Rektoři dali Zemanovi košem. Na 100. výročí na Hrad nedorazí

Někteří rektoři se zřejmě letos opět nezúčastní slavnostního ceremoniálu na Hradě, na kterém bude prezident Miloš Zeman 28. října udělovat státní vyznamenání. Letos se slavnostní akt uskuteční u příležitosti 100. výročí od vzniku Československa. Někteří rektoři už pozvánku na Hrad obdrželi, dalším by pravděpodobně mohla přijít v nadcházejících dnech. Třeba rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) Karel Melzoch ale podle mluvčího školy stejně nehodlá pozvání z Hradu přijmout.

"Už je poněkud nudné každý rok reagovat na tyto trapné truc akce. Veřejnost to už jen obtěžuje. Každý si vystavuje sám svoji vizitku," řekl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na dotaz ČTK, co říká na reakce některých rektorů.

Zástupci vysokých škol měli v posledních letech se Zemanem napjaté vztahy. Slavnostního ceremoniálu 28. října se přestali účastnit v roce 2014, protože se jim nelíbilo, že prezident odmítl podepsat jmenování tří navržených profesorů a že kvůli osobním sporům nepozval na předávání vyznamenání na Pražský hrad rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka a bývalého šéfa Jihočeské univerzity Libora Grubhoffera. Letos v březnu většina z nich nebyla ani na inauguraci znovuzvoleného prezidenta, ačkoli s výjimkou Beka pozvání na slavnostní akt rektoři dostali.

Rektor Bek dosud neobdržel ani pozvánku na letošní předávání vyznamenání, řekla ČTK mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. Naproti tomu předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy (UK) Tomáš Zima pozvání dostal. Zda dorazí, je ale zatím nejasné. "Pan rektor pozvánku obdržel a o své účasti se rozhodne pravděpodobně ve středu," řekl ČTK mluvčí UK Václav Hájek.

Pozvání z Hradu potvrdili také například rektor Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) Vojtěch Petráček, podobně jako rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička. Naopak rektorce Vysoké školy ekonomické v Praze Haně Machkové či rektorovi Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) Karlu Melzochovi zatím podle informací ČTK pozvánka nedorazila.

Melzoch má nicméně už nyní jasno, že na Hrad v neděli nepřijde, i kdyby pozvání dostal. Podle mluvčího VŠCHT Michala Janovského "má v plánu důstojnější program". Dopoledne se Melzoch hodlá zúčastnit kladení věnců na Vítkově, potom univerzitní akce u sochy Tomáše Garrigua Masaryka a vojenské přehlídky v Dejvicích a večer půjde na Koncert pro republiku, který bude v Obecním domě.

Naopak rektor ČVUT Petráček, který byl i na Zemanově inauguraci letos v březnu, se na Hrad chystá. Podle mluvčí školy Andrey Vondrákové obdržel pozvánku v pátek. "Pozvánku z Hradu jsem přijal a zúčastním se," napsal Petráček ČTK v SMS. V nedávném sporu mezi ním a bývalým ředitelem Českého institutu, informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) Vladimírem Maříkem, kterého Petráček odvolal, se přitom Zeman postavil za Maříka. Prezident tehdy prostřednictvím svého mluvčího uvedl, že "rektor, který sám ani není profesorem, se zbavuje úspěšných spolupracovníků".

Související

Daniela Ostrá Rozhovor

Babiš a Pavel budou v krizi spolupracovat, říká Ostrá. Prezidentské volby už nehrají roli

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá vývoj vztahů mezi prezidentem republiky Petrem Pavlem a zřejmě budoucím premiérem Andrejem Babišem. Podle ní už nebude vzájemná negativita z prezidentských voleb roku 2023 hrát při stavění vlády roli. „Jeho cílem je mít vládu co nejrychleji a bez výraznějších překážek. Toho nedosáhne tím, když půjde s prezidentem do zbytečných střetů založených čistě na osobní animozitě,“ říká.

Více souvisejících

Pražský Hrad Vysoké školy 100. výročí vzniku Československa

Aktuálně se děje

před 38 minutami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

před 10 hodinami

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

před 11 hodinami

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Benjamin Netanjahu

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

před 14 hodinami

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Opozice tepe vládu, Babiš se brání. Tvrdá kritika Česka z úst Merricka rezonuje politiky

Mezi českou vládou a Spojenými státy se rozhořel spor o výši investic do vlastní obrany. Premiér Andrej Babiš v reakci na kritiku amerického velvyslance Nicholase Merricka prohlásil, že navržené výdaje na armádu jsou pro letošní rok „maximem možného“. V rozhovoru pro Českou televizi zdůraznil, že jeho kabinet sice považuje obranu za důležitou, ale prioritou zůstávají sociální otázky a každodenní problémy českých občanů.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci statisíců Libanonců

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci, který se týká celého jižního předměstí Bejrútu, známého jako Dahíja. Tato oblast je považována za baštu hnutí Hizballáh a odhady počtu jejích obyvatel se pohybují mezi 300 000 až 700 000 lidmi. Podle dostupných informací jde o vůbec první případ, kdy izraelské obranné síly (IDF) nařídily útěk obyvatelům takto rozsáhlých částí libanonského hlavního města; dříve se příkazy týkaly pouze konkrétních budov určených k náletu.

včera

Vládní poslanci vlepili políček spravedlnosti. Sněmovna nevydala Babiše ani Okamuru ke stíhání

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek rozhodla, že nevydá premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO ani předsedu Sněmovny Tomia Okamuru z SPD k trestnímu stíhání. Dolní komora tak vyhověla doporučení mandátového a imunitního výboru, který navrhl obě žádosti policie zamítnout. Pro zachování imunity obou vrcholných politiků hlasovalo 104 přítomných vládních poslanců, čímž koalice tvořená subjekty ANO, SPD a Motoristé sobě využila svou pohodlnou většinu 108 hlasů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy