Bombardování Jugoslávie? Akt mocenské arogance NATO, soudí Zeman

NATO se rozhodlo bombardovat území srbsko-černohorské Jugoslávie kvůli událostem v Kosovu v březnu 1999. Česko, Polsko a Maďarsko do aliance vstoupilo pouze několik dní předtím 12. března.

Zeman ČTK řekl, že na tehdejší rozhodování české vlády vzpomíná velmi nerad. Poukázal na to, že Česká republika byla poslední zemí, která souhlas s bombardováním vyslovila. "A to ještě z toho důvodu, že jsme byli v NATO tři neděle a nebylo by asi úplně normální, kdybychom hned jako nováček a jako jediná země vetovali toto rozhodnutí," řekl prezident.

Připomněl, že Česko se snažilo v alianci hledat spojence, ale neúspěšně. Až později ho podpořilo Řecko. "Ale mohu vám říci, že s určitým odstupem to považuji za chybu a že se domnívám, že to byl akt určité mocenské arogance," řekl k bombardování, pro které se vžilo označení "humanitární".

Zeman zároveň poznamenal, že bombardování Afghánistánu spojenci za chybu nepovažuje. "To je něco, co je dle mého názoru naprosto správné," zdůraznil. Zeman v dnešním rozhovoru zároveň podpořil posílení mise Severoatlantické aliance v Afghánistánu, boj proti Tálibánu by podle něj měl pokračovat.

Cílem alianční operace Spojená síla v Jugoslávii bylo ukončit aktivity jugoslávských ozbrojených sil v tehdejší provincii Kosovo. Nálety trvaly 78 dnů, poté se srbské jednotky z Kosova stáhly. Podle organizace Human Rights Watch si bombardování vyžádalo kolem 500 civilních obětí.