150 milionů korun na uprchlíky, program Medevac dostane 60 milionů, schválila vláda

Ministerstvo vnitra letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Peníze zamíří do ohnisek migrační krize na Blízkém východě a v severní Africe a také do balkánských států, které leží na jedné z migračních tras do Evropy. Podpora by měla omezit důvody pro migraci do Evropy, řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) po dnešním jednání vlády, na kterém kabinet návrh schválil.

Deník Shopaholičky

"Loni byly migrační toky do Evropské unie nejnižší za pět let, ale nijak situaci nepodceňujeme a snažíme se pomáhat na místě v oblastech, odkud uprchlíci odcházejí, abychom zabránili velkým migračním tokům," řekl Hamáček. Jako jeden z příkladů pomoci zmínil příspěvek pro ministerstvo vnitra Severní Makedonie na opravu hlídkového vrtulníku pro tamní bezpečnostní složky.

Česko posílá v posledních letech do zemí nejsilněji postižených migrací peníze prostřednictvím programu Pomoc na místě. Snaží se tak poskytnout uprchlíkům důstojnější životní standard především v mimoevropských zemích. Koncepci schválila vláda v roce 2015, tedy v době nejsilnější migrační krize v Evropě, kterou se později podařilo snížit. "Situace však nadále zůstává křehká a možnost opakování scénáře z předchozích let, zejména s přihlédnutím na trvající nestabilitu v evropském příhraničí, nelze zcela vyloučit," uvedlo vnitro v předkládací zprávě.

Letos chce ČR darovat 50 milionů neziskovým organizacím, které je použijí na obnovu či výstavbu infrastruktury, na projekty podporující udržitelné živobytí a ochranu žen a dětí a na boj proti nelegální migraci v Mali, Nigeru, Čadu, Maroku a Libyi. Dalších deset milionů má dostat Itálie na další projekty v severní Africe.

Ze zemí Blízkého východu jsou podle ministerstva pro Česko prioritní Jordánsko, kde se počet registrovaných syrských uprchlíků rovná devíti procentům populace, a Libanon. Na zlepšení životních podmínek, vzdělávání a rekvalifikaci migrantů v těchto státech chce vnitro poslat 40 milionů. Dar 25 milionů má Česko poskytnout Severní Makedonii na technické vybavení a infrastrukturu jejího azylového a migračního systému. Dalších 25 milionů má být rezerva.

Český zdravotnický humanitární program Medevac letos bude mít rozpočet 60 milionů korun. Zdravotníci se zaměří na pomoc lidem na Blízkém východě, na severu Afriky a na Ukrajině. 

V rámci programu Medevac čeští lékaři létají do krizových regionů, kde pomáhají nemocným a zraněným. Volba regionů, kde lékaři budou letos, podle Hamáčka reaguje na vývoj v jednotlivých oblastech, které jsou zasažené konflikty nebo migrační krizí.

Vláda schválila priority programu MV Pomoc na místě a MEDEVAC pro rok 2019. Na pomoc lidem a zemím zasaženým migrační či humanitární krizí půjde 210 milionů Kč. Programy mají přímý pozitivní dopad i na bezpečnost ČR. https://t.co/kDiv0nt5t0

— Ministerstvo vnitra (@vnitro) 18. března 2019

Na Blízkém východu má humanitární program pomoct zemím, kam se uchýlili uprchlíci, a to jak ze sousedních zemí, tak z jiných oblastí dané země. Mezi cílové státy budou patřit Jordánsko, Libanon a Irák.

Na Ukrajině se program zaměří na centrální oblast země a východní oblasti pod ukrajinskou vládní kontrolou. V afrických zemích se Medevac bude věnovat na budování zdravotnické infrastruktury, navrženy jsou Senegal, Etiopie a Maroko.

Díky programu Medevac se v českých nemocnicích léčí od 90. let lidé z oblastí postižených válečnými konflikty. Léčba je poskytována zdarma a výhradně civilistům, kteří se nacházejí ve vážném zdravotním stavu nebo jimž jejich zdravotní stav neumožňuje vést důstojný život. Od roku 2013 se program soustředí na vysílání lékařských týmů do zahraničí, poslední tři roky lékaři své kolegy v zahraničí i školí. Podle zprávy připravené ministerstvem vnitra se tato varianta pomoci ukazuje jako vhodnější. Transporty pacientů tak zůstávaní jako krizové řešení u případů, kdy nelze zajistit adekvátní péči v místě původu.

Deník Shopaholičky

Související

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

Více souvisejících

Vláda ČR Ministerstvo vnitra uprchlíci humanitární pomoc

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy