Premiér Andrej Babiš (ANO) v reakci na informace o výsledku auditu Evropské komise ČTK kolem dotací pro Agrofert Holding napsal, že neporušuje české ani evropské zákony. Je šokován tím, co tvrdí česká média. "Žádné dotace rozhodně nebude muset Česká republika vracet," napsal. Totéž později zopakoval i před poslanci, informace kolem Agrofertu označil za hysterii, opozice prý nemá jiné téma než Agrofert a Čapí hnízdo. Po osmiminutovém projevu Sněmovnu opustil, což opozice kritizovala. Sněmovna by se k tomu mohla vrátit v úterý, pro byla i vládní ČSSD ústy šéfa svých poslanců Jana Chvojky.
O tom, že zpráva o auditu dorazila do Česka, byl Babiš obecně informován. "Tu zprávu nemám k dispozici, ani jsem ji neobdržel, ani jsem ji nečetl. Jak jsem byl informován, jedná se ryze o právní výklad, se kterým se kompetentní instituce České republiky dlouhodobě neztotožňují," řekl Babiš. Zpráva je podle něj předběžným návrhem, který prý obsahuje "výklad výrazně odlišný" než loňské stanovisko právníků Evropské komise. "Já jsem neporušil ani české, ani evropské zákony," prohlásil.
Audit EK dospěl k závěru, že Babiš je ve střetu zájmů kvůli přetrvávajícím vazbám na své bývalé podniky. Všechny prověřované evropské dotace, které obdržela skupina Agrofert od února 2017, chce Brusel vrátit zpět, na což upozornili i zástupci opozice.
"Přestaňte zase lhát, nic se vracet nebude. Já chápu, že nemáte žádná témata, že zase ten Agrofert ... Kdyby nebylo Agrofertu a Čapího hnízda, co byste dělali? Jste úplně mrtví, nemáte o čem mluvit, nemáte žádný program, co byste tady povídali," poznamenal Babiš na adresu opozice. Po vystoupení se omluvil z jednání Sněmovny z pracovních důvodů. "Já tady k prázdné židli mluvit nebudu," prohlásil na to například předseda STAN Vít Rakušan.
"Jsem šokován tím, co tvrdí česká média, že Evropská komise chce vrátit dotace, které obdržela moje bývalá firma. Není to pravda!," napsal Babiš ČTK.
Toto stanovisko zásadně odmítám a budu bojovat za jeho změnu na základě dalších informací od národních orgánů. Žádné dotace rozhodně nebude muset Česká republika vracet. Není k tomu důvod, protože neporušuji ani české a ani evropské právní předpisy týkající se střetu zájmů.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) 31. května 2019
Podle něj do ČR dorazil předběžný návrh a do uzavření procesu je zpráva považována za důvěrnou. "Toto je pouze předběžný návrh, který bude důkladně analyzován, a Česká republika, předpokládám, že nejméně MF a MMR jako příjemci zprávy, se k němu vyjádří. Teprve pak nám zašle finální zprávu i Evropská komise. Její stanovisko zásadně odmítám, a budu bojovat za jeho změnu na základě dalších informací od národních orgánů," napsal. ČR teď bude podle premiéra měsíc čekat na český překlad, pak bude mít dva měsíce na vyjádření.
Agrofert je největším subjektem v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným hráčem v lesnictví a médiích. Předloni zaměstnával zhruba 33.000 lidí, z toho 22.000 v ČR. Babiš koncern vlastnil ještě na začátku roku 2017, v únoru 2017 vložil své akcie kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů.
Od vstupu Babiše do politiky v roce 2013 do konce roku 2017 získal Agrofert zhruba sedm miliard korun dotací. Předloni pak inkasoval nejvyšší částku, a to zhruba dvě miliardy korun, přičemž na daních firma státu zaplatila 739 milionů korun. Výroční zpráva za rok 2018 ještě není k dispozici. Před vstupem Babiše do politiky získával Agrofert dotace nižší. Německá televize ZDF letos uvedla, že se příjem Agrofertu z evropských fondů za dobu, kdy je Babiš ve vládě, téměř zdvojnásobil.
Evropský parlament v půlce loňského prosince přijal rezoluci, v níž vyzval Evropskou komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů. Europoslanci požadovali mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert. Evropský komisař pro rozpočet Günther Oettinger už předtím uvedl, že EK nebude proplácet české žádosti o proplacení dotací pro Agrofert. Ministerstvo financí žádosti do EU přestalo posílat. Bruselu nepředložilo podle serveru iROZHLAS.cz k proplacení kromě stomilionové dotace na projekt linky na toastový chléb Penam dalších 11 projektů firem holdingu Agrofert za více než 61 milionů korun.
Související
Rok 2024 v kostce: Česká politická scéna balancuje mezi populismem a ztrátou důstojnosti
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
Andrej Babiš , evropská komise , Agrofert , dotace
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla
před 1 hodinou
Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy
před 2 hodinami
Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině
před 4 hodinami
Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil
před 5 hodinami
Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah
před 6 hodinami
Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo
před 6 hodinami
Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu
před 7 hodinami
Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?
před 8 hodinami
Zemřel Jean-Marie Le Pen
před 8 hodinami
Nevyzpytatelné počasí v Česku. Meteorologové upozornili na první letošní bouřku
před 9 hodinami
Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí
před 10 hodinami
Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?
před 11 hodinami
Ruské síly údajně obsadily strategické frontové město Kurachove
před 11 hodinami
Protiteroristická akce na Slovensku. Policie uklidňuje veřejnost
před 12 hodinami
Česko bude mít nového nejvyššího žalobce. Stříž se rozhodl rezignovat
před 13 hodinami
Virus v Číně děsí svět. Experti uklidňují veřejnost a vysvětlují, o co jde
před 13 hodinami
Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu
před 14 hodinami
Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky
před 15 hodinami
Počasí o víkendu jako stvořené k lyžování? V Česku opět nasněží
včera
Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?
Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.
Zdroj: Jakub Jurek