„Je to jako rušit volby do Poslanecké sněmovny.“ Opoziční politici odmítli Fialův návrh

Návrh předsedy ODS, Petra Fialy, aby se zrušila přímá volba prezidenta, nevyvolala mezi dalšími politickými subjekty příliš nadšení. Politici tvrdí, že chování prezidenta Miloše Zemana není dostatečným důvodem pro zasahování do Ústavy.

Ve svém komentáři pro server Forum 24 Fiala vyzval k návratu k parlamentní volbě prezidenta. Podle něj má současná hlava státu pocit, že díky přímé volbě prezidenta silnější mandát a může proto porušovat Ústavu.

Fiala narážel na vládní krizi, kdy prezident odmítá odvolat ministra kultury Antonína Staňka s tím, že mu Ústava nedává žádný časový rámec, kdy by tak měl udělat. Podle ústavních právníků však, pokud návrh na odvolání podá premiér, by měl ministra odvolat bez „zbytečného odkladu“.

Zeman též si „kreativně“ vykládal Ústavu v případě demise bývalého premiéra Bohuslava Sobotky, když chtěl pouze vyměnit premiéra a nikoliv podle ústavních zvyklostí odvolat celou vládu. Sobotka nakonec místo demise se rozhodl odvolat tehdejšího ministra financí, Andreje Babiše, s čímž taktéž Zeman otálel.

„Musíme obnovit pevné kořeny parlamentního systému vlády, neboť to, co se děje v posledních letech, rozvrací náš ústavní systém v samých základech," uvedl Fiala s tím, že chce o svém návrhu diskutovat s ostatními stranami. Jejich představitelé sice dle svých slov diskuzi vítají, se samotným nápadem však nesouhlasí.

„Návrh na zrušení přímé volby prezidenta nepodporuji. Důvod je prostý. Kvůli nepřijatelnému chování Miloše Zemana by se neměl měnit základní zákon země - Ústava ČR,“ napsal např. předseda TOP 09, Jiří Pospíšil. Dle něj by Zeman Ústavu porušoval, i kdyby byl zvolen parlamentem.

Za dobrý nápad to nepovažuje ani předseda lidovců, Marek Výborný. „Nechci měnit Ústavu kvůli Miloši Zemanovi, neměla by se měnit kvůli manýrům prezidenta,“ sdělil serveru Novinky.cz.  Nicméně, přímou volbu prezidenta považuje za jedno z „z nejkontroverznějších a nejhorších rozhodnutí politiků po roce 1989“ z toho důvodu, že rozkolísalo dělbu statní moci. Nebrání se proto diskuzi o změně Ústavy.

Podobně argumentuje i předseda STAN, Vít Rakušan.  „Měnit Ústavu jenom proto, že ji současný prezident nedodržuje a vykládá si ji více než volně, mi nepřijde vhodné,“ uvedl s tím, že současný systém by se však měl zjednodušit, protože kvůli jeho složitosti se prezident nemusí bát žaloby „ani při velkých přešlapech.“

Vzhledem k důrazu SPD na přímou volbu politiků není překvapivé, že předseda strany, Tomio Okamura, požaduje přesný opak. „Hnutí SPD prosazuje přímou volbu a odvolatelnost politiků, takže k ideálu chybí ještě zavést tu odvolatelnost a aplikovat tento způsob voleb i na poslance, starosty a hejtmany,“ uvedl Okamura.

Předsedovi Pirátů, Ivanu Bartošovi, připadá návrh jako „kdybyste chtěli kvůli tomu, že nefunguje Sněmovna, rušit volby do Poslanecké sněmovny, jak je známe“. Podle Bartoše by mělo dojít k posílení možnosti obou komor parlamentu iniciovat projednání hrubého porušení Ústavy ze strany prezidenta u Ústavního soudu. Předseda Pirátů se odvolává na ústavní experty, kteří mají tento postup doporučovat.

Senátoři už připravili ústavní žalobu, která by mohla vést k odvolání prezidenta. Zatímco ji může iniciovat 27 senátorů, k jejímu schválení je potřeba jak tří pětin přítomných senátorů, tak tři pětiny poslanců.

Komentátor Jiří Pehe v této souvislosti podotýká, že aby ústavní žaloba Sněmovnou prošla, muselo by se pro ní vyjádřit hnutí ANO. Vzhledem k tomu, že předseda hnutí, premiér Andrej Babiš, nechce na Zemana ani podat kompetenční žalobu, jak navrhl předseda ČSSD, Jan Hamáček, se dle Peheho nedá očekávat, že by se tak stalo.

Novinky.cz poukazují na to, že proti přímé volbě prezidenta vystoupil už před jejím zavedením bývalý prezident Václav Klaus. Podobně jako nástupce v čele ODS, i Klaus poukázal na to, že přímo zvolený prezident si bude nárokovat silnější mandát, než mu podle Ústavy náleží. Klaus též varoval, že dojde k narušení dělby moci.

Fialův návrh kritizoval Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. "ODS otevřeně vzkazuje občanům: Demokracii omezíme, jste hlupáci, protože špatně volíte," uvedl na sociální síti.

Související

Miloš Zeman

Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil

Exprezident Miloš Zeman i letos přednesl vánoční poselství, ačkoliv od roku 2023 nevykonává žádnou politickou funkci. Bývalý vrcholný politik v televizním vystoupení na CNN Prima News kritizoval bývalého premiéra Petra Fialu či některé členy jeho kabinetu. Překvapil tím, že v jedné věci ocenil svého nástupce Petra Pavla. 

Více souvisejících

Petr Fiala (ODS) Miloš Zeman opozice prezident čr ústava čr

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy