich starších voličů je to pro stranu varující zpráva.
Stejně tak může být pro ně varující zkušenost francouzských komunistů. Ti byli v „bezpečnostní karanténě“ od roku 1947. Teprve v roce 1981 je premiér Lionel Jospin se souhlasem prezidenta Françoise Mitterranda přibral do vlády. Byla to pro ně katastrofa. Z 16% v roce 1981 se komunisté propadli na pouhá 4,29% a přestali jako relevantní politická síla existovat.
To, co s komunisty bude, závisí na tom, jaká bude nová vláda. Pokud se jí bude dařit, komunisté z toho budou nepochybně těžit. Při opačném scénáři se budou komunisté od vlády distancovat. Duch protestní strany bude každopádně pryč. Velký politický úspěch, kdy se komunisté dostali po 29 letech z izolace, se snadno může pro ně stát zdrcující katastrofou. Ukáže až budoucnost.
Související
Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou
Další politička přiznala problémy. Komunistka Konečná zápasí s nemocí
KSČM , Vojtěch Filip (KSČM) , Miroslava Němcová , Václav Havel , Mirslav Grebeníček , Vláda ČR
Aktuálně se děje
včera
Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi
včera
Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček
včera
Ukrajinská armáda provedla raketami Storm Shadow masivní úder na ruskou energetickou infrastrukturu
včera
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
včera
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
včera
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
včera
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
včera
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
včera
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
včera
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
včera
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
včera
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
včera
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
včera
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
včera
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
včera
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
24. prosince 2025 21:48
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
24. prosince 2025 21:26
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
24. prosince 2025 19:52
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
24. prosince 2025 18:44
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.
Zdroj: Libor Novák