Klaus podepsal zákon o protikomunistickém odboji, má k němu ale výhrady

"Zákon, i když o něm nejsem zcela přesvědčen, jsem podepsal, protože je to téma, s kterým se naše společnost dlouhodobě – ne příliš úspěšně – potýká, a já nechci přispívat k další polarizaci naší společenské debaty," uvedl prezident Václav Klaus.Nevěří však prý v bezelstnost předkladatelů zákona ani v hloubku přesvědčení těch, kteří ho na půdě parlamentu schvalovali. "Nevěřím pokusu zákonem popisovat dějiny a s odstupem 22 let od pádu komunismu tímto alibistickým způsobem 'vyřešit' naši minulost. Nevěřím, že všichni ti, kteří autenticky narušovali a ohrožovali komunismus, budou mít zájem být pomocí tohoto zákona úředně za tuto svou činnost 'uznáni', a nevěřím, že o takovéto uznání naopak nebudou usilovat i ti, kteří komunismu ve skutečnosti vůbec neublížili," pokračoval ve svém dopise prezident.Zmínil, že zákon navíc obsahuje věcné chyby a legislativní nedostatky. Ty budou komplikovat jeho aplikaci v praxi.Jako oporu svého mínění prezident v dopise, adresovaném předsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové (ODS), připomněl postoj prvního československého ministra financí Aloise Rašína, kterého osobně na počátku své politické kariéry považoval za svůj vzor: "Když v roce 1922 požadovali legionáři odškodnění za to, že se postavili proti Rakousku, Alois Rašín poukázal na fakt, že on sám byl za vlastizradu odsouzen k trestu smrti, ale "právem", jak dodal. Připomněl, že se za službu vlasti neplatí... Znamená to, že se v historii tyto věci řešily různým způsobem a že žádný univerzální náhled na ně není a být nemůže."Zákon, který před podpisem prezidenta schválil parlament, uznává protikomunistický odboj a jeho účastníkům uděluje ocenění v podobě pamětního odznaku a finanční částky 100 tisíc korun. Přeživší odbojáři získají postavení válečných veteránů. V případě, že by účastník odboje pobíral nižší než průměrný důchod, bude mu dorovnán.Osvědčení nebudou moci získat příslušníci nebo spolupracovníci komunistických bezpečnostních složek, členové Lidových milicí nebo prověrkových komisí. Nárok na něj by podle předlohy neměli mít ani členové předlistopadové komunistické strany vyjma těch, kteří byli ve straně od 1. ledna 1968 do 1. května 1969.Naopak ho získají ti, kteří s komunistickým režimem bojovali se zbraní v ruce, prováděli sabotáže, převáděli přes hranice, byli pro své postoje vězněni nejméně tři roky, minimálně rok organizovali petice a demonstrace proti režimu. Ti, kdo vyvíjeli podobnou činnost v menší míře, by měli mít nárok na osvědčení účastníka odporu proti komunismu.O stažení zákona z legislativního procesu usilovali v Senátu komunisté, lidovci a sociální demokraté v čele se zesnulým senátorem Jiřím Dienstbierem. Ten zákon kritizoval s tím, že není možné legislativně určit, co je odboj, co je odpor a co je důsledek pronásledování nevinných lidí.