Církve uniknou zdanění? TOP 09 a lidovci ve Sněmovně zabrzdili návrh KSČM

Lidovci, podobně jako v úterý TOP 09, chtěli, aby byl debatě přítomen premiér Andrej Babiš (ANO). Babiš se z dnešního jednání Sněmovny omluvil. "Je zásadní stanovisko premiéra, jak se k projednávanému bodu postaví," uvedl předseda frakce KDU-ČSL Jan Bartošek. Varoval, že pokud by zákonodárci náhrady církvím zdanili, mohla by hrozit i mezinárodní arbitráž.

Když Bartošek neuspěl v hlasování s návrhem na odročení projednávání předlohy, vyžádal si za klub přestávku. Stejně postupoval v úterý klub TOP 09.

Premiér už dříve zdanění náhrad podpořil. Kritici ale poukazují na možnou protiústavnost předlohy. Stát by totiž podle nich porušil smlouvy, které podepsal s církvemi na základě zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi někdejší premiér Petr Nečas (ODS).

Rozpočtový i ústavně-právní výbor předlohu KSČM už dříve navzdory výhradám podpořily. Právní výbor doporučil odložit účinnost novely o rok, tedy na leden 2020. Vznikl by díky tomu časový prostor pro její posouzení před Ústavním soudem.

Komunisté podobně jako Babiš pokládají výši náhrad za nadsazenou. Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Zástupce předkladatelů Vladimír Koníček (KSČM) už dřív řekl, že stát by náhrady vyplácel podle smluv, které s církvemi uzavřel. Církve by ale musely zahrnout náhrady při podávání daňového přiznání mezi zdanitelné příjmy.

Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi byl schválen v předminulém volebním období za Nečasova koaličního kabinetu. Počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona od roku 2013. Zároveň ale klesají státní příspěvky na činnost církví.