Fajtovo chování bylo protiprávní, smetl ze stolu dopis na podporu ředitele NG Staněk

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) odpověděl na dopisdesítek ředitelů světových muzeí a galerií, kteří se postavili za bývalého ředitele Národní galerie Praha (NGP) Jiřího Fajta. Staněk ho v polovině dubna odvolal. V odpovědi adresované ředitelce Státních uměleckých sbírek Drážďany Marion Ackermannové uvedl, že Fajt si protiprávně a svévolně přisvojil finanční zdroje na úkor svých zaměstnanců, stejně jako část jejich duševního vlastnictví. Staňkův dopis ministerstvo kultury zaslalo dnes ČTK.

Podle ministra také bývalý ředitel uzavíral pro NGP nevýhodné smlouvy a kontroly zjistily předražené veřejné zakázky, nerespektování rozpočtových pravidel a vstupování do smluvních vztahů bez dostatečného finančního krytí. "Řadu vážných pochybení, které odhalila veřejnosprávní kontrola, potvrzuje i stanovisko zaměstnanců NGP, jejichž odborová organizace vyjádřila ve svém prohlášení s odvoláním pana Fajta jednomyslný souhlas," uvedl Staněk.

Fajt od počátku důvody svého odvolání odmítá a považuje svůj konec v čele NGP za politickou zakázku. S vyjádřením odborové organizace, které má ČTK k dispozici, Fajt nesouhlasí. Odboráři Fajtovi vytýkají mimo jiné personální obměny na vedoucích místech v galerii, způsob výběru ředitelů, málo časté vyplácení ročních odměn zaměstnancům a z toho plynoucí nerovný přístup k nim či autorský honorář určený generálnímu řediteli, což je důvod zmiňovaný Staňkem jako jeden z největších Fajtových prohřešků. Podobné smlouvy ale uzavírají i další ředitelé státních příspěvkových organizací, mluvil o ní ředitel Národního divadla Jan Burian.

"V galerijních odborech jsou asi tři desítky lidí, tedy přibližně desetina celkového počtu zaměstnanců, který činí 222 systemizovaných míst a přibližně 280 přepočtených, neboť ne každý má celý pracovní úvazek," řekl dnes k dopisu odborářů ČTK Fajt. "Galerijní odbory si v minulosti pletly svojí historicky určenou úlohu a vměšovaly se rády do obsazování ředitelů instituce. To jim v žádném případě nepřísluší a tak činí i nyní," uvedl Fajt.

Staněk dopis adresoval Ackermannové, protože drážďanská galerie na svém webupodpůrný dopis Fajtovi uveřejnila. Prvních 12 ředitelů významných institucí se pod něj podepsalo už v den Fajtova dovolání, později se přidaly tři desítky dalších.

Mezi podepsanými jsou šéf Metropolitního muzea v New Yorku Max Hollein, ředitel Centre Pompidou Bernard Blistène, ředitel Muzea moderního umění v New Yorku Glenn D. Lowry, Tristram Hunt z londýnského Victoria and Albert Museum, Miguel Falomir Faus za madridské muzeum Prado nebo šéfka skupiny britských muzeí Tate Galery Maria Balshawová

Související

Ministerstvo kultury

Ministerstva chtějí odklad projednání istanbulské úmluvy

Čtyři ministerstva žádají o další roční odklad projednání Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, známé jako Istanbulská úmluva. Ministerstva zemědělství, životního prostředí a práce vedená ministry za KDU-ČSL chtějí posun kvůli možnosti najít dostatečnou politickou shodu. 

Více souvisejících

Ministerstvo kultury Antonín Staněk (ČSSD primátor Olomouce) Národní galerie Jiří Fajt (ředitel NG)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy