Zeman na slavnostním nástupu Hradní stráže vyplísnil 30 „fašistických výtržníků”

Hradní stráž dnes slavnostním nástupem na Pražském hradě oslavila 100 let od svého založení. K výročí jejím příslušníkům pogratuloval prezident Miloš Zeman a za válečné veterány Emil Boček. Hodinové akci, která se konala na třetím hradním nádvoří, přihlížely stovky lidí. První jednotka, která střežila sídlo československého prezidenta, byla zřízena 7. prosince 1918. Nejprve Pražský hrad po vzniku Československa střežili sokolové, později je vystřídali legionáři.

Dnešního nástupu se zúčastnily desítky příslušníků Hradní stráže, doplnila je také jednotka Čestné stráže prezidenta Slovenské republiky, jízdní čestná stráž s historickou standartou prezidenta republiky z Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem a čestné stráže Československé obce legionářské, České obce Sokolské a klubu vojenské historie v historických uniformách.

Boček, veterán druhé světové války, v proslovu Hradní stráž označil za pokračovatele legionářských tradic. Zeman zavěsil na prapor Hradní stráže stužku. V projevu poznamenal, že Hradní stráž je spojena s dějinami českého státu v dobrém i zlém. Za temný okamžik označil 28. říjen letošního roku, kdy podle něj 30 "fašistických výtržníků" nadávalo lidem, kteří přicházeli na slavnostní udělování vyznamenání. Zopakoval, že proto příští rok Hradní stráž vytvoří "špalír úcty", kterým budou ocenění procházet. "Demokracie se musí umět bránit. Spoléhám na to, že Hradní stráž splní svou povinnost," řekl Zeman.

Stuhu na prapor Hradní stráže zavěsila také starostka České obce sokolské. Vybraní vojáci, civilní zaměstnanci či zástupci veteránů následně dostali pamětní medaile Hradní stráže. Oslavy výročí vzniku Hradní stráže završil slavnostní koncert Hudby Hradní stráže a Policie České republiky ve svatovítské katedrále.

Hradní stráž je jednou ze tří složek českých ozbrojených sil. Tvoří ji přes 700 zaměstnanců, většinou vojáků, ale pracují v ní i civilní zaměstnanci. Za úkol má nejen vnější ostrahu areálu Pražského hradu, ale i hlídání lánského zámku. Vojáci Hradní stráže se jako čestná stráž účastní i reprezentačních a protokolárních aktů prezidenta.

Založení Hradní stráže se váže k 7. prosinci 1918, kdy byla nařízením československého vrchního velitelství zřízena pro vojenskou ochranu Pražského hradu pěší setnina, která patřila do 28. pěšího pluku v Praze.

V počátcích jednotku tvořilo zhruba 170 mužů. Na ostraze Hradu se podíleli i členové Sokola z Hradčan, později českoslovenští legionáři z francouzské, italské a ruské fronty. Za druhé světové války byla stráž zrušena a její úkoly plnilo vládní vojsko.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman Praha Hradní stráž

Aktuálně se děje

včera

Vít Rakušan

Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) představil zástupcům odborů bezpečnostních sborů parametry plánovaného růstu platů policistů a hasičů pro příští rok. Nad rámec už schválených 1500 Kč získá každý policista i hasič dalších 1000 Kč jako součást stabilizačního příspěvku, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. 

včera

včera

včera

včera

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

včera

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

včera

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

včera

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Káže vodu, pije víno. Evropa boj s počasím jen předstírá? Plánuje pravý opak, varují experti

Evropa plánuje rozsáhlé rozšíření kapacit pro výrobu energie z fosilního plynu, a to navzdory svým ambiciózním klimatickým cílům, které prezentuje na summitu COP29. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy