KOMENTÁŘ | Lítý boj o Národní galerii běží dál: Kdo zůstává ve hře? A jak to bylo s Olomoucí?

Komentář Josefa Brože - Malá a velká petice. Když před velikonocemi, na škaredý čtvrtek, odvolal Antonín Staněk, český ministr kultury, dva ředitele: Jiřího Fajta a Michala Soukupa, příslušností k Národní galerii a Muzeu města Olomouc, připomínalo toto překvapivé a rázné rozhodnutí spíše zaříznutí, pokud ne rovnou odstřel obou ředitelů. Není to ale tak jednoduché, mílý Watsone!

Od té doby uplynulo několik týdnů, a mlha nad velikonočním příběhem dvou zaříznutých králíků, rozumějte Fajta a Soukupa, se sice trochu roztrhala, zdaleka ale není jasné, co se vlastně stalo. Ale z mlhy se již objevily nové gorily! Už jenom proto, jak připomněl jeden z angažovaných bojovníků na nynější „kulturní frontě", totiž Leoš Válka, ředitel pražského Centra současného umění DOX, že existují proti ministrově rozhodnutí dvě petice: ta malá, a potom ta velká.Ono je ale těch petic mnohem více, koluje ještě petice za odvolání samotného ministra, ale také petice a vyjádření, které odvolání podporují. A existují i starší analýzy... a starší bitvy, které má autor komentáře ještě v živé paměti.

Boje na kulturní frontě aneb Kdo chce psa bít, vždycky si hůl najde!

V základním výkladu tématu tu stojí na jedné straně nekompetentní ministr kultury Antonín Staněk, jenž se „rád schází s komunisty", když jim křtí knihu o církevních restitucích, na druhé straně Jiří Fajt, „náš významný odborník mezinárodního formátu", jenž měl už dávno dostat profesoru, ale zatím nedostal. Proč? Nemá ho rád hradní pán, rozuměj prezident Miloš Zeman!

Co naplat, umělci nepotřebují ke svým vyjádřením příliš argumenty, stačí, když se emotivně vyjádří, zapojí do toho další kontexty, nezávisle na tom, co se skutečně stalo. Takto vystupuje zejména vizuální umělec Jiří David, který o tom rád informuje na sociálních sítích v duchu: nejsem sice právník, tomu nerozumím, ale odvolání bylo nepatřičné. Ono ale nepatřičné být nemuselo, neboť ministr má právo ředitele odvolávat.

Mnohem důležitější by ale bylo, o což se v omezené míře ministr snaží, zveřejnit doklady, na základě nichž k odvolání došlo. Neboť k odvolání, pokud k němu vedl ministra účetní audit, jenž vykazoval nesrovnalosti, ne-li kardinální pochybení – včetně toho, že ředitel si podepisoval fakticky „sám se sebou" vysoké kurátorské (miliónové) honoráře – z nich nikdo neviděl. To se na podvýboru pro kulturu Poslanecké sněmovny ministr pokoušel vysvětlit minulý týden. A vysvětlil? Vypadalo to spíše, že uhájil svou vlastní existenci...

Místo toho ale, aby si kulturní bojovníci pokusili vytvořit adekvátní právní rozbor, jímž by kontrovali proti ministrovi, jednodušší je rozvinovat umačkaný transparent v italských Benátkách na zahájení výstavy v českém pavilónu! Jen ať je z té ostudy celý národní kabát: a napíše se vysvětlivka i ve školské angličtině, milé děti, pokud byste tomu nerozuměli!

Odborová organizace Národní galerie, která by měla být tím nejbližším partnerem ředitel, s odvoláním ale překvapivě – jaksi proti mediálnímu proudu - souhlasí, neboť v instituci podle ní „za poslední čtyři roky došlo k masivním výměnám pracovníků na důležitých funkcích", řízení provázel špatný přístup k pracovníkům a vyplácení neadekvátních autorských honorářů. Zaměstnanci tvrdí, že jim „chybí detailní informace o výběrových řízeních", stejně jako o uzavírání smluv. „Řada indicií ukazuje na závažná porušování zákonných norem ze stravy odvolaného generálního ředitele," píše se v prohlášení.

Tlak „kulturní fronty", která se rozšířila do všech stran – a má nyní zástupce z různých oborů: filmu i divadla, architektury – dosáhl takového stupně, že se s nimi sešel i premiér Andrej Babiš a Jan Hamáček, předseda ČSSD.

Premiér Babiš o tom i veřejně informoval na twitteru. Podařilo se jim získat i podpisy významných osobností galerijního světa široko za našimi hranicemi, což jistě neodpovídá ani tak o samotné podstatě věci odvolání, jako spíše o schopnosti se aktivně zorganizovat. A najít tu pověstnou hůl, jež se na jakéhokoliv psa vždy najde!

Hodně dlouhé prsty Hradu, nebo Já na bráchu, brácha na mně?

Premiér se dokázal již za ten čas vyjádřit, že je mu Jiřího Fajta „lidsky líto" a doplnil, že si ho „opravdu váží jako znalce umění", a jistě to neudělal jenom proto, že Fajt souhlasil s licencí od pařížského Centre Georgese Pompidoua pro Národní galerii, nicméně pravomoci má odvolávat své ministry podle koaliční smlouvy pouze předseda Hamáček, stranický šéf ČSSD.

Kampaň se nyní soustřeďuje zejména na odvolání ředitele Fajta, kam nastoupil „krizový manažer" a pověřený ředitel Ivan Morávek, bývalý ředitel pekárenské pobočky Penam Slovakia. Ten v posledních dnech zaujal nabídkou, že by mohl bývalý ředitel Fajt vykonávat například funkci finančního ředitele, což dodává tomuto fejetonu obzvláště pikantní vyznění. Dodejme, že Fajt tuto „nabídku ze zákona" na funkci nepřijal. Škoda.

V případě odvolání Michala Soukupa, ředitele Muzea umění Olomouc, měl být důvodem údajně nákup předraženého pozemku v Olomouci, na kterém měla stát budova Středoevropského fóra (SEFO). Konflikt, který proti sobě postavil dva muže z Olomouce, uniká větší pozornosti: Soukup tvrdí, že za jeho vyhazovem je osobní snaha Staňka, který byl v Olomouci dlouholetým primátorem, realizovat na jedné z parcel „investiční stavbu za 500 miliónů korun" a „ovládnout Muzeum umění pro SEFO". Chce podle svých vyjádření, změnou odborného směřování „třetí největší paměťové instituce v zemi", sloučit Muzeum s Vlastivědným muzeem a zrušit obě arcidiecézní muzea.

Podobně jako v případě Národní galerie podporovatelé Fajta, argumentuje i Soukup vlivem Pražského hradu. Tvrdí, že ministr, který „má podporu u prezidenta", bude svůj olomoucký plán chtít zrealizovat. Vypadá to zkrátka, že ministr Staněk, který jde prezidentovi Zemanovi „na ruku", když s ním obráží exotické destinace (zejména tu čínskou), na rozdíl od ministrova předchůdce Daniele Hermanna z KDU-ČSL, nestaví se na zadní – a rád po cestě zařízne ty, kteří stojí v cestě.

Staňkovi patrně ani tak nejde o Fajta, jako spíše o Soukupa. Prezidentovi v této logice, spíše naopak: co si vezme na Soukupovi? Dokud ale někdo hodnověrně nevysvětlí, že taková politika se skutečně odehrává – a za vším hledej „klausovské peníze", jak známo, jež jsou vždy na prvním místě – zůstává to vše v rovině čirých spekulací a emotivních prohlášení. Ony totiž ty „hodně dlouhé prsty Hradu", jež chtějí sahat všude, nejsou ani tak prsty Miloše Zemana, mohou být ve skutečnosti spíše poplatné rčení: já na bráchu, brácha na mne! A v tom si, bohužel, v téhle naší loužičce již vyčvachtaly prstíky lecjaké ruce.

Jak se říká: Kauzu budeme i nadále sledovat. V té souvislosti by ale neměl zapadnout výrok Milana Knížáka, bývalého ředitele Národní galerie, který na adresu Fajta řekl: „Absolutně jsem s jeho stylem vedení nesouhlasil. Považoval jsem jeho chování za profesionálně pochybení. Tvrdě jsem vystupoval i proti ekonomické politice pana Fajta, která byla podle mě až zrůdná."

Ne, tohle jen tak neskončí...

Související

Lubomír Zaorálek

Od neděle se zavřou i výstavy, které měly dosud výjimku

Od neděle 27. prosince přestane spolu s přechodem země do pátého stupně protiepidemického systému PES platit výjimka pro pět výstav, kam dosud mohli návštěvníci. I tyto výstavy tak budou pro veřejnost zavřené, informovalo dnes ministerstvo kultury na twitteru. Ostatní galerie a muzea musela uzavřít už minulý týden podle současného čtvrtého stupně protikoronavirových opatření.
kultura

V Česku se zčásti otevřou muzea, galerie a památky. Počet návštěvníků bude omezen

Ve čtvrtek se v Česku po více než šesti týdnech zčásti otevřou muzea a galerie, lidé také mohou jít na prohlídku památek, které se v zimním čase otevírají. Galerie a muzea nabídnou výstavy, které byly přerušené uzavřením institucí, i nové, jež připravily v době bez návštěvníků. Limitován bude počet lidí, kteří mohou najednou být v daných prostorách, návštěvníci budou muset dodržovat rozestupy a nosit roušky. Zavřená pro diváky ale i nadále zůstávají divadla a kina.

Více souvisejících

Národní galerie komentář Jiří Fajt (ředitel NG) Antonín Staněk (ČSSD primátor Olomouce) Ministerstvo kultury

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy