Rudé tance v Česku. Vážně se vrací komunisté k moci?

Názor – Dnes má ANO a ČSSD podepsat koaliční smlouvu, podle které vznikne vláda, která se bude opírat o komunisty. Mnozí bijí na poplach. Je to prý návrat před rok 89 a nereformovaní komunisté se prý znovu sápou po moci. Toto tvrzení se nezakládá na realitě. KSČM si totiž moc a svoje místo na české politické scéně šikovným manévrováním a na všechny strany vydobyla už dávno.

K legitimizaci komunistů v novém režimu došlo fakticky již v prosinci 1989. Tehdy komunistický parlament jednomyslně zvedl ruku pro jediného kandidáta na prezidenta. Tím byl Václav Havel. Ten byl ještě v květnu 1989 ve vězení.

Havel sice po celou dobu svého mandátu odmítal s komunisty jednat, ale bylo jasné, že jeho volbou se komunisté nejen zachránili, ba i svoje jméno si mohli ponechat (což je až na Rusko doopravdy unikát), ale dostali i nový režim do klinče.

Ikona disentu, první demokratický prezident byl zvolen komunistickým parlamentem a zvedli pro něj ruku i ti nejrudější z rudých. Pokud by se někdy reálně jednalo o jejich zákazu, toto eso v rukávu by nepochybně padlo.  

V 90. letech se komunisté ocitli v izolaci. Všechny parlamentní strany s KSČM nechtěly mít nic společného. Komunisté se sami ocitli v krizi. V jejich čele se ocitl režisér Jiří Svoboda, který chtěl stranu transformovat v moderní levicovou stranu a dokonce ji přejmenovat. To však narazilo na tvrdý odpor konzervativců. Do čela se dostal tvrdý stalinista Miroslav Grebeníček a Svoboda nakonec KSČM opustil.

Grebeníčkovi se podařilo ze strany vybudovat protestní hnutí, které hrálo na nostalgii po starém režimu a nespokojenosti s novým. To evidentně neslo plody. Komunisté ve volbách 2002 dostali 18,61% hlasů a o jejich zákazu nebo mocenské karanténě již nemohla být ani řeči.

Jako potvrzení tohoto faktu je místopředsedou sněmovny zvolen Vojtěch Filip. O rok později sehrají důležitou roli při volbě druhého prezidenta a hlasem pro Václava Klause značně otupí a také znedůvěryhodní kritiku pravice na jejich účet.

Od té doby se kolem komunistů hraje zvláštní hra. Oficiálně stále platí bohumínské usnesení, které ČSSD brání vládnout s komunisty. Již za vlády Miloše Zemana a zvláště za vlády Jiřího Paroubka se o komunisty zcela otevřeně opíraly.

Nejabsurdnější divadlo kolem komunistů rozehrál po volbách v roce 2006 Miroslav Kalousek. Tehdy ještě předseda lidovců Kalousek s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem dohodl vládu, kterou komunisté měli podporovat. Proti tomu se však zvedl v řadách lidovců odpor a Kalousek, i když se později stal ministrem financí v Topolánkově vládě, nakonec z čela lidovců odstoupil a stranu opustil. Dodnes pak tvrdí, že se jednalo o jeho chytrý tah, a že pokud by tato vláda vznikla, tak by z ní sám odešel. Věřit mu to samozřejmě můžeme.

Obecně vztah pravice ke komunistům je daleko mnohovrstevnější než se zdá. Pravice často a ráda komunistům vyčítá léta 1948 až 1989 a varuje před jejich návratem k moci. Často pak slibuje, že komunisty postaví mimo zákon a jejich stranu zakáže. Naposledy to slibovala Miroslava Němcová.

Odpověď na to, proč to ani po téměř 30 letech od revoluce neudělali je jednoduchá.  Pravice komunistickou stranu v tichosti využívá. V prvé řadě se jim jejich ostrakizací podařilo zabránit po roce 1989 zabránit čistě levicové vládě.

Na druhou stranu se nebrání, když komunisté podpoří jejich návrhy a chovají se „státotvorně“. Za to jim „platí“ pozicemi ve výborech poslanecké sněmovny nebo státních organizacích. V rámci této hry proti komunistům v těchto pozicích protestují a varují před nimi, ale i když mají většinu, a mohou jejich zvolení zabránit, nestane se.  

Komunisté však za tuto politiku platí vysokou cenu. Tím, že se stali tichou státotvornou stranou, bez které se žádná vláda neobejde, ztratili svoje image protestní strany. Pokud ještě v roce 2013 měla KSČM ve volbách 14,91 % hlasů, v loňských volbách to bylo již jen 7,76%. Spolu s úbytkem jejich starších voličů je to pro stranu varující zpráva.

Stejně tak může být pro ně varující zkušenost francouzských komunistů. Ti byli v „bezpečnostní karanténě“ od roku 1947. Teprve v roce 1981 je premiér Lionel Jospin se souhlasem prezidenta Françoise Mitterranda přibral do vlády. Byla to pro ně katastrofa. Z 16% v roce 1981 se komunisté propadli na pouhá 4,29% a přestali jako relevantní politická síla existovat.

To, co s komunisty bude, závisí na tom, jaká bude nová vláda. Pokud se jí bude dařit, komunisté z toho budou nepochybně těžit. Při opačném scénáři se budou komunisté od vlády distancovat. Duch protestní strany bude každopádně pryč. Velký politický úspěch, kdy se komunisté dostali po 29 letech z izolace, se snadno může pro ně stát zdrcující katastrofou. Ukáže až budoucnost.

Související

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

Více souvisejících

KSČM Vojtěch Filip (KSČM) Miroslava Němcová Václav Havel Mirslav Grebeníček Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Alena Schillerová, Andrej Babiš

Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda

Ministerstva vnitra a obrany prověří současné právní předpisy v oblasti krizové a obranné legislativy a navrhnou konkrétní změny zákonů vedoucí k větší flexibilitě a vyšší připravenosti státu čelit mimořádným událostem. Úkol do jednoho roku provést tuto revizi zákonů uložila vláda ministrům na pondělním zasedání. Projednala také připravené memorandum, které má podpořit výstavbu dalších malých modulárních reaktorů v Česku. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové

Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 2 hodinami

Sergej Lavrov

Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí

Ruské ministerstvo obrany 3. července letošního roku zveřejnilo záběry svých vojáků vyvěšujících ruské vlajky v různých částech centra města Kosťantynivka na východní Ukrajině s tvrzením, že nad ním získalo plnou kontrolu. Toto prohlášení se však ukázalo jako nepravdivé. Nedávno zveřejněné videonahrávky, svědectví ukrajinských vojáků i nezávislé mapování frontové linie totiž potvrzují, že ukrajinské síly v městských částech nadále kladou odpor.

před 3 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata

Nový digitální hraniční systém Evropské unie, známý jako Entry-Exit System, se potýká s dalšími komplikacemi. Poté, co byl po čtyřech letech odkladů spuštěn 10. dubna, čelí cestující na hranicích dlouhým frontám kvůli snímání obličejů a braní otisků prstů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navíc přiznala, že systém má stále nevyřešené technické problémy a vyžaduje ještě mnoho práce.

před 4 hodinami

Jaroslav Foldyna

Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení

Policie prověřuje poslance Jaroslava Foldynu, kterého nedávno vykázala ze společného bydliště v Děčíně, kvůli podezření z dlouhodobého týrání svěřené osoby a osoby žijící ve společném obydlí. O zahájení úkonů trestního řízení vůči jedné fyzické osobě informoval děčínský žalobce Lukáš Otipka z Okresního státního zastupitelství v Děčíně.

před 5 hodinami

Google, ilustrační fotografie

Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu

Ruská komunikační platforma Max, kterou podporuje Kreml, byla ve čtvrtek stažena z obchodu Google Play. Stalo se tak pouhé dva dny poté, co Evropská unie uvalila sankce na mateřskou společnost VK, která za vývojem aplikace stojí. Ačkoli bezprostřední souvislost mezi sankcemi a stažením nebyla oficiálně potvrzena, k obdobnému kroku se již v červnu odhodlala společnost Apple, která aplikaci odstranila ze svého App Store. 

před 6 hodinami

Serhij Koreckyj

Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj

Ukrajinský parlament schválil jmenování bývalého šéfa státní energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého do funkce nového předsedy vlády. Rozhodnutí Verchovné rady padlo ve čtvrtek poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj předložil jeho nominaci, kterou den předtím oficiálně oznámil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. Pro schválení nového premiéra hlasovalo celkem 289 zákonodárců. Samotné hlasování tak dokončilo klíčovou fázi rozsáhlé vládní rekonstrukce, kterou ukrajinská hlava státu iniciovala.

před 7 hodinami

Mychajlo Fedorov

Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova

V rámci rozsáhlé vládní reorganizace na Ukrajině byl odvolán ministr obrany Mychajlo Fedorov, a to i přes nedávné vojenské úspěchy na bojišti. Tento krok vyvolal okamžité veřejné protesty v ulicích a vlnu nesouhlasu uvnitř samotných ozbrojených sil. Pětatřicetiletý Fedorov, který v úřadu strávil pouhých šest měsíců, byl oceňován za inovativní přístup k technologiím, ale dostal se do střetu s tradičními strukturami ukrajinského obranného aparátu. Jeho nástupce bude již pátým ministrem obrany od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Jaroslav Foldyna

Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí

Poslanec za hnutí SPD Jaroslav Foldyna čelí podezření z domácího násilí. Policie ho v uplynulých dnech vykázala ze společného děčínského obydlí, které sdílí se svou chotí, a dočasně mu zabavila legálně držené palné zbraně. Informace o policejním zásahu přinesl Radiožurnál, kterému událost potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje. Sám zákonodárce uplatněné opatření potvrdil, jakoukoli vinu však odmítá a celou věc nechce blíže komentovat. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla

Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů. 

před 11 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu

Spojené státy americké uskutečnily další vlnu leteckých úderů proti Íránu, zatímco prezident Donald Trump varoval Teherán, že by se měl raději chovat slušně. Americká armáda uvedla, že její útoky mířily na íránské vojenské kapacity sloužící k ohrožování plavidel v Hormuzském průlivu. Podle státních médií se sirény protivzdušné obrany rozezněly i v samotném hlavním městě Teheránu.

před 12 hodinami

Déšť

Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení

Nastávající víkend přinese do Česka oblačnost, místy přeháňky a citelné ochlazení, přičemž nejteplejším regionem zůstane jižní Morava. Zatímco v sobotu musíme počítat s ojedinělými bouřkami a srážkami s úhrny až 15 milimetrů, v neděli sice teploty klesnou ještě o něco níže, ale obloha se částečně vyjasní a přeháňky se objeví již jen výjimečně.

včera

Paříž, ilustrační foto

Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud

Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.

včera

Pete Hegseth

Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil nový plán zaměřený na kontrolu hladiny hormonů u vojáků. Ministerstvo obrany zavede program screeningu nedostatku testosteronu pro příslušníky armády starší třiceti let. Cílem této iniciativy je zajistit, aby měli vojáci optimální hladinu tohoto hormonu pro podávání nejlepších možných výkonů. Hegseth to oznámil ve videu, které zveřejnil na sociální síti X.

včera

včera

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy