Prezident Miloš Zeman není veřejně znám jako fanoušek západních mocností, svou pozornost namísto toho směřuje k Číně a Rusku. Nelze se proto divit, že se jako první český prezident pravděpodobně nepodívá během své funkce do Bílého domu. A Donald Trump, který přijede později v letošním roce do střední Evropy, si naopak nevybere Česko.
S Donaldem Trumpem měl tu čest se nedávno setkat premiér Andrej Babiš. Dnes proběhla v Bílém domě schůzka Trumpa a slovenského premiéra Petra Pellegriniho. A neskončí jen u ní.
Podle deníku Pravda se totiž Trump chystá v srpnu a v září do Evropy, mimo jiné i do té střední. Do Česka ale nezavítá, naopak si vybere našeho souseda. Deník s odkazem na své zdroje tvrdí, že Trump přijede na Slovensko na oslavy 75. Slovenského národního povstání.
Pro Trumpa může být Slovensko lákavější destinací, než Česká republika. Ostatně na schůzce plánuje zjišťovat, zda by Slovensko mělo zájem o nákup amerického zkapalněného plynu. Problém podle deníku je, že je jeho cena vysoká. Dodávky ruského plynu vycházejí výrazně levněji, na což poukázal i Andrej Babiš během březnového setkání v Bílém domě.
Trump tak bude s největší pravděpodobností po dlouhé době první americký prezident, který nepřijede do Prahy. Shodou okolností zrovna za prezidentování Miloše Zemana, s nímž se zatím nesetkal a zřejmě ani vůbec nesetká. Původně plánovaná schůzka totiž vyšuměla.
Zeman se tak stane prvním českým prezidentem, který se za dobu své funkce v úřadu hlavy států nepodívá do Bílého domu. Krátce ho přijal pouze George Bush mladší v listopadu 2001, ale tehdy jako předsedu vlády.
Na druhou stranu ani Václav Klaus tolik pocty nezažil. Druhý český prezident během deseti let ve funkci pobýval ve Spojených státech opakovaně, nikdy se však nejednalo o oficiální státní návštěvu.
V březnu 2005, když v USA představoval svou knihu o vývoji České republiky od pádu komunismu v roce 1989, se Klaus v Bílém domě setkal s prezidentem Georgem Bushem na zhruba půlhodinové schůzce. Bylo to jeho jediné setkání na podobné úrovni s americkým prezidentem, s Barackem Obamou se v jeho sídle nesešel.
Do Bílého domu pak Václava Klause pozvali častěji, jednal tam ovšem s viceprezidenty. Poprvé v listopadu 2003 s Richardem Cheneyem, se zástupcem George Bushe mladšího se setkal na stejném místě také při návštěvách USA v září 2005 a poté v březnu 2007 či květnu 2008, kdy se jednalo o možném umístění radaru americké protiraketové obrany v ČR.
Václav Havel byl tak zatím jediný prezident, který v USA pobýval mnohokrát, a to jak na státních či pracovních návštěvách, tak soukromě. Na státní návštěvě byl Havel v USA už jako hlava Československa, a to v únoru 1990 a v říjnu 1991. Při obou příležitostech se Václav Havel setkal v Bílém domě s tehdejším americkým prezidentem Georgem Bushem.
Jako český prezident byl Havel na nejvyšší úrovní přijat v Bílém domě v září 1998 za úřadování Billa Clintona. Také Clinton, v jehož vládní sestavě vedla ministerstvo zahraničí česká rodačka Madeleine Albrightová, pro Havla uspořádal slavnostní večeři v Bílém domě.
S prezidentem Clintonem se Václav Havel několikrát setkal v USA i soukromě. Do sídla americké hlavy státu pozval Havla v září 2002 také prezident George Bush mladší, v tomto případě se jednalo o pracovní návštěvu.
Související
28. říjen bude na Hradě bez exprezidenta. Zeman se chystá na jinou akci
Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran
Miloš Zeman , Donald Trump , Česká republika , Slovensko , Bílý dům USA , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Brně se dohodla široká koalice, v opozici bude jen ANO. Primátorem se stane Hruška
před 2 hodinami
Google postihl rozsáhlý výpadek. Nefunguje Revolut a další služby
před 2 hodinami
Trump: Francie byla velkolepý národ, který je ničen migranty. USA shoří podobně, pokud vyhrají Demokraté
Aktualizováno před 2 hodinami
Česko se rozloučilo s hercem Jiřím Štěpničkou. Obřad uzavřela hymna
před 3 hodinami
NYT: Trumpova frustrace z Ukrajiny roste. Za hlavní překážku míru považuje Zelenského
před 4 hodinami
Rusko se chová dobře, Ukrajině nic moc špatného nedělá, prohlásil Trump
před 5 hodinami
Zákazy vycházení nesly ovoce, Francie zažila klidnou noc. Policie zatkla muže podezřelého ze zapálení radnice
před 6 hodinami
Ve Francii začal platit částečná zákaz vycházení. Internetové portály mažou prodej vyrabovaného zboží
před 7 hodinami
Voliči v provincii Alberta jednoznačně odmítli návrh na odtržení od Kanady
před 7 hodinami
Zelenskyj přiznal, že Ukrajině dochází rakety do Patriotů. Americe učinil nabídku
před 9 hodinami
Počasí: Teploty mohou v týdnu během noci místy klesat pod nulu
včera
Útočník autem srazil australskou poslankyni. V nemocnici bojuje o život
včera
Plán EU na upřednostnění domácích společností nad americkými popudil USA
včera
Babiš vyzval česká média k dodržování etických pravidel. Poté, co je Macinka veřejně urážel
včera
Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení
včera
Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění
včera
Vláda schválila novelu školského zákona, která přináší zásadní revizi inkluze
včera
Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací
včera
Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?
včera
Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo
Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.
Zdroj: Libor Novák