Tripartita projedná stravenky, minimální mzdu a důchody pro náročné profese

"Jedním ze stěžejních bodů úterního jednání jsou změny zákonů souvisejících se zavedením jednotného inkasního místa (JIM). Zaslali jsme k tomu obsáhlé stanovisko," řekl agentuře Mediafax 1. místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Václav Pícl. Součástí 150stránkové novely, kterou začala vláda projednávat minulou středu, je i proškrtání seznamu daňových výjimek, mezi nimi také konec daňového zvýhodnění stravenek nebo režijních jízdenek.

"Náš názor na stravenky je jednoznačný. I v souladu s části podnikatelů, kteří se pohybují v oblasti stravování, chceme zachování stávajícího systému," konstatoval Pícl. Podporu našel i u prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) Jaroslava Hanáka: "Trváme na tom, aby se udržely výhody pro stravenky, závodní jízdné a vývařovny. Myslím si, že je to tady tradiční a bylo by asociální to kvůli úsporám rušit."

"Zástupci zaměstnavatelů i zástupci odborů mají společný zájem. A ten je hrábnout do kasičky někomu třetímu, to je otázka stravenek," shrnul pro Mediafax názor pravicových stran ve vládě ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), aby dodal: "Zaměstnavatel i zaměstnanec vydělává, platí to všichni ostatní. Nemůžete se divit, že to zaměstnavatel i zaměstnanec chtějí."

Ministr Kalousek uvedl, že záměr zrušit daňové zvýhodnění stravenek "je věčný, protože je pravdivý". Směrem k odborářům, podnikatelům, opozici, ale i vládním Věcem veřejným, které proti rušení úlevy na stravování minulý týden vystoupily, šéf rezortu financí dodal: "Pravda je věčná, bez ohledu na to, kdo vůči ní kveruluje."

"Stravenky nejsou ta záležitost, kvůli které bychom šli do ulic. Navíc je to věc, kterou může příští vláda změnit," uzavřel téma Pícl s tím, že odbory mají větší problémy s důchodovou reformou a s možností vyvádět si část peněz ze státního průběžného systému do soukromých fondů, kterou půjde po jejím zavedení zrušit už jen těžko.

Plénum tripartity bude projednávat také zvýšení minimální mzdy pro příští rok ze stávajících 8000 korun na vyšší částku. Zatímco ČMKOS požaduje zvýšení parametru, který se neměnil pět let, o 15 procent na 9200 korun, zaměstnavatelé chtějí růst maximálně o 500 korun.

"Zaměstnanci, kteří se pohybují okolo hranice minimální mzdy, můžou používat místo toho systém sociálních dávek," naznačil riziko nízkého minimálního platu 1. místopředseda ČMKOS. Připustil ale, že by odbory mohly kývnout i na nějaké kompromisní řešení. K jednání je podle něj možnost nižšího růstu minimální mzdy pro rok 2012 s příslibem, že o částce na rok 2013 se povede ještě diskuse. Takovému dovětku by se podle Hanáka nebránili ani podnikatelé.

Průmyslníci jsou zásadně proti zavedení povinnosti platit pojistné u dohod o provedení práce. "Podnikatele by to ve velkém nutilo uvažovat o švarcsystému," vysvětlil Mediafaxu prezident SP ČR, který zdůraznil i další požadavek svého svazu: "Určitě budeme trvat na zrušení daně z dividend. Navrhované řešení je nevýhodné pro holdingové struktury." Návrh změn zákonů souvisejících se zavedením s JIM počítá s tím, že 15procentní srážková daň z dividend zůstane, ale akcionáři si ji budou moci odečíst z daní.

Podnikatelé nesouhlasí ani se zrušením daňového zvýhodnění investičních pobídek, protože je Česká republika orientovaná proexportně a okolní státy tuto výhodu mají a rušit ji nehodlají.

Odboráři pak chtějí, aby se otázka takzvaných předdůchodů vtělila ještě do důchodové reformy, kterou už projednává Poslanecká sněmovna. Nový systém by měl umožnit zaměstnancům v náročných profesích, jako jsou například horníci, aby do důchodu odcházeli o tři až pět let dříve, než bude jednotná věková hranice pro odchod do důchodu. Místo v 67 by tak mohli jít do penze v 62 letech, a to bez toho, aby se jim krátil vyplácený důchod.

Pro zavedení dřívějších důchodů má vzniknout nový systém připojištění, v němž bude svým pracovníkům přispívat část peněz na vykrytí dřívějšího odchodu do důchodu zaměstnavatel, ten za to získá daňovou úlevu od státu. "Chceme pojistku pro to, že se toto připojištění nebude řešit zvlášť," uvedl Pícl s tím, že s návrhem, na kterém pracují ministerstva práce a financí, odbory souhlasí.

Plénum tripartity se bude zabývat rovněž kohezní politikou Evropské unie pro léta 2014 až 2020 a tím, jak chce unijní peníze využívat Česko. "Budeme chtít maximálně pět fondů místo stávajících více než 20 a transparentnost. Dotace by měly jít především do oblasti vědy, výzkumu, inovací, dále do infrastruktury a regionů," zmínil Hanák. 1. místopředseda ČMKOS pak zdůraznil, že jde o poslední období a pochválil kabinet, že se problematikou na rozdíl od svých předchůdců zabývá s předstihem.

Prezident SP ČR doplnil, že podnikatelé podpoří vznik JIM, nejdřív ale chtějí mít v ruce studii o jeho efektivnosti a přínosnosti, která jim dosud schází. Upozornil pak na to, že tripartita bude řešit "těžkou kauzu v oblasti horního zákona", kdy chce vláda narovnat vztahy mezi vlastníky pozemků a státem tak, aby si lidé sami mohli rozhodovat, jestli na jejich půdě bude probíhat těžba surovin. "Přijde mi to jako naivní představa a myslím si, že s tím nesouhlasí skoro nikdo," uzavřel Hanák.