Politikům skokově vzrostou platy. Zdržovací taktika jim vychází

Pokud novela od ledna platit nebude, což je vzhledem k postupu jejího schvalování možné, měsíční plat řadového poslance a senátora by se měl zvýšit podle výpočtu ČTK o 14.700 korun na 90.600 korun. Předloha, kterou předložila ještě jednobarevná vláda ANO, by růst zbrzdila na 6500 korun navíc. Základní odměna zákonodárce by potom činila 82.400 korun.

Prezident by bral 302.000 korun, nebo 274.500 korun. Měsíční odměna by se mu tedy zvýšila o 49.200 korun, nebo o 21.700 korun. Ministři a místopředsedové parlamentních komor by si polepšili o 28.100 korun měsíčně na 172.800 korun, nebo o 12.400 korun na 157.100 korun.

Premiér a předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny by si měsíčně přišli na 243.300 korun, nebo na 221.200 korun. Růst by činil 39.700 korun, nebo 17.600 korun.

Předloha je nyní ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Předsedovi frakce Pirátů Jakubovi Michálkovi se dnes nepodařilo prosadit, aby o ní poslanci hlasovali už v polovině listopadu, nikoli až na další schůzi v prosinci. Nejprve ji navrhoval zařadit do programu na den, v němž by ještě nebyla splněna zákonná lhůta mezi druhým čtením a závěrečným schvalováním, následně na den, kdy už Sněmovna nebude podle dostupných informací na nynější schůzi jednat.

Nyní chtějí poslanci Pirátů a SPD Tomia Okamury vyvolat kvůli platové novele schůzi mimořádnou. Potom, co by Sněmovna předlohu schválila, by ji dostali senátoři. Senát má na projednání návrhů zákonů měsíc, nemusí jej využít celý. V současnosti ale není jasné, jak se k předloze postaví. Může ji také vrátit k opětovnému projednání poslancům. Prezident má lhůtu pro podpis zákonů dalších 15 dnů. Je tedy také možné, že vrcholným politikům vzrostou platy od ledna razantněji, ale poté, až novela začne platit, opět poklesnou.

Růst platů ústavních činitelů je dán zvýšením průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, od níž se jejich platy odvozují, i zákonného koeficientu, kterým se tato mzda násobí. Platová novela by i pro příští rok zachovala letošní koeficient 2,5. Podle platného zákona by vzrostl na 2,75. Součin tvoří takzvanou platová základnu, z níž se platy vypočítávají.

Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá s tím, že průměrný měsíční plat zaměstnance státu by měl proti letošnímu předpokladu vzrůst o 2822 korun na 35.515 korun. Nejvyšší platy by měli pobírat státní zástupci a od nich odvozené profese, kde by měl průměrný plat překročit 110.000 korun.

Nejnižší průměrný plat má být v příspěvkových organizacích na místech mimo státní službu odměňovaných podle zákoníku práce, kde by měl zaměstnanec dostávat v průměru 32.761 korun. Platy vojáků a příslušníků ozbrojených složek by měly vzrůst o víc než 2000 korun na průměrných 42.780 korun. Přidání by se měli dočkat i zaměstnanci soudů a státních zastupitelství, aby jejich průměr představoval 30.000 korun.

Průměrná hrubá mzda v tuzemsku byla podle posledních údajů Českého statistického úřadu v letošním druhém čtvrtletí 31.851 korun. Vláda v návrhu rozpočtu očekává, že průměrná mzda by se v příštím roce mohla nominálně zvýšit asi o osm procent a reálně o 5,6 procenta.