SPD podá ústavní stížnost kvůli cenám elektřiny, Okamuru podpořila Vitásková

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) podá ústavní stížnost kvůli nárůstu cen elektrické energie. Podpořilo ji 27 poslanců, kromě 19 zákonodárců SPD se připojilo sedm poslanců KSČM a Jaroslav Foldyna z ČSSD. Na dnešní tiskové konferenci před jednáním Sněmovny to řekl předseda SPD Tomio Okamura. Podle něj ceny narostly, přitom pro to není právní důvod.

"Chceme, aby se ceny elektrické energie vrátily na úroveň v roce 2018. Ceny neuvěřitelně narostly, přitom se ukazuje, že pro to není podle všeho právní důvod. Maďarsko a Polsko ceny vrátilo, respektive je udrželo zásahem vlády na cenách roku 2018," uvedl Okamura. Česká vláda v tomto ohledu podle něj nedělá nic.

Tiskové konference se účastnila také bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková. "Loni ERÚ, který je nyní řízen pětičlennou radou, vydal cenové rozhodnutí na regulovanou cenu elektrické energie, která má platit od roku 2019. Již při vydání dva členové rady nesouhlasili a dokonce jeden z nich uvedl, že tato cena by mohla být nižší," uvedla.

Cenové rozhodnutí nepodepsal člen rady Rostislav Krejcar a tehdejší předseda rady Vratislav Košťál. Krejcar tehdy ČTK řekl, že regulovaná část ceny za distribuci elektřiny, kterou ERÚ určuje, mohla být nižší. Košťál následně rezignoval na svoji funkci, odůvodnil to vzájemnými spory členů rady.

"Připravili jsme správní žalobu, kterou soud zamítl, a připravili jsme koncept ústavní stížnosti a předali ji poslancům a senátorům. Jediný, kdo s námi začal komunikovat a chtěl řešit tuto problematiku, byl Tomio Okamura a poslanci SPD," dodala dnes Vitásková.

Regulovaná složka tvoří více než polovinu konečné ceny elektřiny a asi čtvrtinu konečné ceny plynu. Jsou v ní zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Druhou část konečných cen určují dodavatelé. Vláda přímý vliv na cenu nemá, ERÚ je nezávislým úřadem. Nepřímo může kabinet ovlivňovat ceny výběrem členů rady úřadu nebo stanovením energetické politiky.

Analytici už dříve odhadli, že během letošního roku mohou některým lidem vzrůst meziročně náklady na energie až o několik tisíc korun ročně. Důvodem je podle nich strmý růst velkoobchodních cen v loňském roce, způsobený mimo jiné zdražením emisních povolenek. V posledních měsících zdražili prakticky všichni dodavatelé.

Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2020, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, činí aktuálně kolem 50 eur (asi 1300 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziroční nárůst je skoro čtvrtinový. Na úrovni 50 eur stagnuje cena od začátku loňského září. Loni byl meziroční růst často i více než poloviční. Cena plynu se od začátku loňského léta pohybuje kolem 20 eur (515 Kč) za MWh.

Podle analytiků mají české domácnosti hlavní vlnu zdražování elektřiny a plynu způsobenou loňským strmým růstem velkoobchodních cen za sebou. Pokles cen ve zbytku letošního roku ani v roce 2020 ale neočekávají, počítají se stagnací nebo s dalším nárůstem cen, který už by ale měl být mírnější.

Související

Marine Le Pen Analýza

Evropští národovci: Jak pravicové strany využívají krize k uchopení moci?

Evropské krajně pravicové a takzvaně národovecké strany získávají na síle. Zatímco Německem a Francií zmítají politické krize, na vrchol se drápou pravicové subjekty. Nejdál se dostala italská premiérka Giorgia Meloniová, která má podstatný vliv na vedení celé Evropské unie a zřejmě hodlá využít oslabených francouzských a německých lídrů.č

Více souvisejících

Svoboda a přímá demokracie (SPD) Elektřina Ústavní soud ČR Tomio Okamura Alena Vitásková

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Aktualizováno včera

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Islámský stát (ISIS)

USA zabily vůdce Islámského státu Abu Yusifa

Spojené státy oznámily, že při náletu v Sýrii zabily vůdce Islámského státu (IS) Abu Yusifa, známého také jako Mahmud. Operaci provedly síly Centrálního velení USA (Centcom) ve východní části země.

včera

Ilustrační foto

Írán se o rozšíření islámské revoluce do Sýrie nepokusí. Měl by vypracovat novou strategii, říká Bacik

Pád diktátorského režimu Bašára Asada v Sýrii byl nepříjemnou ranou také pro dalšího aktéra v regionu – Írán. Ten podle experta na blízkovýchodní politiku Gokhana Bacika z olomoucké Univerzity Palackého přišel o velký bezpečnostní pás, Bašárův režim pro něj byl jakousi geopolitickou pojistkou. Expert exkluzivně pro EuroZprávy.cz uvedl, že by Teherán měl vypracovat novou strategii.

včera

Pákistán

Pákistán vyvíjí rakety, kterými by mohl zasáhnout USA

Vysoce postavený úředník Bílého domu varoval, že Pákistán rozvíjí schopnosti dlouhého doletu svých balistických raket, které by mohly umožnit útoky daleko za hranicemi Jižní Asie. Toto prohlášení přichází v době, kdy vztahy mezi Washingtonem a Islámábádem procházejí nejistým obdobím, zejména po stažení amerických vojsk z Afghánistánu v roce 2021.

včera

včera

Helena Zeťová

Zemřela zpěvačka Helena Zeťová

Česko zasáhla jen pár dní před letošními Vánocemi nečekaná tragédie. Ve věku pouhých 44 let zemřela zpěvačka Helena Zeťová. Podle dostupných informací došlo k jejímu úmrtí za tragických okolností. 

včera

včera

České centrum v Kyjevě

Během ruského raketového útoku na Kyjev bylo zasaženo České centrum

Během pátečního raketového útoku ruské armády na ukrajinskou metropoli Kyjev bylo zasaženo i České centrum, které utrpělo škody v důsledku tlakové vlny. V době útoku se v budově nenacházeli žádní lidé, ale v okolních bytech žili civilisté, jak uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský na sociální síti X.

včera

včera

včera

Chemické zbraně

Proč Kyjev zabil Kirillova? Používání chemických zbraní na Ukrajině není výjimkou

Obvinění z použití chemických zbraní během války na Ukrajině vzbuzují vážné obavy a znovu otevírají diskusi o respektování mezinárodního práva v konfliktech. Poslední události, včetně údajného atentátu na generála Igora , velitele ruských sil radiační, chemické a biologické ochrany, přitahují pozornost ke kontroverzní otázce využívání zakázaných látek na bojištích.

včera

včera

včera

Putin: Orbán navrhnul vánoční příměří, Kyjev ho zamítnul

Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil ve čtvrtek ochotu jednat s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnosti ukončení války na Ukrajině. Tato vyjádření zazněla během jeho tradičního čtyřhodinového rozhovoru s novináři v Moskvě. Putin uvedl, že se s Trumpem osobně nesetkal více než čtyři roky, ale je připraven "kdykoli" zahájit diskuze na toto téma.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy