ČSSD prohrává kauzu Altner. Exekuce kvůli 338 milionům může pokračovat, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) vyhověl dědicům právníka Zdeňka Altnera a zrušil odklad vykonatelnosti verdiktu, podle kterého jim má ČSSD vyplatit asi 338 milionů korun. O odkladu rozhodl v roce 2016 Nejvyšší soud (NS), který stále řeší dovolání ČSSD. Odklad, který byl podle ústavních soudců nedostatečně odůvodněný, a tedy nepřezkoumatelný, může NS sociálním demokratům přiznat znovu. Strana o odklad požádá, uvedl její předseda Jan Hamáček. Zemřelý právník Altner pracoval pro ČSSD ve sporu o Lidový dům.

Po doručení dnešního nálezu bude verdikt o nároku Altnerových vůči ČSSD znovu pravomocný a vykonatelný. Opět se tak rozběhne exekuce, zahájená už v roce 2016. Dosud byla přerušená, řekl novinářům advokát Altnerových Václav Veselý.

Podle ústavního soudce Jana Filipa má nyní NS dvě možnosti. Buď může opět rozhodnout o odkladu vykonatelnosti, ovšem zohlednit při tom výtky ÚS a lépe vše zdůvodnit, anebo vynést definitivní verdikt o nároku vůči ČSSD. Filip připomněl, že dovolání bylo podáno už před třemi lety. "Nejvyšší soud už má nepochybně představu, jak by mělo být o samotném dovolání rozhodnuto," řekl Filip.

Advokát Veselý nález ÚS označil za důležitou zprávu a očekává rychlou reakci NS, ať už bude jakákoliv. "Je to otázka týdnů, možná měsíců," míní Veselý. Mluvčí NS Petr Tomíček se nechce zatím vyjadřovat. Soud se musí s nálezem nejprve důkladně seznámit, uvedl.

Usnesení o odkladu vykonatelnosti bylo z 6. června 2016. NS tehdy konstatoval, že neprodleným výkonem rozhodnutí by mohla vzniknout ČSSD závažná újma, kterou ale nespecifikoval.

Podle ústavních soudců skutečně NS porušil Altnerova práva, respektive jeho dědiců. Konkrétně šlo o právo na řádný proces a právo na zákonného soudce. ÚS zkritizoval také rozvrh práce NS pro rok 2016, který dával širokou pravomoc řídícímu předsedovi senátu. Přidělení kauzy konkrétním soudcům uvnitř senátu tak nebylo dostatečně transparentní.

Nejvyšší soud musí znovu rozhodnout o návrhu na odložení vykonatelnosti rozhodnutí ve sporu právních nástupců Zdeňka Altnera a České strany sociálně demokratické: https://t.co/CpkREzryJV

— Ústavní soud (@usoud_official) 16. dubna 2019

"Pravidla přidělování soudní agendy musí být stanovena přímo v rozvrhu práce, musí být transparentní, obecná a obsahovat záruky proti možnému zneužití," uvedl Filip.

V listopadu 2016 právník Altner zemřel a Nejvyšší i Ústavní soud musely čekat na vyjasnění okruhu dědiců. Nyní tak jako stěžovatelé v řízení figurují právníkovi potomci Patrik a Veronika Altnerovi.

Pražský městský soud přiznal Altnerovi peníze 31. března 2016 za to, že ČSSD od roku 1997 zastupoval ve sporu o vlastnictví pražského Lidového domu. Podle rozsudku mu ČSSD měla zaplatit 18,5 milionu korun, hlavní část celkové nárokované sumy pak tvořila smluvní pokuta, která za 5734 dní od podání žaloby do vynesení rozsudku činila 318 milionů korun.

V období mezi rozsudkem odvolacího Městského soudu v Praze a odkladem vykonatelnosti, o kterém rozhodl NS, byl verdikt pravomocný a vykonatelný. ČSSD přesto odmítala Altnerovi peníze poslat. Odůvodňovala to obavou, že v případě úspěchu u NS už by peníze nikdy nedostala zpět. Uspokojovala proto jen Altnerovy věřitele, kteří se jí hlásili.

Související

Zdeněk Koudelka Rozhovor

25 let od opoziční smlouvy. Navzdory nálepkování zajistila stabilní vládu a snížila schodek rozpočtu, míní Koudelka

Před čtvrtstoletím, 9. července 1998, uzavřely dvě tehdy nejsilnější tuzemské politické strany Smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice, známou jako opoziční smlouva. Výsledkem byla jednobarevná vláda vítěze voleb, ČSSD vedené Milošem Zemanem, tolerovaná druhou stranou v pořadí, ODS v čele s Václavem Klausem. Ačkoliv se proti tomuto uspořádání kriticky vymezovaly menší politické subjekty a část veřejnosti i médií, mezi voliči ČSSD a ODS mělo nezanedbatelnou podporu, uvádí v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz politolog a právník Zdeněk Koudelka. 

Více souvisejících

ČSSD Zdeněk Altner Ústavní soud ČR Jan Hamáček

Aktuálně se děje

před 57 minutami

včera

včera

včera

Gripen

Vláda schválila vyčlenění 216 miliard na nadzvukové letectvo do roku 2036

Vláda dnes schválila investiční program, který stanovuje maximální možné výdaje na udržení a rozvoj nadzvukového letectva do roku 2036. Celkové náklady byly stanoveny nejvýše na 215,8 miliardy korun a zahrnují pořízení letounů F-35, využívání letadel JAS-39 Gripen do roku 2035 a výstavbu nezbytné infrastruktury. Na svém webu to uvedlo ministerstvo obrany.

včera

včera

Senát ČR

Do Rady ČT byli v prvním kole zvoleni Fištejn, Denčevová a Procházková

Ve prvním kole tajných voleb Senát zvolil tři ze šesti členů Rady České televize. Z 46 kandidátů získali nadpoloviční většinu hlasů publicista Jefim Fištejn, rozhlasová moderátorka Ivana Chmel Denčevová a šéfredaktorka magazínu EDUzín a bývalá editorka Portálu ČT24 Barbora Procházková. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ivan Bartoš

Sněmovna schválila eDoklady. Lidem usnadní život už od ledna

Poslanecká sněmovna ve středu ve třetím čtení schválila vládní novelu zákona o právu na digitální služby, která počítá se zavedením eDokladů. Od poloviny ledna 2024 tak bude možné používat občanku v mobilu z dílny Digitální a informační agentury (DIA). Půjde o dobrovolnou alternativu k plastové kartičce.

včera

Senát ČR

Senát schválil růst rodičovského příspěvku, od ledna bude činit 350 tisíc korun

Senát ve středu navázal na Poslaneckou sněmovnu a stejně jako ona před měsícem vyslovil souhlas s růstem rodičovského příspěvku o 50 tisíc na 350 tisíc korun od ledna příštího roku. Nová výše příspěvku se bude týkat dětí narozených od začátku roku 2024, vyplývá z vládní novely. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. 

včera

Válka v Izraeli

Izrael a Hamás zvažují prodloužení příměří v Pásmu Gazy do neděle

Izrael a palestinské hnutí Hamás stále probírají možnost prodloužení současného příměří v Pásmu Gazy prostřednictvím zprostředkování ze strany Kataru, Egypta a Spojených států. V případě neshody by měl klid zbraní skončit ve čtvrtek nad ránem. Spekuluje se ale o prodloužení o další čtyři dny.

včera

včera

Cenny pohonných hmot v ČR po vpádu Ruska na Ukrajinu (2022).

Ficova vláda v Bruselu lobuje za možnost vyvážet ruská paliva do Česka. Hrozí výrazně zdraží pohonné hmoty až na 45 korun za litr

Slovenská vláda premiéra Roberta Fica v těchto dnech lobuje u Evropské komise za prodloužení výjimky, která zemi umožňuje dovoz paliv z ruské ropy a zásobování jimi slovenského, ale také českého trhu. Ve většině Evropské unie platí zákaz dovozu ruských paliv už od letošního února. Slovensko, resp. tamní petrochemický podnik Slovnaft, spadající pod maďarský MOL, má vyjednánu výjimku do letošního 5. prosince, tedy do úterý příštího týdne. Právě tu ale chce nyní Ficův kabinet prodloužit. Informuje redakci ekonom Lukáš Kovanda.

včera

včera

včera

včera

Putinův bizarní projev: Rusko je globální supervelmoc, bez nás není světový řád stabilní

Ruský prezident Vladimir Putin se domnívá, že Rusko se již vrátilo do pozice globální "supervelmoci", a to téměř dva roky poté, co nařídil rozsáhlou invazi na sousední Ukrajinu. "Stali jsme se silnějšími," řekl Putin ve virtuálním projevu na úterním zasedání nevládní Mezinárodní ruské lidové rady vedené patriarchou ruské pravoslavné církve Kirillem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy