Zrušení stravenek? Kalousek s Topolánkem to zkoušeli už dávno

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přišla s návrhem na změnu systému dotovaného stravování prostřednictvím stravenek. Její návrh okomentoval její předchůdce Miroslav Kalousek (TOP 09) a na snahy stravenky zrušit zavzpomínal na sociálních sítích i bývalý předseda vlády Mirek Topolánek.

Stravenky, které dostávají někteří zaměstnanci jako pracovní benefit, by mohly být ve své aktuální podobě zrušeny a zaměstnavatelé by mohli podobným způsobem dotovat stravování zaměstnanců, jen by výsledný příspěvek připutoval přímo na jejich účet.

Vypadl by tak prostředník v podobě firem emitujících stravenky, které z nich braly provize. Navíc nevyužité stravenky propadly ve prospěch stravenkové firmy. Podle odhadů tak společnosti ročně vydělaly jen na nevyužitých stravenkách 150 mil. korun.

"Nic proti tomu, rád to podpořím. Ale není to žádná revoluce. Tou by byla nižší daň z příjmu a odstranění většiny výjimek, včetně stravování. Takto zaměstnancům i zaměstnavatelům dál bude přispívat na stravování cca 5 milionů lidí, kteří z toho nic nemají," postěžoval si opoziční poslanec, i když návrh jako takový vítá.

V diskuzi pod příspěvkem na Twitteru se však objevil dotaz, proč stravenky Kalousek nezrušil již v době, kdy sám byl ministrem financí.

"To jsem usilovně zkoušel ve vládě @MirekTopolanek. Předložil jsem 136 výjimek ke zrušení. Diskuse ve vládě i v PS dopadla celkem úspěšně : Výjimky přibyly pouze dvě. Podporoval mě jenom Topolánek. Všichni ostatní hájili tu či onu výjimku, včetně stravenek," popsal následně Kalousek, jak se pokoušel zjednodušit daňový systém.

Mohu potvrdit. Ruku v ruce za uchování výjimek bojovali ODS, lidovci i ČSSD. Jednou jsem kvůli stravenkám a běžnému pozdnímu příchodu Nečase rozpustil tripartitu. Jedněm jsem řekl, že jsou lháři, druhým že jsou zloději a poslal je do pr..le. Šli. Bohužel se vrátili ?

— Mirek Topolánek (@MirekTopolanek) August 8, 2019

Což potvrdil i ex-předseda vlády Mirek Topolánek. "Mohu potvrdit. Ruku v ruce za uchování výjimek bojovali ODS, lidovci i ČSSD. Jednou jsem kvůli stravenkám a běžnému pozdnímu příchodu Nečase rozpustil tripartitu. Jedněm jsem řekl, že jsou lháři, druhým že jsou zloději a poslal je do pr..le. Šli. Bohužel se vrátili," popsal svým osobitým způsobem tehdejší politickou situaci Topolánek.

Související

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)

ÚOHS potrestal stravenkové firmy za kartel. Pokuta činí 280 milionů korun

Antimonoolní úřad potrestal tři stravenkové firmy pokutami v celkové výši 280 milionů korun za kartelovou dohodu. Společnosti Sodexo, Edenred a Up koordinovaly obchodní podmínky pro obchodní řetězce týkající se maximálního počtu stravenek na jeden nákup. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Rozhodnutí není pravomocné, firmy proti němu mohou podat rozklad.
Národná rada Slovenskej republiky

Slovensko podobně jako Česko zavede stravenkový paušál

Zaměstnanci na Slovensku si budou moci vybrat, zda jim jejich zaměstnavatel bude přispívat na jídlo nadále formou stravenek, nebo nově peněžním příspěvkem. Změnou zákoníku práce o tom dnes rozhodl slovenský parlament. Stravenkový paušál zavedla na začátku letošního roku také Česká republika, rozhodnutí o poskytování stravenek nebo příspěvku země ponechala na zaměstnavatelích.

Více souvisejících

Stravenky Miroslav Kalousek Mirek Topolánek Alena Schillerová

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

včera

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

včera

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

včera

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

včera

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

včera

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy