Rudé tance v Česku. Vážně se vrací komunisté k moci?

Názor – Dnes má ANO a ČSSD podepsat koaliční smlouvu, podle které vznikne vláda, která se bude opírat o komunisty. Mnozí bijí na poplach. Je to prý návrat před rok 89 a nereformovaní komunisté se prý znovu sápou po moci. Toto tvrzení se nezakládá na realitě. KSČM si totiž moc a svoje místo na české politické scéně šikovným manévrováním a na všechny strany vydobyla už dávno.

K legitimizaci komunistů v novém režimu došlo fakticky již v prosinci 1989. Tehdy komunistický parlament jednomyslně zvedl ruku pro jediného kandidáta na prezidenta. Tím byl Václav Havel. Ten byl ještě v květnu 1989 ve vězení.

Havel sice po celou dobu svého mandátu odmítal s komunisty jednat, ale bylo jasné, že jeho volbou se komunisté nejen zachránili, ba i svoje jméno si mohli ponechat (což je až na Rusko doopravdy unikát), ale dostali i nový režim do klinče.

Ikona disentu, první demokratický prezident byl zvolen komunistickým parlamentem a zvedli pro něj ruku i ti nejrudější z rudých. Pokud by se někdy reálně jednalo o jejich zákazu, toto eso v rukávu by nepochybně padlo.  

V 90. letech se komunisté ocitli v izolaci. Všechny parlamentní strany s KSČM nechtěly mít nic společného. Komunisté se sami ocitli v krizi. V jejich čele se ocitl režisér Jiří Svoboda, který chtěl stranu transformovat v moderní levicovou stranu a dokonce ji přejmenovat. To však narazilo na tvrdý odpor konzervativců. Do čela se dostal tvrdý stalinista Miroslav Grebeníček a Svoboda nakonec KSČM opustil.

Grebeníčkovi se podařilo ze strany vybudovat protestní hnutí, které hrálo na nostalgii po starém režimu a nespokojenosti s novým. To evidentně neslo plody. Komunisté ve volbách 2002 dostali 18,61% hlasů a o jejich zákazu nebo mocenské karanténě již nemohla být ani řeči.

Jako potvrzení tohoto faktu je místopředsedou sněmovny zvolen Vojtěch Filip. O rok později sehrají důležitou roli při volbě druhého prezidenta a hlasem pro Václava Klause značně otupí a také znedůvěryhodní kritiku pravice na jejich účet.

Od té doby se kolem komunistů hraje zvláštní hra. Oficiálně stále platí bohumínské usnesení, které ČSSD brání vládnout s komunisty. Již za vlády Miloše Zemana a zvláště za vlády Jiřího Paroubka se o komunisty zcela otevřeně opíraly.

Nejabsurdnější divadlo kolem komunistů rozehrál po volbách v roce 2006 Miroslav Kalousek. Tehdy ještě předseda lidovců Kalousek s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem dohodl vládu, kterou komunisté měli podporovat. Proti tomu se však zvedl v řadách lidovců odpor a Kalousek, i když se později stal ministrem financí v Topolánkově vládě, nakonec z čela lidovců odstoupil a stranu opustil. Dodnes pak tvrdí, že se jednalo o jeho chytrý tah, a že pokud by tato vláda vznikla, tak by z ní sám odešel. Věřit mu to samozřejmě můžeme.

Obecně vztah pravice ke komunistům je daleko mnohovrstevnější než se zdá. Pravice často a ráda komunistům vyčítá léta 1948 až 1989 a varuje před jejich návratem k moci. Často pak slibuje, že komunisty postaví mimo zákon a jejich stranu zakáže. Naposledy to slibovala Miroslava Němcová.

Odpověď na to, proč to ani po téměř 30 letech od revoluce neudělali je jednoduchá.  Pravice komunistickou stranu v tichosti využívá. V prvé řadě se jim jejich ostrakizací podařilo zabránit po roce 1989 zabránit čistě levicové vládě.

Na druhou stranu se nebrání, když komunisté podpoří jejich návrhy a chovají se „státotvorně“. Za to jim „platí“ pozicemi ve výborech poslanecké sněmovny nebo státních organizacích. V rámci této hry proti komunistům v těchto pozicích protestují a varují před nimi, ale i když mají většinu, a mohou jejich zvolení zabránit, nestane se.  

Komunisté však za tuto politiku platí vysokou cenu. Tím, že se stali tichou státotvornou stranou, bez které se žádná vláda neobejde, ztratili svoje image protestní strany. Pokud ještě v roce 2013 měla KSČM ve volbách 14,91 % hlasů, v loňských volbách to bylo již jen 7,76%. Spolu s úbytkem jejich starších voličů je to pro stranu varující zpráva.

Stejně tak může být pro ně varující zkušenost francouzských komunistů. Ti byli v „bezpečnostní karanténě“ od roku 1947. Teprve v roce 1981 je premiér Lionel Jospin se souhlasem prezidenta Françoise Mitterranda přibral do vlády. Byla to pro ně katastrofa. Z 16% v roce 1981 se komunisté propadli na pouhá 4,29% a přestali jako relevantní politická síla existovat.

To, co s komunisty bude, závisí na tom, jaká bude nová vláda. Pokud se jí bude dařit, komunisté z toho budou nepochybně těžit. Při opačném scénáři se budou komunisté od vlády distancovat. Duch protestní strany bude každopádně pryč. Velký politický úspěch, kdy se komunisté dostali po 29 letech z izolace, se snadno může pro ně stát zdrcující katastrofou. Ukáže až budoucnost.

Související

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

Více souvisejících

KSČM Vojtěch Filip (KSČM) Miroslava Němcová Václav Havel Mirslav Grebeníček Vláda ČR

Aktuálně se děje

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Po neúspěšné baráži o MS skončil u rumunských fotbalistů kouč Lucescu. Den poté dostal infarkt

Po uplynulé březnové reprezentační fotbalové přestávce nemají příliš dobrou náladu v Rumunsku. Ani jeho reprezentaci se nepodařilo dostat se na světový šampionát poté, co v baráži s Tureckem prohráli 0:1. Tento rumunský neúspěch vyústil v odvolání osmdesátiletého trenéra Mirceu Lucescua. Ten den poté navíc dostal infarkt a ozvaly se mu tak zdravotní problémy, kvůli kterým nemohl být u týmu při následném přátelském zápase se Slovinskem.

včera

Aktualizováno včera

včera

Írán, ilustrační fotografie.

Írán jako první reagoval na pákistánský návrh. Má vlastní požadavky

Írán měl jako první odpovědět na pákistánský návrh mírové dohody. Teherán ho sice odmítl, o diplomatické řešení konfliktu ale evidentně stojí. Přišel totiž s vlastním protinávrhem. Vyplývá z něj, že Íránci nestojí o příměří, ale o dohodu, která rovnou a jednou provždy ukončí boje.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie (Foto: Jay Rembert)

Velikonoční tragédie před 80 lety. Vraždu spáchaly děti

Bylo velikonoční pondělí roku 1946, když poklidné jarní svátky na Frýdlantsku narušila tragická událost. Mezi obcemi Lázně Libverda a Hejnice zaznělo několik výstřelů. V lese zůstala ležet dvě děvčata, kterým nebylo ani osmnáct let. K dopadení jejich vrahů, kteří byli rovněž v dětském věku, došlo ještě téhož dne. Co se v osudné Velikonoce před 80 lety stalo?

včera

Miloš Zeman

Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty

Kampaň před parlamentními volbami v Maďarsku dnes vstoupila do závěrečného týdne. Nejisté je zatím pokračování premiéra Viktora Orbána ve vrcholné vládní funkci. Orbán se dlouhodobě těší podpoře některých českých politických osobností. Znovu mu ji v těchto dnech vyjádřil exprezident Miloš Zeman.

včera

včera

Jindřich Rajchl

Rajchl se nabídl, že pojede do Ruska vyjednávat o ropě a plynu

Koaliční poslanec Jindřich Rajchl (PRO, zvolen za SPD) přišel s nabídkou, která nejspíš nebude vyslyšena. Vládu požádal o mandát, s nímž by vyjel vyjednávat do Ruska o obnovení dodávek ropy a plynu. Rajchl se také vyslovil pro ukončení protiruských sankcí. 

včera

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Pákistán chce zprostředkovat mír v Íránu. Návrh dohody je na stole

Spojené státy americké a Írán obdržely návrh na příměří. Boje by se mohly zastavit už dnes, přičemž by se zároveň otevřel Hormuzský průliv. Informovala o tom agentura Reuters. S plánem přichází Pákistán, který návrh v noci na pondělí předložil oběma stranám konfliktu. 

včera

včera

včera

včera

Írán, ilustrační fotografie.

Írán varoval Trumpa i Netanjahu před útoky na civilní cíle

Írán reagoval na nejnovější výhrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který neváhal použít i sprostá slova. Teherán varoval před mnohem ničivější odvetou, pokud Američané a Izraelci zaútočí na civilní cíle. Trump opakovaně hrozí útokem na energetiku a klíčovou dopravní infrastrukturu. 

včera

Květiny

Počasí se dnes zkazí. Po letní neděli přijde teplotní propad

Po sérii rekordně teplých dní čeká Česko v nadcházejícím týdnu citelné ochlazení a návrat k typickému dubnovému počasí. Pondělí odstartuje s oblačnou oblohou, přičemž v severovýchodní části území se mohou ojediněle vyskytnout přeháňky, které budou v polohách nad 800 metrů sněhové. Během dne se však oblačnost protrhá na polojasno až skoro jasno s nejvyššími teplotami mezi 11 a 15 °C, na severu Čech bude kolem 10 °C.

5. dubna 2026 21:22

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Jak se americké armádě podařilo zachránit ztraceného letce? Na povrch vyplouvají první detaily

Spojené státy úspěšně dokončily jednu z nejriskantnějších záchranných operací ve své historii. Podařilo se jim z hloubi íránského území evakuovat pohřešovaného člena posádky stíhacího letounu F-15, který byl sestřelen minulý pátek nad jižním Íránem. Prezident Donald Trump v neděli ráno potvrdil, že důstojník, kterého identifikoval jako plukovníka, je v bezpečí, ačkoliv v pozdějším vyjádření dodal, že utrpěl vážná zranění.

5. dubna 2026 19:59

Írán má čas do úterý večer. Trump stanovil přesný čas ultimáta, Teherán poslal ráznou odpověď

Americký prezident Donald Trump stanovil nové, v pořadí již několikáté ultimátum pro úplné otevření Hormuzského průlivu. Na svých sociálních sítích dnes odpoledne stručně oznámil nový termín: „Úterý, 20:00 východního času!“ Tento strohý příspěvek následuje po sérii mnohem agresivnějších vyjádření, která šokovala mezinárodní společenství svou přímočarostí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy