Česko si musí pospíšit s brexitovým zákonem, vnitro svolalo schůzku politiků

O zrychleném schvalování vládního návrhu zákona, který má zajistit ochranu Britů žijících v Česku v případě odchodu Velké Británie z EU bez dohody, bude ve čtvrtek dopoledne na ministerstvu vnitra jednat vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se zástupci všech sněmovních stran. Část z nich před schůzkou uvedla, že vládní návrh podpoří. Přejí si, aby podobná pravidla pro Čechy žijící v Británii přijali tamní zákonodárci. Zástupci některých stran se chtějí rozhodnout až na základě debaty.

"Ano, budeme pro. Ten zákon je nutný a velmi důležitý," napsal ČTK předseda STAN Petr Gazdík. Na schůzce hnutí zastoupí šéf poslaneckého klubu Jan Farský.

Také TOP 09 vládní návrh podporuje. "Je to recipročně v zájmu českých občanů, kteří žijí v Británii. Abychom v případě tvrdého brexitu byli schopni ochránit práva Čechů žijících ve Velké Británii, musíme stejná práva poskytnout Britům žijícím na území České republiky," řekl ČTK předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Vzhledem k tomu, že jde o sněmovní agendu, na jednání za TOP 09 přijde místopředsedkyně Markéta Pekarová Adamová.

Tvrdému brexitu se musíme vyhnout, jeho dopady by se závažným způsobem dotkly každého Evropana, ekonomik členských států a firem. Unijní instituce by proto měly Británii, která se zmítá ve vnitropolitické krizi, podat pomocnou ruku, je to priorita i našeho národního zájmu.

— Jiří Pospíšil (@Pospisil_Jiri) 16. ledna 2019

"Zúčastním se a po posouzení na klubu se rozhodneme o dalším postupu," řekl předseda sněmovního klubu KSČM Pavel Kováčik. SPD bude na schůzce podle předsedy Tomia Okamury reprezentovat poslanec Jan Hrnčíř. "Ten nás teprve seznámí s návrhem ministra Hamáčka, takže závěr uděláme až poté. Samozřejmě prosazujeme, aby pokračovaly dobré bilaterální vztahy, které jsou výhodné i pro naše občany," řekl Okamura ČTK.

Podle poslance ODS Jana Skopečka musí být vláda připravena na všechny varianty včetně tvrdého brexitu, a to v první fázi primárně ve věci postavení a zajištění práv pro občany Česka žijící a pracující na území Velké Británie. "Očekávám, že vláda téměř okamžitě přijde na půdu výboru pro evropské záležitosti se všemi scénáři budoucího vývoje a že v co nejkratším termínu začneme na půdě výboru i na plénu Poslanecké sněmovny projednávat legislativu, která zajistí ochranu našich občanů ve Velké Británii," uvedl.

Technicky hladší odchod GB z EU neprošel.Brexit s dohodou či bez každopádně přinese ztráty i pro EU. Důležité ale je, aby dopad na naše občany a firmy nebyl dramatický. Jsem zvědavý, zda je naše vláda v tomto směru skutečně připravena, jak deklaruje.#BrexitDeal #BrexitDealVote

— Evzen Tosenovsky (@EvzenTosenovsky) 16. ledna 2019

Za ODS a lidovce se jednání zúčastní senátoři těchto stran - Miloš Vystrčil a Václav Hampl. Piráty bude reprezentovat místopředseda Mikuláš Peksa. "Všeobecně se k tomu stavíme vstřícně, je třeba minimalizovat škody spojené s brexitem," řekl ČTK.

Kabinet poslal do Sněmovny zákon upravující vztahy mezi ČR a Spojeným královstvím pro případ, že Británie vystoupí z EU bez dohody, před týdnem. Návrh počítá s přechodným obdobím do 31. prosince 2020, během něhož bude ve vybraných oblastech britským občanům zaručeno stejné zacházení, jako by nadále byli v postavení občanů EU. Podle britského velvyslance Nicka Archera je návrh zákona v porovnání s plány ostatních zemí EU k Britům nejvstřícnější. "Plán České republiky se jeví jako nejštědřejší z návrhů, které doposud učinil kterýkoli členský stát, aby se Britové usadili," uvedl na twitteru.

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Jan Hamáček Jiří Pospíšil ODS top 09 Starostové a nezávislí (STAN) Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

včera

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

včera

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

včera

Írán, ilustrační foto

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku

Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.

včera

Rusko, Kreml

Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko

Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo

Ostatky někdejšího ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka se během doby uložení v rodinné hrobce přirozeně zakonzervovaly. Pro Českou televizi to uvedl soudní lékař Jiří Hladík, který se podílel na exhumaci těla z hrobu. Podle jeho zjištění tělo v hrobce zmýdelnělo, díky čemuž zůstalo celistvé. Odborníci tak mají k dispozici zachovalý materiál pro další expertizy.

včera

včera

Javier Milei

Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy

Argentinský prezident Javier Milei vyostřil spory s Velkou Británií o Falklandské ostrovy a varoval před zavedením ekonomických sankcí proti zahraničním ropným společnostem působícím v okolí tohoto souostroví. V televizi uvedl, že větrné poryvy změn hrají do karet argentinským územním nárokům. Své tvrzení opřel o signály ze Spojených států, které naznačují možné přehodnocení dosavadní neutrální pozice Washingtonu v tomto historickém sporu.

včera

Prezident Trump

Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro televizi GB News prohlásil, že vojenské operace Spojených států proti Íránu chrání Velkou Británii před hrozbou jaderného útoku. Podle něj by Teherán v případě získání jaderných zbraní pravděpodobněji zaútočil na evropské cíle v dosahu svých raket než na americké území. Trump zároveň naznačil, že by Spojené státy nemusely podpořit Británii v případě nového konfliktu s Argentinou o Falklandské ostrovy. Tento postoj zdůvodnil tím, že Londýn neposkytl Američanům dostatečnou pomoc při vojenském střetu na Blízkém východě.

včera

včera

Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď

Devět dní uplynulo od incidentu, kdy se v nepálském národním parku Langtang došlo k masivnímu závalu, při kterém se z horského masivu uvolnila obrovská masa horniny a ledu. Divoce proudící masa bahna, vody a suti se prohnala údolím Lhende Khola a zničila obytné domy, silnice, mosty i elektrárny. Hladina řeky Trišúlí stoupla v průběhu pouhé půlhodiny až o devět metrů. Počet potvrzených obětí překročil hranici jednoho tisíce a více než čtyři tisíce lidí zůstávají pohřešovány na obou stranách hranice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy