Česko si připomíná rok 1969, Prahou prochází tisíce lidí

Prezident Miloš Zeman poslal květiny na hrob Františka Kriegla. V podvečer prošel z Václavského náměstí pochod Prahou. Účastníků bylo nakonec zhruba 10.000, uvedli pořadatelé ze spolku Milion chvilek pro demokracii. Výročí si připomínali lidé také na Slovensku.

Podle nových historických údajů při demonstracích v roce 1968 zemřelo v Československu 137 lidí, řekl předseda iniciativy Bez komunistů.cz Petr Marek. Při demonstracích o rok později zahynulo podle nových informací sedm lidí, které zabili příslušníci veřejné bezpečnosti a lidových milic. Jména většiny padlých zazněla dnes po poledni z pódia v dolní části Václavského náměstí.

Účastníci pražského pochodu položili před vrata sídla KSČM v ulici Politických vězňů rakev se jmény obětí protestů roku 1969. Na zem namalovali siluety mrtvých. V ulici zanechali křídou namalované obrysy svých nohou, aby bylo vidět, kolik demonstrantů přišlo. Předseda KSČM Vojtěch Filip reagoval slovy o přepisování faktů. "Komunistická strana Čech a Moravy vznikla na ustavujícím sjezdu v roce 1990 a registrovaná byla v listopadu 1990," uvedl. KSČM má podle něj respekt k ústavě a pevné místo na politické scéně.

Podle policie byl pochod klidný, ale přinesl komplikace v dopravě. Jeho účastníci šli Prahou na Hrad, kam donesli Ústavu ČR, kterou podle nich prezident porušuje. Ústavu před Pražským hradem dnes veřejně četli také členové hnutí STAN. Pozornost věnovali zejména ústavním článkům o jmenování ministrů a kritizovali kroky prezidenta a premiéra při vládní krizi kolem výměny ministra kultury.

Na pietní akci před budovou Českého rozhlasu označil předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) okupaci za nejvýznamnější a nejsmutnější výročí novodobých dějin ČR. Podle Kubery se po zakotvení Česka ve strukturách Severoatlantické aliance (NATO) zdálo, že bezpečnost Evropy je provždy vyřešena. Ukazuje se však, že tomu tak není. "Východní hranice kontinentu opět čelí rozpínavosti Ruska, jih čelí přívalu uprchlíků a západ oslabování jednoty evropských států," řekl. Mnozí politici podle něj vyznávají silová řešení, demokracie a respekt pro ně nejsou nejdůležitějšími hodnotami. Vystoupili také například šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO), po jehož proslovu na rozdíl od loňska letos následoval potlesk, generální ředitel ČRo René Zavoral nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Na rozdíl od loňského roku na pietě nevystoupil premiér Babiš, který na témže místě hovořil loni za hlasitého pískotu. Na srpnové události dnes zareagoval na twitteru: "Události 21. srpna 1968 nebyly žádná nešťastná hra osudu. Byla to invaze cizí mocnosti. Konkrétní zločin konkrétních lidí na pozvání konkrétních zrádců. Způsobila úprk velké části našich nejlepších lidí do ciziny, ztratili jsme celou část jedné talentované generace," napsal. "Vážím si těch, kteří se okupaci i následné normalizaci postavili. Musíme o té době mluvit, připomínat si ji a vážit si demokracie a svobody, kterou máme dnes," dodal.

Prezident Zeman u příležitosti připomínky počátku sovětské okupace v roce 1968 poslal květiny na hrob Františka Kriegla, který jako jediný z československé delegace odmítl podepsat tzv. Moskevský protokol.

V Praze na Václavském náměstí dnes kromě čtení jmen padlých připomínaly události dobové fotografie, tank a rudá klec jako symbol komunismu, jména obětí okupace byla vypsána na transparentu na kleci. Lidé si také připomněli památku Františka Kohouta a Vladimíra Kruby, kteří byli v srpnu 1969 zastřeleni na rohu Rybné a Králodvorské ulice. Na fasádě blízkého Grand Hotelu Bohemia jim dnes byla odhalena pamětní deska.

Události roku 1968 a 1969 si dnes lidé připomínali na řadě míst. Ve velkých městech ČR se akcí účastnily stovky lidí. V Brně mohli jít i naučnou stezkou mezi místy, kde při protestech proti okupaci zemřeli před 50 lety dva lidé, osmnáctiletá Danuše Muzikářová a o deset let starší Stanislav Valehrach. Na akci v centru Olomouce přišla také sestra protikomunistických odbojářů Zdena Mašínová, podle které je důležité, aby se na události ze srpna 1968 nezapomnělo.

Vpád vojsk Varšavské smlouvy do někdejšího společného státu Čechů a Slováků připomněli i na Slovensku. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že život ve svobodném a demokratickém státě není samozřejmostí, ale vzácnou hodnotou, která byla vykoupena nemalými oběťmi. Podle slovenského premiéra Petera Pellegriniho je zmíněné výročí připomínkou hrdinství i selhání. Předseda slovenského parlamentu Andrej Danko vpád vojsk odsoudil.