Evropská minimální mzda pro Čechy? Utopie a ekonomický nesmysl, uvedli pro EZ politici

ANKETA - Francouzský prezident Emmanuel Macron opět představil svůj návrh na zavádění jednotné minimální mzdy v Evropské unii. EuroZprávy.cz oslovily české politiky, co si o návrhu myslí. Napříč politickou orientací ho považují oslovení poslanci za nereálný.

 Macron na konferenci Mezinárodní organizace práce (ILO) v Ženevě uvedl, že Evropská unie nevznikla proto, aby mezi pracujícími napříč jednotlivými státy existovaly obrovské platové rozdíly. Navrhl tak diskuzi nad konceptem jednotné minimální mzdy.

„Podle mě nemůžeme zavádět jednotnou minimální mzdu pro všechny země, které mají rozdílnou ekonomickou úroveň, rozdílné mzdy, rozdílné sociální systémy. Všechny země EU – dokonce ani jen eurozóny – nemají srovnatelnou úroveň. Takže nejsem zastáncem tohoto návrhu a považuji ho za utopii,“ uvedl Petr Gazdík místopředseda STAN.

Europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský považuje návrh za vytržený z reality. „Je to naprostý ekonomický nesmysl, který by nejvíce poškodil lidi s handicapem nebo nějakým omezením, kteří by se stali pro mnoho firem nezaměstnatelní a nahrazeni technikou. Osobně budu bohovat proti tomuto socialistickému nesmyslu liberálů,“ vymezil se opětovně zvolený poslanec Evropského parlamentu. Stejný názor zastává i jeho stranický kolega a bývalý předseda strany Pavel Bělobrádek. „Je to naprosto nereálné," sdělil EZ.

Jako hudbu budoucnosti vidí návrh bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Náš první úkol je ekonomická konvergence, která postupuje příliš pomalu. Taková konvergence je nutný předpoklad jakýchkoliv společných sociálních opatření. Bez ní nemůže žádná společná sociální politika fungovat,“ uvedl poslanec za ČSSD rozdíly v ekonomice států, které je podle jeho názoru potřeba nejdříve srovnat.

„Stejná nominální výše minimální mzdy by pochopitelně byla při rozdílech mezi zeměmi EU utopií, ale mohou být připravena společná pravidla pro propočet a valorizaci v celé EU,“ odpověděl na dotaz EZ Jiří Dolejš (KSČM).

"Rozdíly v minimální mzdě jsou v EU až dvojnásobné. Spd prosazuje zvyšování minimální mzdy, ale pokud by měla být ve výši západních zemí např. 50 000 Kč, pak netuším z čeho by drtivá většina zaměstnavatelů včetně státu, krajů a obcí platili," sdělil ve své reakci pro EZ předseda SPD Tomio Okamura. 

Pirátská poslankyně Olga Richterová rovněž upozornila na velké rozdíly v minimální mzdách, nicméně zmenšování rozdílu mezi státy EU Piráti podporují. "Jako Piráti podporujeme snahy o sbližování životní úrovně občanů EU a tím i zvyšování životní úrovně občanů České republiky. Počkáme si ovšem na konkrétní podobu návrhu, protože v tuto chvíli se to jeví vzhledem k vysokým rozdílům minimálních mezd napříč EU obtížně realizovatelné. Otázkou především je, na jaké výši by byla minimální mzda stanovena."

Poslanec Petr Beitl z ODS by si v budoucnosti představoval podobné návrhy, ale mělo by k nim dojít postupným ekonomickým vývojem."Věřím, že postupně se budou daně, mzdy a sociální dávky v Evropě sbližovat, ale musí k tomu docházet v rámci normální ekonomické soutěže, ne na něčí návrh či pokyn. V určité fázi tohoto procesu může přijít i čas na debatu o přijetí eura. Direktivní sjednocování je přesně to poslední, co Evropa potřebuje. RVHP jsme si už užili dost!"

Související

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Emmanuel Macron Minimální mzda EU (Evropská unie) anketa

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 5 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy