Největší potupa Zemanovy kariéry? Ránu mu může zasadit Trump

Prezident Miloš Zeman není veřejně znám jako fanoušek západních mocností, svou pozornost namísto toho směřuje k Číně a Rusku. Nelze se proto divit, že se jako první český prezident pravděpodobně nepodívá během své funkce do Bílého domu. A Donald Trump, který přijede později v letošním roce do střední Evropy, si naopak nevybere Česko.

S Donaldem Trumpem měl tu čest se nedávno setkat premiér Andrej Babiš. Dnes proběhla v Bílém domě schůzka Trumpa a slovenského premiéra Petra Pellegriniho. A neskončí jen u ní.

Podle deníku Pravda se totiž Trump chystá v srpnu a v září do Evropy, mimo jiné i do té střední. Do Česka ale nezavítá, naopak si vybere našeho souseda. Deník s odkazem na své zdroje tvrdí, že Trump přijede na Slovensko na oslavy 75. Slovenského národního povstání.

Pro Trumpa může být Slovensko lákavější destinací, než Česká republika. Ostatně na schůzce plánuje zjišťovat, zda by Slovensko mělo zájem o nákup amerického zkapalněného plynu. Problém podle deníku je, že je jeho cena vysoká. Dodávky ruského plynu vycházejí výrazně levněji, na což poukázal i Andrej Babiš během březnového setkání v Bílém domě.

Trump tak bude s největší pravděpodobností po dlouhé době první americký prezident, který nepřijede do Prahy. Shodou okolností zrovna za prezidentování Miloše Zemana, s nímž se zatím nesetkal a zřejmě ani vůbec nesetká. Původně plánovaná schůzka totiž vyšuměla. 

Zeman se tak stane prvním českým prezidentem, který se za dobu své funkce v úřadu hlavy států nepodívá do Bílého domu. Krátce ho přijal pouze George Bush mladší v listopadu 2001, ale tehdy jako předsedu vlády.

Na druhou stranu ani Václav Klaus tolik pocty nezažil. Druhý český prezident během deseti let ve funkci pobýval ve Spojených státech opakovaně, nikdy se však nejednalo o oficiální státní návštěvu. 

V březnu 2005, když v USA představoval svou knihu o vývoji České republiky od pádu komunismu v roce 1989, se Klaus v Bílém domě setkal s prezidentem Georgem Bushem na zhruba půlhodinové schůzce. Bylo to jeho jediné setkání na podobné úrovni s americkým prezidentem, s Barackem Obamou se v jeho sídle nesešel.

Do Bílého domu pak Václava Klause pozvali častěji, jednal tam ovšem s viceprezidenty. Poprvé v listopadu 2003 s Richardem Cheneyem, se zástupcem George Bushe mladšího se setkal na stejném místě také při návštěvách USA v září 2005 a poté v březnu 2007 či květnu 2008, kdy se jednalo o možném umístění radaru americké protiraketové obrany v ČR.

Václav Havel byl tak zatím jediný prezident, který v USA pobýval mnohokrát, a to jak na státních či pracovních návštěvách, tak soukromě. Na státní návštěvě byl Havel v USA už jako hlava Československa, a to v únoru 1990 a v říjnu 1991. Při obou příležitostech se Václav Havel setkal v Bílém domě s tehdejším americkým prezidentem Georgem Bushem.

Jako český prezident byl Havel na nejvyšší úrovní přijat v Bílém domě v září 1998 za úřadování Billa Clintona. Také Clinton, v jehož vládní sestavě vedla ministerstvo zahraničí česká rodačka Madeleine Albrightová, pro Havla uspořádal slavnostní večeři v Bílém domě.

S prezidentem Clintonem se Václav Havel několikrát setkal v USA i soukromě. Do sídla americké hlavy státu pozval Havla v září 2002 také prezident George Bush mladší, v tomto případě se jednalo o pracovní návštěvu.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman Donald Trump Česká republika Slovensko Bílý dům USA USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

před 1 hodinou

Gaza

Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

před 5 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Časopis Time vybral osobnost roku 2024. Neuspěla vévodkyně Kate ani Elon Musk

Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Přátelství USA a Ruska je vyloučeno. Trump to dal Putinovi jasně najevo

Donald Trump, bývalý a čerstvě zvolený prezident Spojených států, vyvolal pozornost svým nedělním prohlášením na sociální síti Truth Social, kdy komentoval pád režimu Bašára al-Asada v Sýrii. Trump ostře kritizoval roli Ruska, klíčového podporovatele Asada, a zdůraznil, že „Rusko nemělo být v Sýrii vůbec přítomno.“

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Dan Jørgensen

Rusko už nebudeme potřebovat. Připravme se na to, vyzval nový evropský komisař

Dan Jørgensen, nový evropský komisař pro energetiku, oznámil, že jeho hlavní prioritou je připravit plán, který definitivně přeruší veškeré energetické vazby Evropské unie na Rusko. Ve svém prvním rozhovoru od nástupu do funkce pro Politico varoval, že úsilí EU o odstřižení od ruských energetických zdrojů stagnuje a je třeba znovu získat dynamiku.

před 9 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU zvažuje, že bude financovat válku na Ukrajině ruskými penězi

Kaja Kallasová, nová vysoká představitelka EU pro zahraniční věci, uvedla, že miliardy eur z ruských státních prostředků zmrazených v Evropské unii by měly být využity na pomoc Ukrajině. Podle ní má Ukrajina legitimní nárok na odškodnění za škody způsobené ruskou agresí.

před 9 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol brání stanné právo. Na pozadí druhého impeachmentu chce "bojovat až do konce"

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol brání své kontroverzní rozhodnutí vyhlásit stanné právo, které bylo parlamentem zrušeno jen šest hodin po jeho zavedení. V televizním projevu označil své rozhodnutí za legitimní „akt vládnutí“ a odmítl obvinění z pokusu o vzpouru. Prezident se zavázal bojovat „až do konce“, aby zabránil svému odvolání, kterému čelí kvůli vzrůstajícím politickým nepokojům v zemi.

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump varuje BRICS před společnou měnou. Ta je podle ekonoma naprostá utopie

Zvolený šéf Bílého domu Donald Trump pohrozil zemím BRICS stoprocentními cly, pokud vytvoří novou společnou měnu. Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity možnost vzniku společné měny v rámci tohoto sdružení považuje za utopii. „Pokud by se někdo opravdu snažil zavést společnou měnu pro tak rozdílné státy jako je Rusko, Brazílie, Čína, Jižní Afrika a tak podobně, tak to nemůže dobře dopadnou,“ řekl pro EuroZprávy.cz.

před 10 hodinami

Ramzan Kadyrov

Ukrajinci vytočili Kadyrova. Hrozí odvetou za útok na kasárna

Ve městě Groznyj, hlavním městě Čečenské republiky, došlo k incidentu, při kterém nad kasárnami speciálního policejního pluku pojmenovaného po Kadyrovovi explodovaly bezpilotní letouny. Informaci zveřejnil čečenský vůdce Ramzan Kadyrov na svém kanálu na Telegramu.

před 10 hodinami

Počasí v roce 2025? Meteorologové už vědí, jaké bude

Rok 2024 ještě neskončil, ale vědci již předpovídají, že rok 2025 se zařadí mezi tři nejteplejší v historii měření. Podle britské meteorologické služby Met Office se globální průměrná teplota příštího roku pravděpodobně stane třetí nejvyšší od začátku záznamů v roce 1850. Tento odhad přichází poté, co podle odhadů rok 2024 zaujme první místo a rok 2023 druhé.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy