Vládní investiční plán je stále neveřejný, opozice se vzteká marně

"Ministerstvo pro místní rozvoj provedlo rozsáhlý sběr dat, kde byly osloveny nejen všechny resorty, ale i obce, města a kraje. Dělali jsme to v úzké spolupráci. Proto jsme měli ty výjezdy do krajů. Výsledkem je vytvoření mapy investičních preferencí, která bude nyní konfrontována s kapitálovými možnostmi České republiky," uvedl loni v listopadu při přestavení obrysů plánu Andrej Babiš.

Konkrétní obsah plánu, který podle zveřejněných údajů zahrnuje přes 17.000 projektů za 3,45 bilionu korun na léta 2019 až 2030, ale dosud není známý. O konkrétní údaje se zajímali opoziční politici z řad ODS a Pirátů, ovšem neuspěli. V polovině dubna jim Babiš odmítl dokument poskytnout s tím, že je to interní dokument. "Národní investiční plán je moje myšlenka. A to je náš interní materiál a na vládě nebyl. A já vám ho nedám, protože je to náš interní materiál," uvedl premiér k materiálu, který by vláda měla schvalovat nejspíše letos na podzim.

Podle toho, co Babiš uvedl loni v listopadu, chce vláda vymezené období let 2019 až 2030 rozdělit na dvě části. V té první do roku 2022 zahrnula do programu projekty za 1,226 bilionu korun, na zbylých osm let tak připadají investice za 2,224 bilionu. "Vycházíme z toho, že tahle vláda, pokud vydrží, bude ještě sestavovat rozpočet na rok 2022. Proto jsme to takhle rozdělili. Teď to budeme analyzovat. Musíme stanovit priority a najít na to peníze," řekl premiér.

Podle dostupných údajů se o nejvíce peněz hlásí ministerstvo dopravy, které by na dopravní stavby - zejména železniční a silniční - potřebovalo přes dva biliony korun. Další resorty přišly s požadavky v řádu miliard až desítek miliard korun.

Například ministerstvo zemědělství navrhlo projekty za téměř 50 miliard, většinou na podporu výstavby vodovodů nebo prevence před povodněmi. Ministerstvo životního prostředí pak žádá 56 miliard korun, a to na Zelenou úsporám nebo na zmírnění dopadů změny klimatu.

Další ministerstva, mimo jiné práce a sociálních věcí, spravedlnosti nebo vnitra, přišla s projekty zahrnujícími modernizaci nebo výstavbu budov včetně hasičských a policejních stanic, nákup nové techniky nebo počítačového vybavení (třeba systému pro Českou správu sociálního zabezpečení). Ministerstvo školství pak do vládního plánu navrhlo investice do základních či vysokých škol nebo opravy sportovišť.

Další požadavky vzešly z regionů, kraje napříč Českou republikou nejčastěji požadují investice do dopravní infrastruktury na svém území, silniční i železniční. Druhou nejčastěji zmiňovanou oblastí, kterou prosazovaly především obce, je vodohospodářská infrastruktura. Objevil se ale také požadavek na rekonstrukci zimního stadionu v Jihlavě nebo investice do modernizace nebo výstavby nemocnic (Liberecký a Zlínský kraj).