Rezort práce už nemá peníze, nechystá se doplatit sociální služby z rezerv

Ministerstvo práce se nechystá doplatit chybějící dvě miliardy na sociální služby ze svých ušetřených rezerv, jak žádají kraje. Z nespotřebovaných 6,2 miliardy korun totiž uhradí schválené navýšení příspěvků na péči či investice do informačních systémů. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní je informace o tom, že by její úřad měl k dispozici přes šest miliard, zavádějící a sociální služby by měl dofinancovat státní rozpočet.

S výzvou, aby sociální služby doplatilo ministerstvo práce, přišla ve čtvrtek večer Asociace krajů. Její šéfka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) řekla, že má informaci od ministerstva financí, že resort práce má z minulých let přes šest miliard nespotřebovaných výdajů. Maláčová o pár hodin dřív po jednání s krajskými radními pro sociální věci naopak řekla, že bude usilovat o jednání členů vlády a zástupců krajů a o získání chybějících peněz ze státního rozpočtu.

"Kdybychom ty peníze měli (v rezervě ministerstva práce), tak už dávno problém neřešíme a dofinancování sociálních služeb a sociální práce je vyřešené. Máme 6,2 miliardy nespotřebovaných výdajů, ale všechny jsou alokovány - na dofinancování evropských projektů, na dofinancování příspěvku na péči, na investice," uvedla Maláčová.

Příspěvky na péči lidem v domácí péči, kteří jsou úplně odkázáni na pomoc, se zvedly v dubnu. Od července se pak dávka navýší i dalším, kteří se bez pomoci neobejdou, tedy ve třetím stupni. Podle Maláčové se sice přidání schválilo, v rozpočtu se na ně ale další peníze nevyčlenily, takže je resort platí z nespotřebovaných výdajů.

Další část z rezervy ministerstvo využije na investice do přípravy nových informačních systémů. "Jestli máme zvládnout přechod na nové IT systémy ke konci příštího roku, tak přesun těchto investic by asi přechod ohrozil," dodala Maláčová.

Nový jednotný informační systém měl fungovat původně už od roku 2017, přípravy ale od počátku nabraly zpoždění. Maláčová už dřív opakovaně uvedla, že by nové systémy měly být v provozu nejpozději do konce roku 2020, tedy plně od ledna 2021. Sněmovna ale začátkem května v novele s úpravou e-neschopenek schválila i roční odklad, tedy na rok 2022. Roční prodloužení nynějšího provozu stojí asi půl miliardy korun.

Šéfka resortu práce dnes zopakovala, že předpokládá, že se do jednání o získání peněz od státu kraje víc zapojí podobně jako při nedávné žádosti o prostředky na opravy silnic, kdy po vyjednávání získaly čtyři miliardy korun. Maláčová bude usilovat o společnou schůzku s ministryní financí, premiérem a šéfkou asociace krajů. "Udělám vše pro to, aby vláda ze státního rozpočtu dvě miliardy dofinancovala," dodala ministryně.

Pro peníze do kolonky nespotřebovaných výdajů ministerstvo sahalo už v minulosti. Předloni třeba krajům poslalo z této rezervy dodatečně na nařízený růst výdělků v sociálních službách 822 milionů korun. Minulý rok zas ministryně první Babišovy vlády Jaroslava Němcová (ANO) dala půl miliardy z nespotřebovaných výdajů na úhradu slev na jízdném.

Související

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 
Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jsou v tom nevinně? Jurečka vysvětluje, proč mají růst platy politiků

Vlnu nevole u české veřejnosti vzbudila informace, že platy politiků od ledna opět stoupnou. Vláda sice od návrhu nedává zcela ruce pryč, ale snaží si je nad ním umýt. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž výdělky porostou kvůli letošnímu rozhodnutí ústavních soudců. 

Více souvisejících

Ministerstvo práce a soc. věcí sociální politika Jana Maláčová (ČSSD)

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy