Ministr Staněk odchází rázně, ještě stihl vypsat výběrové řízení na šéfa Národní galerie

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) dnes vypsal výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha. Nový ředitel by měl být jmenován do konce února příštího roku. Staněk to řekl na své bilanční tiskové konferenci, po roce působení dnes odchází z čela ministerstva. Bývalého ředitele Národní galerie Jiřího Fajta Staněk odvolal v polovině dubna a tento krok stál na počátku úvah o jeho odchodu z funkce. Staněk Fajtovo odvolání zdůvodňoval hospodářskými pochybeními, podal na něj trestní oznámení, Fajt to odmítá a brání se soudně.

Podrobnosti o konkurzu jsou na webu, požadují se znalosti v oblasti muzeí a galerií a minimálně tři roky praxe v řídící funkci, ideálně se zkušeností s řízením velké kulturní instituce, tedy nikoli s vedením přímo velké galerijní či muzejní instituce. Přihlášky se mají do prvního kola zasílat do 30. září, ve druhém kole vybraní uchazeči zpracují návrh koncepce NGP do roku 2025 a ministr kultury by poté měl nového ředitele NGP jmenovat do 29. února 2020. Ministerstvo nesdělilo, kdo bude sedět ve výběrové komisi.

Grémium sociální demokracie v době, kdy nejprve z kulturní obce zaznívaly hlasy po Staňkově odvolání, uložilo ministrovi vypsat konkurz do konce května. Za několik dní poté ČSSD přiměla Staňka podat demisi a on teprve poté řekl, že nebude vypsáním výběrového řízení splňovat politické zadání a chce konkurz připravit co nejlépe po odborné stránce. Na konci května také uvedl, že podklady pro vypsání konkurzu případně zanechá pro svého nástupce. Ten ale stále znám není, prezident Miloš Zeman chce o nominantovi sociální demokracie Michalu Šmardovi rozhodnout až v polovině srpna.

Spolu s Fajtem Staněk v dubnu odvolal i ředitele Muzea umění Olomouc (MUO) Michala Soukupa, na oba kvůli hospodaření obou institucí podal trestní oznámení. Na šéfa MUO vypsal konkurz již počátkem července, zástupci Muzea umění Olomouc ale uvedli, že vypsání konkurzu považují za předčasné, Soukupovo odvolání podle nich není platné.

Odvolání obou ředitelů vyvolalo kritiku, část umělecké obce požadovala ministrův odchod z funkce. Staněk nakonec podal demisi, prezident Miloš Zeman ji ale nepřijal. ČSSD na jeho odchodu trvala, premiér Andrej Babiš (ANO) proto na konci května poslal na Hrad návrh na Staňkovo odvolání. Prezident o něm rozhodl až počátkem tohoto týdne. Uváděl, že Staněk by neměl být trestán za to, že odhalil pochybení v institucích zřizovaných ministerstvem a že by se mělo počkat na prošetření podaných trestních oznámení. Fajt ČTK minulý týden řekl, že policie ho od podání trestních oznámení ještě nekontaktovala.

Dnes Staněk jako důvod, proč v poslední den svého úřadování na ministerstvu vypsal výběrové řízení, uvedl, že se cítí být zavázán daňovým poplatníkům - tedy, že ve své funkci pracoval i po oznámení své demise.

"Budu předávat resort, sice pomyslně, nový ministr zatím jmenován nebyl, v kondici, která, myslím, že je dobrá a já se nemám za co stydět," řekl dnes. Podle něj se během jeho působení na ministerstvu nic "nezametalo pod koberec". Věří, že i nové vedení bude pokračovat v odhalování "černých děr, penězovodů a kohoutků".

Staněk během uplynulých dvou měsíců mimořádně rozdělil částky v řádech desítek milionů korun. Počátkem června dostala Národní knihovna šest milionů korun na záchranu knih ohrožených kyselým papírem, v tomtéž měsíci Národní knihovna vydražila díky příspěvku ministerstva za více než 18 milionů korun středověký dokument, jehož vyvolávací cena byla tři miliony - přestože před několika měsíci ministerstvo neposkytlo částku třikrát menší na středověkou listinu, která by ve státních sbírkách podle odborníků měla být spíše. V červenci ministerstvo oznámilo, že bude přispívat na zpřístupnění dokumentů chráněných autorským právem ve veřejných knihovnách. První investice je 10,5 milionu korun a ročně by stát na tento projekt měl dávat 20 až 30 milionů.

Související

Antonín Staněk (ČSSD)

Exministr kultury Staněk je v zastupitelstvu Olomouce, dnes složil slib

Bývalý primátor Olomouce a ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) dnes složil slib člena olomouckého zastupitelstva, ve kterém nahradil stranickou kolegyni Jitku Weiermüllerovou. Bývalá olomoucká zastupitelka v červenci rezignovala a poslanec Staněk byl jejím náhradníkem. ČSSD je v Olomouci v opozici. Radniční koalici tvoří ANO, ODS, KDU-ČSL a hnutí spOLečně.
soudy

Fajt neuspěl s odvoláním. Výpověď z čela Národní galerie je platná, potvrdil soud

Výpověď Jiřího Fajta z čela Národní galerie Praha (NGP) byla platná, potvrdil odvolací pražský městský soud. Rozhodnutí je pravomocné. Na verdikt dnes upozornil server Seznam Zprávy. Bývalý ředitel v žalobě tvrdil, že výpověď nedostal od oprávněné osoby - tedy od ministrem jmenovaného generálního ředitele. Za galerii dokument podepsal tehdejší pověřený šéf instituce Ivan Morávek.

Více souvisejících

Antonín Staněk (ČSSD primátor Olomouce) Ministerstvo kultury Jiří Fajt (ředitel NG)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy