U Jílkové se to opět všechno pohádalo. Došlo i na velmi ožehavý problém

Jílková se zeptala Noskové, proč se domnívá, že jsou muži společensky znevýhodňováni? Ta odpověděla, že se jedná pouze o problém euroamerické společnosti (Asie a Afrika s porodností a neplodností problémy nemá), a že v našich podmínkách jsou muži neustále vychováváni v pocitu viny, ať už za kolonizaci, či za cokoliv jiného. Následně zmínila hnutí proti harašmentu a situaci, kdy v podstatě každá žena má možnost mužům zničit kariéru na základě nějakého "nedorozumění" z dřívějších dob. Jílková se ještě zeptala na výroky Noskové, že jsou muži křehčí. Ta jí odpověděla, že muži hůře snáší rozchody, rozvody, a že páchají v průměru víc sebevražd.

Psycholožka Malinová nejprve oponovala, že jsou ženy častěji tlačeny okolnostmi k podávání žádosti o rozvod. Pak následně řekla, že jsou muži více pod tlakem, aby zabezpečili ženu a děti, což často nezvládají. Jílková se pak ještě zeptala Noskové, proč se muži bojí zakládat rodinu. Ta odpověděla, že se mnozí muži bojí, protože vidí své kamarády, kteří mají špatné zkušenosti ve vztazích a s rozvody. Do diskuze se dostala nevěra. Podle Noskové je svým způsobem přijatelná, pokud se o ní ani jedna ze stran nedozví.

Karráová řekla, že by muži neměli být pořád tlačení do role alfa samců. Jílková se zeptala, zda ženy nepáchají méně sebevražd kvůli větší odpovědnosti k dětem. Malinová vysvětlila, že u mužů je pouze víc dokonaných sebevražd, a že ženy často volí jiné metody, které jsou mnohdy neúspěšné. Sexuolog Zvěřina řekl, že jsou muži handicapovaní. Například chlapci jsou v určitém věku znevýhodněni oproti ženám, protože v určitém věku jsou víc pozadu. 

Jílková si postěžovala, že jsou ženy často vnímány jako ty, které oddalují mateřství, aniž by se vzal v potaz mužský faktor. Aby se žena mohla stát matkou, potřebuje muže. Podle Zvěřiny se ženy chtějí víc realizovat a mnohé vůbec neplánují rodičovství. Do debaty se dostaly nižší platy žen a životní úroveň seniorek. Gynekolog Budka řekl, že odkládání rodičovství do vyššího věku není dobré, protože příroda v tomto směru nerespektuje moderní dobu. Když se žena nezajímá o své reprodukční zdraví, riskuje neplodnost, případně špatný zdravotní stav dítěte. Kritický věk je podle Budky 30 let. Minimálně do té doby by se měly ženy stát matkami.

Malinová řekla, že se podívala na demografické statistiky, podle níchž máme v dnešní době 1 milion úplných rodin, kde mají jedno a více dětí. Jílková ale vysvětlila, že se v ČR hodně dětí rodí mimo manželství, a že se nacházíme nad průměrem EU. Podle Malinové se však nebere v pozat fakt, že část těch dětí žije v úplné rodině, ale nesezdané. Slovo dostal pán z publika, který se zeptal, zda je v moderní společnosti větší obětí muž, nebo žena. Malinová odpověděla, že je pouze špatně nastavená rodinná politika. Než mladí lidé dosáhnou na vlastní bydlení, je jim 30 let. Následně se začal probírat model tradiční rodiny. Pán z publika řekl, že se stará o děti, zatímco jeho žena chodí do práce. I tak se ale identifikuje jako antifeminista. 

Karráová vysvětlila, že se tradiční model rodiny hodně změnil, a že si jej lidé často spojují s ženou starající se o domácnost a mužem vydělávajícím peníze. Máme zde stejnopohlavní páry, samoživitelky atd. Když se Jílková zeptala, zda se jedná o dobrý vývoj, tak jí Karráová odpověděla, že se jedná o evoluci, kterou nelze ovlivnit. Podle Noskové existují výzkumy potvrzující klesající hladinu testostreonů u mužů v domácnosti. Navíc takové typy mužů ženám neimponují. Karráová si stála za tím, že se jedná pouze o společenské tlaky vytvářející v mužích pocit, že musí být maskulinní. Gynekolog Budka kritizoval společnost upouštějící od tradičního modelu reprodukce, kdy se nezakládají rodiny do 25 let.

Stelzerová vysvětlila, že například Švédsko má velkou porodnost, a že se tam muži aktivně zapojují do chodu rodiny. Podmínky jsou tam nastavené, tak, aby lidé mohli mít více dětí. Jílková zmínila, že se nejedná jenom o severské země, ale i o Belgii a Francii. Zvěřina si znovu postěžoval na rozklad rodinných hodnot a na italský model, kdy se nemluví už o otci a matce, ale o rodiči 1 a rodiči 2. Karráová v reakci na to řekla, že existují tlaky na sociálních sítích, které nutí muže, aby ženy dehonestovali. 

Jílková dala mikrofon pánovi z publika, který kritizoval daňové a sociální zákonodárství, převzaté v roce 1992 z EU, odebírající podporu pracujícím rodinám. Vinu nevidí ve společnosti, nýbrž ve státě. Jílková jej ale přerušila, protože se před volbami nechce věnovat politickým tématům. Malinová ještě odpověděla na otázku, proč sezdaní muži často vyhledávají služby prostitutek. Podle jejího názoru se jedná o velkou výhodu, protože si muži mohou jednorázově užít, aniž by se museli nějakým způsobem vázat.

Stelzerová si postěžovala na situaci žen, které se živí poskytováním sexuálních služeb. Mnohdy se jedná o ženy, které jsou ve špatné ekonomické situaci, a na nichž si mohou muži nespokojení v manželství uspokojovat své choutky. Jílková se zmínila o mužích neplatících alimenty. Zanedbání povinné výživy je přeci jenom nejčastější trestný čin. Nosková oponovala, že je prostituce pro mnohé ženy lukrativní, ale že ona by se k ničemu takovému nesnížila. Jílková řekla, že se dnes stává standardem, že muž opustí těhotnou ženu, a že se ženy musí snažit víc stavět na vlastní nohy.

Diskuze se pomalu chýlila ke konci a Jílková dala slovo ještě pánovi z publika, který řekl, že mají dnes lidé spíše dvě děti, což je málo. Minimum by měly být tři děti. On sám vychoval šest dětí, přičemž se mu toho podařilo dosáhnout tím, že jeho manželka vysadila prášky, které jí předepsali lékaři. Nakonec se jim narodila dvojčata. Slovo ještě získal Valentin Pappazian z Unie otců, který nejprve podpořil spisovatelku Noskovou, a pak si postěžoval na situaci mužů lynčovaných u rozvodů. Jak mohou muži okradení o dítě a majetek zakládat další rodiny? 

Jílková oznámila konec debaty a příští téma, které ale bude odvysíláno z důvodu voleb, až za 14 dní. Jednat se bude o plastické operace a zkušenosti s nimi.