Zástupci krajů nesouhlasí s dohodou o dofinancování, chtějí dvě miliardy

Podle dohody ministryň kraje dostanou na sociální služby dodatečně miliardu - polovinu poskytne stát a polovinu resort práce. Dalších 1,5 miliardy pak bude možné získat z evropských fondů. Kraje žádaly vládu o dvě miliardy.

Podle zástupců krajů evropské peníze z programu Zaměstnanost bude možné čerpat do června 2022. Radní poukazují na to, že získání dotací z EU trvá a finance se dají využít jen na některé sociální služby a nedají se obdržet na provoz domovů pro seniory, pacienty s demencí či postižené. "Z toho je zřejmě, že je nereálné, aby (peníze z EU) pokryly polovinu výpadku pro rok 2019, tedy jednu miliardu korun," uvedli radní a náměstci hejtmanů. Podle nich je právě v domovech "situace s nedostatkem finančních prostředků kritická".

Podle Maláčové stát či její resort víc než dohodnutou miliardu letos doplácet nebudou. "V tuto chvíli počítám s tím, že to rozhodnutí, které padlo na úrovni vlády - a byla toho účastna i paní předsedkyně Asociace krajů (Jana Mračková Vildumetzová), je konečné," řekla Maláčová. Dohodnutá miliarda by měla podle ní dorovnat nedostatek peněz na navýšení platů a příplatků, evropské peníze pak výpadek dotací na projekty.

Šéfka resortu práce uvedla, že některé kraje už o peníze z EU na sociální služby v posledních měsících požádaly. "Vycházíme jim vstříc. Zřídili jsme speciální 'krizový tým' a snažíme se zkrátit lhůty," uvedla Maláčová. Podle ní by vyřízení mohlo trvat osm až deset týdnů, záležet bude na kvalitě podané žádosti.

Vedení Asociace krajů dnes rozhodlo o tom, že kraje nejdřív do října vyhodnotí, zda a jak se jim daří evropské peníze na sociální služby ze slíbených 1,5 miliardy Kč čerpat. Teprve podle výsledku by případně žádaly vládu o další dofinancování.

"Pokud můžeme na některé sociální služby čerpat evropské peníze, tak je čerpejme. Nejdříve to vyhodnoťme. Pokud by to nešlo, použijme národní finance," řekla novinářům šéfka Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Rada Asociace krajů by vyhodnocení měla projednat na svém říjnovém zasedání.

Krajští radní a náměstci hejtmanů v prohlášení uvedli, že dohodnuté řešení s evropskými penězi dál zhorší udržitelnost služeb a poskytovatele i kraje zatíží. Podotýkají, že ministerstvo o nemožnosti využít evropské fondy na určité služby ví, proto pro letošek původně chtělo mít v rozpočtu na tyto projekty 800 milionů korun. Se záměrem neuspělo.

Spor o to, kolik na sociální služby chybí a kdo sumu doplatí, se vedl zhruba čtvrt roku. Na nedostatek peněz v sociálních službách upozorňuje několik měsíců opozice. Podle jejích politiků bez financí hrozí počátkem září kolaps péče o seniory, postižené a další potřebné. O problému jednala i Sněmovna.

Na sociální služby dostávají kraje na každý rok peníze od ministerstva práce. Původně pro letošek poskytovatelé požadovali 20,38 miliardy korun, kraje obdržely 15,12 miliardy. Vláda před koncem roku ještě schválila zvýšení platů a zvláštních příplatků, s výdaji na ně ale dotační suma už nepočítala.

Podle sociální statistické ročenky pracovalo v roce 2017 v sociálních službách téměř 97.000 lidí. V Česku fungují azylové domy, denní stacionáře, domovy pro seniory, krizová pomoc, centra pro děti, osobní asistence, terénní programy, stacionáře, pečovatelská služba, poradenství, chráněné bydlení, noclehárny, terapeutické komunity či pracoviště rané i následné péče. V roce 2017 bylo v provozu 3404 těchto zařízení, která nabízela 81.503 lůžek. V pobytových domovech bylo na konci roku 2017 přes 76.100 lidí. Všech služeb využilo předloni přes 530.500 klientů.