SPD podá ústavní stížnost kvůli cenám elektřiny, Okamuru podpořila Vitásková

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) podá ústavní stížnost kvůli nárůstu cen elektrické energie. Podpořilo ji 27 poslanců, kromě 19 zákonodárců SPD se připojilo sedm poslanců KSČM a Jaroslav Foldyna z ČSSD. Na dnešní tiskové konferenci před jednáním Sněmovny to řekl předseda SPD Tomio Okamura. Podle něj ceny narostly, přitom pro to není právní důvod.

"Chceme, aby se ceny elektrické energie vrátily na úroveň v roce 2018. Ceny neuvěřitelně narostly, přitom se ukazuje, že pro to není podle všeho právní důvod. Maďarsko a Polsko ceny vrátilo, respektive je udrželo zásahem vlády na cenách roku 2018," uvedl Okamura. Česká vláda v tomto ohledu podle něj nedělá nic.

Tiskové konference se účastnila také bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková. "Loni ERÚ, který je nyní řízen pětičlennou radou, vydal cenové rozhodnutí na regulovanou cenu elektrické energie, která má platit od roku 2019. Již při vydání dva členové rady nesouhlasili a dokonce jeden z nich uvedl, že tato cena by mohla být nižší," uvedla.

Cenové rozhodnutí nepodepsal člen rady Rostislav Krejcar a tehdejší předseda rady Vratislav Košťál. Krejcar tehdy ČTK řekl, že regulovaná část ceny za distribuci elektřiny, kterou ERÚ určuje, mohla být nižší. Košťál následně rezignoval na svoji funkci, odůvodnil to vzájemnými spory členů rady.

"Připravili jsme správní žalobu, kterou soud zamítl, a připravili jsme koncept ústavní stížnosti a předali ji poslancům a senátorům. Jediný, kdo s námi začal komunikovat a chtěl řešit tuto problematiku, byl Tomio Okamura a poslanci SPD," dodala dnes Vitásková.

Regulovaná složka tvoří více než polovinu konečné ceny elektřiny a asi čtvrtinu konečné ceny plynu. Jsou v ní zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Druhou část konečných cen určují dodavatelé. Vláda přímý vliv na cenu nemá, ERÚ je nezávislým úřadem. Nepřímo může kabinet ovlivňovat ceny výběrem členů rady úřadu nebo stanovením energetické politiky.

Analytici už dříve odhadli, že během letošního roku mohou některým lidem vzrůst meziročně náklady na energie až o několik tisíc korun ročně. Důvodem je podle nich strmý růst velkoobchodních cen v loňském roce, způsobený mimo jiné zdražením emisních povolenek. V posledních měsících zdražili prakticky všichni dodavatelé.

Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2020, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, činí aktuálně kolem 50 eur (asi 1300 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziroční nárůst je skoro čtvrtinový. Na úrovni 50 eur stagnuje cena od začátku loňského září. Loni byl meziroční růst často i více než poloviční. Cena plynu se od začátku loňského léta pohybuje kolem 20 eur (515 Kč) za MWh.

Podle analytiků mají české domácnosti hlavní vlnu zdražování elektřiny a plynu způsobenou loňským strmým růstem velkoobchodních cen za sebou. Pokles cen ve zbytku letošního roku ani v roce 2020 ale neočekávají, počítají se stagnací nebo s dalším nárůstem cen, který už by ale měl být mírnější.

Související

Jaromír Zůna Komentář

Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal

Ministr obrany Jaromír Zůna měl být pro SPD „nezávislým expertem“, místo toho se stal problémem. Svým jasným vymezením proti ruské agresi a podporou Ukrajiny připomněl, že obrana státu není prostor pro populismus. Reakce SPD je výmluvná – zákaz cesty na Ukrajinu, tlak na konec muniční iniciativy a převracení reality ve jménu falešného míru. Nyní ale jde jen o to, zda se Česko rozhodne být slabé, nebo odpovědné.
Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

Více souvisejících

Svoboda a přímá demokracie (SPD) Elektřina Ústavní soud ČR Tomio Okamura Alena Vitásková

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy