„Masaryk by se obracel v hrobě.“ V Sněmovně se strhla ostrá diskuze, Foldyna řádil

Dle serveru Echo24 celou rozpravu odstartovala Helena Langšádlová (TOP 09),která uvedla, že Severní Makedonii několikrát navštívila. „Dovolte abych vyjádřila své pevné přesvědčení, že v oblasti západního Balkánu je alespoň taková stabilita jaká je, tak je to obrovskou zásluhou tlaku a dialogu, který v oblasti zprostředkovává Severoatlantická aliance ale i Evropská unie,“ řekla poslankyně. „Pokud by toto nebylo, tak máme další malér ve své blízkosti,“ dodala.

Její názor však ostře odmítl Foldyna, podle něhož, pokud byl Balkán někdy stabilní, tak to bylo v době Jugoslávie, kterou nazval „jedním z nejlepších států té doby“. „My zde voláme po sjednocování, ale země západního Balkánu byly naprosto jednotné,“ vyjádřil své přesvědčení Foldyna, podle něhož se státy NATO snažily tuto jednotu rozbít. „Nebylo to Rusko, které vybombardovalo Srbsko a Černou horu,“ zkritizoval Foldyna NATO.

Jeho slova zvedla ze židle Výborného. Foldynu osočil, že věci nerozumí a platí na něj příslovečné „ševče, drž se svého kopyta“. „Je to nepochopení historie Balkánu jestliže tvrdíte, že Jugoslávie byla stabilizačním prvkem Balkánu. To vůbec není pravda. Jugoslávie vznikla uměle na Versailleské konferenci v Paříži a potom to tam čtyřicet let držel krvavý pes Tito.

Právě výraz „krvavý pes“ Foldynu velmi rozčílil. „Chtěl bych panu Výbornému říci, že jsem neslyšel dlouho výraz krvavý pes Tito. Naposledy to říkal Klement Gottwald a jemu podobní lidé. Naposled o něm takto hovořili ustašovci a lidé jako Ante Pavelič, ale vy k nim pane kolego asi máte přes katolickou církev blízko. To je právě věc, co dělaly na Západním Balkáně problémy,“ řekl Foldyna rozhněvaně. „Používáte výrazy, které používali ti nejspodnější lidé, tedy komunisté, fašisté a podobní lidi,“ opřel se poslanec známý svými prosrbskými názory.

Foldyna se netajil svým obdivem k bývalému prezidentovi Jugoslávie. „Kdybyste tam někdy jel 4. května na hrob maršála Tita a potkal byste se tam s lidmi z celé bývalé Jugoslávie. Byl jste někdy v tomto procesí na hrobu Tomáše Garriqua Masaryka? Sešli jsme se my Češi někdy takhle dokonale a oslavovali jsme své vůdce?,“ dotázal se Foldyna, podle něhož „krvavý pes Tito“ byl „vynikající politik a vynikající státník“, za jehož vlády se „lidé v Jugoslávii měli daleko líp než lidé tady.“

Bývalý předseda lidovců, Pavel Bělobrádek, však Foldynovo přesvědčení rozporoval. „Nemyslím si, že by pan prezident Tito byl velký demokratický politik a státník. Byl to diktátor, který používal nedemokratické praktiky aby nastolil komunismus a Jugoslávii držel pohromadě silou,“ řekl Bělobrádek.

Langšádlová se též zapojila do vyhrocené diskuze s poznámkou, že chodí k hrobu Tomáše Garrigua Masaryka pravidelně, poslance Foldynu tam však nikdy neviděla. Foldyna v souvislosti s Masarykem opětovně přilil olej do ohně, když řekl, že by „se obracel v hrobě“ kvůli souhlasu České republiky s bombardováním Jugoslávie a vznikem Kosova. „Byl to právě prezident Masaryk, který budoval Československý stát se srbským pasem v kapse. Tehdy v roce 1919 s králem Petarem I. měli společné heslo. Věrnost za věrnost, a tu jste pošpinili,“ řekl Foldyna.

Foldyny se v diskuzi zastal Václava Klaus mladší (Trikolóra). „Tady někteří lidé nemohou říct názor a někteří jako vy, poslanče Výborný, používáte slovník pana Urválka, Stalina a Gottwalda, a nazýváte prezidenta Tita krvavým psem. Já jsem členem parlamentní skupiny přátel Srbska, tak bych rád vyzval členy vlády, zda tato slova jsou v souladu s naší zahraniční politikou,“ řekl Klaus mladší.

Výborný uznal, že výraz „krvavý pes Tito“ nemusel používat, protože byl tak označili komunisté Tita poté, co se urval ze Stalinova bloku. „To, že byl Tito diktátor a že má na rukou krev, stejně jako Gottwald a další, tak na to stále trvám,“ uzavřel diskuzi Výborný. Celý bod o Severní Makedonii byl nakonec předán k projednání zahraničnímu výboru.