Volební právo od 16? Politici pošlapali první návrh Rakušana

Nový předseda STAN Vít Rakušan po svém sobotním zvolení do čela strany řekl novinářům, že hnutí bude navrhovat, aby získali právo volby v komunálních volbách mladí lidé od 16 let. Hnutí podle něj mladým lidem věří. "Myslíme si, že nazrála doba k tomu, aby se otevřela diskuse, aby v českém volebním systému měli právo volit i šestnáctiletí," řekl.

Začít by se podle něj mělo, stejně jako v Rakousku, na komunální úrovni, ověřit se tak má zájem mladých o volby. Později by se právo mohlo rozšířit i na další volby. "Domníváme se, že mladá generace, a nechci se tak dotknout té střední a starší, je mnohokrát mediálně zdatnější a lépe se orientuje v záplavě informací, která se na nás odevšad valí, a dokážou poznat, která informace je nosná a která není," poznamenal. Hnutí podle něj nevidí žádný důvod, proč by neměli dostat důvěru, když se mluví o snižování hranice právní odpovědnosti.

Rakušan je přesvědčen, že návrh není odsouzen k zániku. "V interní diskusi, kterou jsme ve Sněmovně vedli, ho zástupci nejrůznějších politických sil apriori neodmítají," řekl.

ČTK oslovila předsedy všech sněmovních politických stran. Pozitivně se k nápadu staví předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. "Přijde mi to jako zajímavý návrh. Myslím si, že by stálo opravdu za seriózní debatu zvážit, jestli třeba u komunálních voleb nesnížit věk na 16 let," řekl ČTK. Poznamenal, že zná řadu mladých lidí, kteří se o politiku zajímají a chtějí se více angažovat. Pokud by se na komunálních volbách ukázalo, že rozšíření volebního práva na mladé zvýšil jejich zájem o politiku, nebyl by proti, aby mohli volit i do Parlamentu. Je podle něj objektivní fakt, že lidé jsou v dnešní době dříve vyspělejší.

Debatě o návrhu se nebrání ani lidovci. "Jako daleko důležitější ale vidíme úpravu volebního systému u komunálních voleb, který je dnes velmi komplikovaný i lidem nesrozumitelný," poznamenal předseda KDU-ČSL Marek Výborný.

Proti nižšímu věku voličů se vyslovili předsedové ODS, KSČM a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). "Hranice dospělosti je u nás 18 let, myslím, že není důvod snižovat hranici pro volební právo," uvedl šéf občanských demokratů Petr Fiala.

"Takový návrh nebyl součástí našeho volebního ani politického programu, takže návrh nepodpoříme," poznamenal předseda komunistů Vojtěch Filip. "K diskusi jsme připraveni a důvod nepodpory je dán tím, že nevidíme důvod pro dvojí přístup k pasivnímu volebnímu právu," dodal.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury je hranice 18 let právně stanovena jako hranice dospělosti, kdy člověk začíná přebírat plnou odpovědnost za svůj život, za svá práva a povinnosti. "Volební právo patří k tomuto souboru práv a povinností a hnutí SPD nevidí žádný důvod, proč z toho vytrhávat volební právo a tuto hranici v tomto případě snižovat," dodal.

Zavedení volebního práva pro šestnáctileté navrhovala před volbami v roce 2006 Strana zelených. Lidovci v roce 2003 chtěli, aby mohli za děti volit jejich rodiče. Československo bylo v roce 1946 prvním státem světa, který snížil hranici pro voliče na 18 let, například v USA mohou osmnáctiletí hlasovat až od roku 1971. V Evropské unii nyní mohou šestnáctiletí hlasovat v Rakousku a na Maltě, v Řecku začíná volební právo na 17 letech věku. V Německu mohou mladí lidé hlasovat už od 16 let v některých zemských a komunálních volbách, v místních volbách mohou v 16 letech hlasovat i v Estonsku či Skotsku.