Skandál! Srovnávat Putina s Hitlerem? Klausův institut začal plivat oheň

„Po dnešním rozhovoru Václava Klause v televizi Prima bych na něj měl jedinou otázku: znamená jeho vyjádření o Ukrajině souhlas s těmi, kdo si mysleli, že to v roce 1938 bylo právě Československo, kdo vyprovokoval "opatrně a střízlivě" uvažujícího Hitlera,“ ptal se ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis na svém twitterovém profilu.

Klaus v nedělním diskuzním pořadu Partie řekl, že Ukrajina je ponoukána Západem k provokacím Ruska. „Tam vidím možné ohnisko nebezpečí a myslím, že se Putin pořád ještě chová opatrně a střízlivě. To je štěstí, protože kdyby tam byl někdo chaoticky uvažující, tak by ten kotel mohl vybuchnout,“ líčil Klaus.

Po dnešním rozhovoru Václava Klause v televizi Prima bych na něj měl jedinou otázku: znamená jeho vyjádření o Ukrajině souhlas s těmi, kdo si myslel, že to v roce 1938 bylo právě Československo, kdo vyprovokoval "opatrně a střízlivě" uvažujícího Hitlera?

Nyní se do polemiky mezi oběma stranami zapojil Institut Václava Klause, výroky ukrajinského velvyslance označil za skandální. „Chceme vyjádřit své přesvědčení, že výroky tohoto typu, ať by přicházely od velvyslance jakékoliv země, považujeme za nemístné,“ konstatuje na webových stránkách institutu jménem celého kolektivu člen správní rady Ivo Strejček.

Český postoj k Hitlerovi je prý jasný, zatímco ten ukrajinský nikoliv. „Češi, na rozdíl od Ukrajinců, neměli své, s nacisty kolaborující banderovce, a proto nedovedou pochopit, že jsou dnes na Ukrajině banderovci oslavováni jako národní hrdinové,“ stojí ve stanovisku Institutu Václava Klause.

Ukrajinského velvyslance na Twitteru podpořili mimo jiné Miroslav Kalousek a Jaromír Štětina, což připomíná i institut. „Štětina by si měl raději vzpomenout na své nadšené cestopisné výpravy do Sovětského svazu, kde s vorem Matylda sjížděl sibiřské řeky v místech, kam býval přísný zákaz vstupu – Štětina překvapivě povolení získal,“ píše se na webu.

„Pouštět se na kluzký led historických paralel je velmi riskantní. To by si pan velvyslanec měl rozmyslet. My s historií nemanipulujeme, a proto ruského prezidenta Putina s Hitlerem srovnávat nebudeme,“ dodává Strejček závěrem.

Téma banderovců hýbe celou českou politikou, na konci minulého roku se mu na svém twitterovém účtu téměř nepřetržitě věnoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. „Banderovci masově vraždili Poláky, Židy a volyňské Čechy. České ministerstvo zahraničí k adoraci banderovců na Ukrajině zbaběle mlčí. Kdyby se to dělo v Rusku, bude vydávat tisíce rázných prohlášení. Ostuda,“ vzkázal tehdy Ovčáček.

Prezident republiky veřejně vyzval, aby Česká republika oficiálně protestovala proti velebení válečných zločinců Ukrajinou. Reakcí Petříčkova ministerstva je ostudné strkání hlavy do písku. Oni se ani jediným slovem nezastali českých obětí banderovských vrahů!

Následně informoval o tom, že prezident republiky veřejně vyzval k tomu, aby Česká republika oficiálně protestovala proti velebení válečných zločinců. „Reakcí Petříčkova ministerstva je ostudné strkání hlavy do písku. Oni se ani jediným slovem nezastali českých obětí banderovských vrahů,“ psal evidentně rozčarovaný mluvčí prezidenta.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček nakonec na téže sociální síti s reakcí přispěchal. „Ukrajina se bude muset vypořádat s bolavými místy své historie. Na to by měla dostat potřebný čas. Budu o této záležitosti hovořit se svými protějšky při návštěvě Ukrajiny počátkem příštího roku,“ informoval Petříček a mluvčí Ovčáček jeho vyjádření sdílel na svém profilu.

Také Ukrajina se bude muset vypořádat s bolavými místy své historie. Na to by měla dostat potřebný čas. Budu o této záležitosti hovořit se svými protějšky při návštěvě Ukrajiny počátkem příštího roku.

Předmětem diskuzí je kontroverzní zákon, který na konci minulého roku podepsal ukrajinský prezident Petro Porošenko. Příslušníci Ukrajinské povstalecké armády, častěji označování na počest svého vůdce jako banderovci, získali postavení válečných veteránů.

Banderovci se po skončení druhé světové války ocitli na území tehdejšího Československa a dokonce na přechodnou dobu obsadili více než 30 obcí. V bojích s nimi zemřelo několik desítek vojáků nebo příslušníků bezpečnostních složek.