ÚS rozhodne o potravinových bankách. Zákon podle senátorů zavání totalitou

Návrh čekal na rozhodnutí od poloviny roku 2016. Podala jej skupina 25 senátorů reprezentovaná Ivem Valentou (za Soukromníky). Části novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích považovali senátoři za zásah do vlastnických práv, vadila jim také až desetimilionová pokuta, kterou zákon stanovuje za nedodržení povinnosti.

Novela se dotkla prodejen s plochou nad 400 metrů. Konkrétně jde o potraviny, které nesplňují některé obecné požadavky, například mají deformovaný obal nebo špatné označení. Mohou mít i prošlé datum minimální trvanlivosti, ale nesmí být zdraví nebezpečné. Podle novely mají zboží dostat neziskové organizace, které shromažďují, skladují a distribuují potraviny pro humanitární účely a charitu.

Zákon podle senátorského návrhu v podstatě zavedl nucenou účast na charitě. "Zákon sice může být motivován dobrým úmyslem, ale platí, že cesta do pekla může být dlážděna dobrými úmysly. Charita je dobrovolná, a tím se radikálně odlišuje od vrchnostensky vymáhaných daní," stojí v návrhu, který pro senátory připravoval advokát Zdeněk Koudelka.

Návrh dává příklady z totalitní minulosti. Povinnost přirovnává k nuceným darům či nevýhodným odkupům při nacistické arizaci židovského majetku nebo ke komunistické kolektivizaci venkova.

Stát by podle senátorů neměl přenášet náklady sociální politiky na konkrétní a relativně malou skupinu lidí - potravinářské podnikatele. "Jakoukoliv státní politiku musí stát dělat za své peníze," napsali senátoři.

Novelu v roce 2016 schválil Senát a podepsal prezident. Kritikům úpravy vadilo to, že nebudou moci potraviny dodat přímo například do dětských domovů nebo zoologických zahrad. Tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) změnu hájil s odůvodněním, že ročně je v Česku vyhozeno až 80 kilogramů potravin na občana.