Rudé tance v Česku. Vážně se vrací komunisté k moci?

Názor – Dnes má ANO a ČSSD podepsat koaliční smlouvu, podle které vznikne vláda, která se bude opírat o komunisty. Mnozí bijí na poplach. Je to prý návrat před rok 89 a nereformovaní komunisté se prý znovu sápou po moci. Toto tvrzení se nezakládá na realitě. KSČM si totiž moc a svoje místo na české politické scéně šikovným manévrováním a na všechny strany vydobyla už dávno.

K legitimizaci komunistů v novém režimu došlo fakticky již v prosinci 1989. Tehdy komunistický parlament jednomyslně zvedl ruku pro jediného kandidáta na prezidenta. Tím byl Václav Havel. Ten byl ještě v květnu 1989 ve vězení.

Havel sice po celou dobu svého mandátu odmítal s komunisty jednat, ale bylo jasné, že jeho volbou se komunisté nejen zachránili, ba i svoje jméno si mohli ponechat (což je až na Rusko doopravdy unikát), ale dostali i nový režim do klinče.

Ikona disentu, první demokratický prezident byl zvolen komunistickým parlamentem a zvedli pro něj ruku i ti nejrudější z rudých. Pokud by se někdy reálně jednalo o jejich zákazu, toto eso v rukávu by nepochybně padlo.  

V 90. letech se komunisté ocitli v izolaci. Všechny parlamentní strany s KSČM nechtěly mít nic společného. Komunisté se sami ocitli v krizi. V jejich čele se ocitl režisér Jiří Svoboda, který chtěl stranu transformovat v moderní levicovou stranu a dokonce ji přejmenovat. To však narazilo na tvrdý odpor konzervativců. Do čela se dostal tvrdý stalinista Miroslav Grebeníček a Svoboda nakonec KSČM opustil.

Grebeníčkovi se podařilo ze strany vybudovat protestní hnutí, které hrálo na nostalgii po starém režimu a nespokojenosti s novým. To evidentně neslo plody. Komunisté ve volbách 2002 dostali 18,61% hlasů a o jejich zákazu nebo mocenské karanténě již nemohla být ani řeči.

Jako potvrzení tohoto faktu je místopředsedou sněmovny zvolen Vojtěch Filip. O rok později sehrají důležitou roli při volbě druhého prezidenta a hlasem pro Václava Klause značně otupí a také znedůvěryhodní kritiku pravice na jejich účet.

Od té doby se kolem komunistů hraje zvláštní hra. Oficiálně stále platí bohumínské usnesení, které ČSSD brání vládnout s komunisty. Již za vlády Miloše Zemana a zvláště za vlády Jiřího Paroubka se o komunisty zcela otevřeně opíraly.

Nejabsurdnější divadlo kolem komunistů rozehrál po volbách v roce 2006 Miroslav Kalousek. Tehdy ještě předseda lidovců Kalousek s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem dohodl vládu, kterou komunisté měli podporovat. Proti tomu se však zvedl v řadách lidovců odpor a Kalousek, i když se později stal ministrem financí v Topolánkově vládě, nakonec z čela lidovců odstoupil a stranu opustil. Dodnes pak tvrdí, že se jednalo o jeho chytrý tah, a že pokud by tato vláda vznikla, tak by z ní sám odešel. Věřit mu to samozřejmě můžeme.

Obecně vztah pravice ke komunistům je daleko mnohovrstevnější než se zdá. Pravice často a ráda komunistům vyčítá léta 1948 až 1989 a varuje před jejich návratem k moci. Často pak slibuje, že komunisty postaví mimo zákon a jejich stranu zakáže. Naposledy to slibovala Miroslava Němcová.

Odpověď na to, proč to ani po téměř 30 letech od revoluce neudělali je jednoduchá.  Pravice komunistickou stranu v tichosti využívá. V prvé řadě se jim jejich ostrakizací podařilo zabránit po roce 1989 zabránit čistě levicové vládě.

Na druhou stranu se nebrání, když komunisté podpoří jejich návrhy a chovají se „státotvorně“. Za to jim „platí“ pozicemi ve výborech poslanecké sněmovny nebo státních organizacích. V rámci této hry proti komunistům v těchto pozicích protestují a varují před nimi, ale i když mají většinu, a mohou jejich zvolení zabránit, nestane se.  

Komunisté však za tuto politiku platí vysokou cenu. Tím, že se stali tichou státotvornou stranou, bez které se žádná vláda neobejde, ztratili svoje image protestní strany. Pokud ještě v roce 2013 měla KSČM ve volbách 14,91 % hlasů, v loňských volbách to bylo již jen 7,76%. Spolu s úbytkem jejich starších voličů je to pro stranu varující zpráva.

Stejně tak může být pro ně varující zkušenost francouzských komunistů. Ti byli v „bezpečnostní karanténě“ od roku 1947. Teprve v roce 1981 je premiér Lionel Jospin se souhlasem prezidenta Françoise Mitterranda přibral do vlády. Byla to pro ně katastrofa. Z 16% v roce 1981 se komunisté propadli na pouhá 4,29% a přestali jako relevantní politická síla existovat.

To, co s komunisty bude, závisí na tom, jaká bude nová vláda. Pokud se jí bude dařit, komunisté z toho budou nepochybně těžit. Při opačném scénáři se budou komunisté od vlády distancovat. Duch protestní strany bude každopádně pryč. Velký politický úspěch, kdy se komunisté dostali po 29 letech z izolace, se snadno může pro ně stát zdrcující katastrofou. Ukáže až budoucnost.

Související

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

Více souvisejících

KSČM Vojtěch Filip (KSČM) Miroslava Němcová Václav Havel Mirslav Grebeníček Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 1 hodinou

Donald Trump

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

před 2 hodinami

Česko pokryla ledovka

Mrazivé počasí neskončilo. Teploty budou do konce týdne klesat

Předpověď počasí na nadcházející dny nepotěší řidiče ani příznivce slunečného počasí. Dnešek se ponese ve znamení zatažené oblohy a místy se objeví mlhy, které mohou být i mrznoucí. V severní polovině území se očekává déšť, přičemž na severní Moravě hrozí tvorba nebezpečné ledovky. Teploty se budou pohybovat nejčastěji mezi -1 a +4 °C, ale jihozápad Čech a části Slezska se mohou těšit až na 6 °C.

včera

Poslanecká sněmovna

Cibule, parodie Klause i grimasy. Sněmovna se při jednání o důvěře mění v cirkus, pokračovat bude ve čtvrtek

Jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše, kterou tvoří koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, bude pokračovat třetím dnem. Ani dnes, po dvou dnech jednání, se k němu poslanci nedostali. Přestože má vládní tábor v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů, opozice se rozhodla proces maximálně protáhnout a zpestřit ho nezvyklými performance. Samotné hlasování se tak očekává nejdříve během čtvrtka, jelikož řečniště stále okupují kritici nového kabinetu.

včera

Marco Rubio

Washington a Kodaň se na budoucnosti Grónska neshodly, jednání netrvalo ani hodinu

Napjatá schůzka ve Washingtonu mezi zástupci USA, Dánska a Grónska skončila bez jasného výsledku, ale s příslibem dalšího dialogu. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že mezi stranami přetrvává „zásadní neshoda“ ohledně budoucnosti největšího ostrova světa. Přesto se delegace dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni, která má v nadcházejících týdnech hledat společnou cestu a pokusit se obrousit hrany vyostřené rétoriky prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Lars Løkke Rasmussen

Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná

Americká diplomacie dnes zažívá jeden z nejrušnějších dnů roku. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio hostí ve Washingtonu delegaci z Dánska a Grónska. Atmosféra je však víc než napjatá. Jen pár hodin před začátkem schůzky totiž prezident Donald Trump na sociálních sítích prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než „plná americká kontrola nad Grónskem“ je pro něj naprosto nepřijatelný.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025)

Pavel i Babiš se těší důvěře nadpoloviční většiny Čechů, Okamuru nepodporuje ani polovina lidí

Politická scéna vykazuje neobvykle vysokou míru stability v podpoře klíčových osobností. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News disponují prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš značným politickým kapitálem. Prezidentovi aktuálně věří 57 % občanů, zatímco předseda vlády se těší podpoře 55 % veřejnosti. Na české poměry jde o velmi vysoká čísla, která oběma ústavním činitelům poskytují silný mandát pro jejich další kroky.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě roste: USA stahují lidi ze základny v Kataru, Arabové se snaží odvrátit válku

Spojené státy začaly omezovat počet svých pracovníků na letecké základně Al-Udeid v Kataru. Podle informací stanice CBS News, kterou citovala i BBC, označili američtí představitelé tento krok za „preventivní opatření“. Katarská vláda ve svém oficiálním prohlášení potvrdila, že k redukci personálu dochází v přímé reakci na současné extrémní napětí v regionu. Al-Udeid je přitom největším vojenským objektem USA na Blízkém východě a domovem pro zhruba 10 tisíc amerických vojáků.

včera

Ukrajina

Julie Tymošenková čelí obvinění z korupce. Měla se pokusit rozbít vládu Zelenského

Ukrajinská politická scéna zažívá další otřes. Protikorupční vyšetřovatelé obvinili Julii Tymošenkovou, někdejší premiérku a ikonu Oranžové revoluce, z organizování rozsáhlého systému úplatků. Tymošenková měla podle vyšetřovatelů platit poslancům, včetně členů vládní strany prezidenta Volodymyra Zelenského, aby hlasovali v souladu s jejími zájmy a podkopávali tak hlavu státu.

včera

Prezident Trump

Neznám ho, ale bude problém. Trump se nevybíravě pustil do premiéra Grónska

Prezident USA Donald Trump se nechal slyšet, že grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena vůbec nezná a nic o něm neví. Reagoval tak na Nielsenovo prohlášení, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi USA a Dánskem, volí jednoznačně Dánsko. Trump k tomu dodal, že ačkoliv premiéra nezná, jeho postoj pro něj bude „velkým problémem“.

včera

Poslanecká sněmovna

Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu

V Poslanecké sněmovně dnes vrcholí klíčové jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů předstoupil před poslance s ambiciózním programem, který má podle premiéra udělat z České republiky „nejlepší místo na planetě“. Opozice ale hovoří o armagedonu.

včera

Prezident Trump

Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné

Americký prezident Donald Trump stupňuje svou rétoriku ohledně získání Grónska a otevřeně prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než plná kontrola Spojených států nad tímto územím je pro něj nepřijatelný. Ostrov podle něj USA nezbytně potřebují k zajištění národní bezpečnosti. Trump na sociálních sítích uvedl, že v čele úsilí o získání ostrova by mělo stát NATO, a varoval, že pokud tak neučiní Američané, chopí se příležitosti Rusko nebo Čína, což hodlá za každou cenu překazit.

včera

včera

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa

V grónském hlavním městě Nuuk je sníh stejně všudypřítomný jako písek na Sahaře. Zatímco se místní obyvatelé halí do teplých vrstev, aby čelili mrazivému arktickému větru, v ulicích se nemluví o ničem jiném než o nové politické bouři. Požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa na převzetí Grónska – ať už „po dobrém, nebo po zlém“ – vyvolal v této samosprávné součásti Dánska vlnu odporu a hlubokých obav.

včera

Donald Trump

Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům

Americký prezident Donald Trump vyslal dosud nejzřetelnější signál, že by mohl přistoupit k vojenské akci proti teokratickému režimu v Teheránu. Reaguje tak na zprávy o brutálním potlačování demonstrací, které si podle posledních odhadů vyžádalo životy až dvou tisíc lidí. Trump prostřednictvím své sítě Truth Social vyzval íránské vlastence, aby vytrvali v protestech a začali přebírat kontrolu nad vládními institucemi. Svůj vzkaz zakončil příslibem, že „pomoc je již na cestě“.

včera

Kyjev

Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným

V Kyjevě udeřila zima v plné síle a s ní i nejhorší energetická krize od začátku války. Na předměstském nádraží stojí dva vagony v modrobílých barvách ukrajinských drah, jejichž dieselové motory běží naplno, i když vlak nikam neodjíždí. Jsou to takzvané „vlaky nezlomnosti“, které v mrazivém počasí nabízejí útočiště lidem, jejichž domovy zůstaly bez proudu, vody a tepla. Teploty v ukrajinské metropoli klesly tento týden kvůli ledovému větru až k -19°C, což činí život v panelových domech téměř nesnesitelným.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny

Poslanci se dnes v devět hodin ráno vrátili do lavic, aby pokračovali v klíčovém jednání o vyslovení důvěry nové koaliční vládě Andreje Babiše. Přestože schůze začala již včera, konečný verdikt je stále v nedohlednu. Do diskuse je totiž přihlášeno ještě zhruba šedesát zákonodárců, což znamená, že samotné hlasování proběhne s největší pravděpodobností až v hluboké noci.

včera

Írán, ilustrační foto

Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko

Podle slavného výroku Ernesta Hemingwaye člověk bankrotuje dvěma způsoby: nejdříve postupně a pak najednou. Mnozí odpůrci íránského teokratického systému doufali, že současné masové nepokojí znamenají právě onu druhou, náhlou fázi konce. Dosavadní vývoj však naznačuje, že pokud režim skutečně směřuje k zániku, nachází se stále v procesu postupného a vleklého úpadku. Poslední týdny sice představují pro Teherán jednu z největších krizí za desítky let, ale jeho mocenské struktury zatím vykazují značnou odolnost.

včera

Írán, ilustrační foto

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.

včera

2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou

Americký prezident Donald Trump přislíbil rázné kroky vůči Íránu v případě, že tamní režim přistoupí k popravám účastníků protivládních demonstrací. Během svého projevu ve státě Michigan vyjádřil přímou podporu íránským vlastencům a vyzval je k pokračování v odporu. Podle jeho slov by protestující měli obsadit klíčové instituce a pamatovat si tváře těch, kteří se dopouštějí násilí. Trump varoval, že všichni viníci za své činy v budoucnu zaplatí velmi vysokou cenu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy