SPD podá ústavní stížnost kvůli cenám elektřiny, Okamuru podpořila Vitásková

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) podá ústavní stížnost kvůli nárůstu cen elektrické energie. Podpořilo ji 27 poslanců, kromě 19 zákonodárců SPD se připojilo sedm poslanců KSČM a Jaroslav Foldyna z ČSSD. Na dnešní tiskové konferenci před jednáním Sněmovny to řekl předseda SPD Tomio Okamura. Podle něj ceny narostly, přitom pro to není právní důvod.

"Chceme, aby se ceny elektrické energie vrátily na úroveň v roce 2018. Ceny neuvěřitelně narostly, přitom se ukazuje, že pro to není podle všeho právní důvod. Maďarsko a Polsko ceny vrátilo, respektive je udrželo zásahem vlády na cenách roku 2018," uvedl Okamura. Česká vláda v tomto ohledu podle něj nedělá nic.

Tiskové konference se účastnila také bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková. "Loni ERÚ, který je nyní řízen pětičlennou radou, vydal cenové rozhodnutí na regulovanou cenu elektrické energie, která má platit od roku 2019. Již při vydání dva členové rady nesouhlasili a dokonce jeden z nich uvedl, že tato cena by mohla být nižší," uvedla.

Cenové rozhodnutí nepodepsal člen rady Rostislav Krejcar a tehdejší předseda rady Vratislav Košťál. Krejcar tehdy ČTK řekl, že regulovaná část ceny za distribuci elektřiny, kterou ERÚ určuje, mohla být nižší. Košťál následně rezignoval na svoji funkci, odůvodnil to vzájemnými spory členů rady.

"Připravili jsme správní žalobu, kterou soud zamítl, a připravili jsme koncept ústavní stížnosti a předali ji poslancům a senátorům. Jediný, kdo s námi začal komunikovat a chtěl řešit tuto problematiku, byl Tomio Okamura a poslanci SPD," dodala dnes Vitásková.

Regulovaná složka tvoří více než polovinu konečné ceny elektřiny a asi čtvrtinu konečné ceny plynu. Jsou v ní zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Druhou část konečných cen určují dodavatelé. Vláda přímý vliv na cenu nemá, ERÚ je nezávislým úřadem. Nepřímo může kabinet ovlivňovat ceny výběrem členů rady úřadu nebo stanovením energetické politiky.

Analytici už dříve odhadli, že během letošního roku mohou některým lidem vzrůst meziročně náklady na energie až o několik tisíc korun ročně. Důvodem je podle nich strmý růst velkoobchodních cen v loňském roce, způsobený mimo jiné zdražením emisních povolenek. V posledních měsících zdražili prakticky všichni dodavatelé.

Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2020, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, činí aktuálně kolem 50 eur (asi 1300 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziroční nárůst je skoro čtvrtinový. Na úrovni 50 eur stagnuje cena od začátku loňského září. Loni byl meziroční růst často i více než poloviční. Cena plynu se od začátku loňského léta pohybuje kolem 20 eur (515 Kč) za MWh.

Podle analytiků mají české domácnosti hlavní vlnu zdražování elektřiny a plynu způsobenou loňským strmým růstem velkoobchodních cen za sebou. Pokles cen ve zbytku letošního roku ani v roce 2020 ale neočekávají, počítají se stagnací nebo s dalším nárůstem cen, který už by ale měl být mírnější.

Související

Více souvisejících

Svoboda a přímá demokracie (SPD) ,  Elektřina ,  Ústavní soud ČR ,  Tomio Okamura ,  Alena Vitásková

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

před 10 hodinami

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

před 11 hodinami

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

před 12 hodinami

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

před 13 hodinami

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

před 13 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

před 14 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

před 16 hodinami

Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude

Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy