Praha - To, že se vojenské jednotky České republiky nezúčastnily operace Severoatlantické aliance (NATO) v Libyi, generálního tajemníka NATO Anderse Fogh Rasmussena nezklamalo, a naopak ocenil účast při přijímání společné rezoluce. Uvedl to po středečním jednání s českým premiérem Petrem Nečasem (ODS).
"Základem aliance je to, že my všichni přispíváme v rámci společných struktur," řekl Rasmussen a dodal, že si cení české účasti na jednání NATO, jehož výsledkem bylo přijetí společné rezoluce vůči ochraně libyjského obyvatelstva.Premiér Nečas na obhajobu Česka uvedl, že účast českých vojenských jednotek nebyla otázkou vůle nebo nevůle. "Na operaci v této oblasti nemáme vojenské kapacity," dodal. Podle Nečase je základem i ekonomická konsolidovanost země. "Pokud nemáme konsolidované veřejné finance, do budoucna bychom nemuseli být spolehlivým partnerem," doplnil.Rasmussen otázku Libye charakterizoval jako dobrý příběh, který pomalu vede ke zdárnému konci.Generální tajemník spolu s českým premiérem projednali řadu dalších klíčových aktuálních vojensko-politických otázek, jako je například spolupráce s Ruskem i v současnosti probíhající akce NATO v Afgánistánu a Kosovu.Předseda vlády Nečas Rasmussena dále ujistil, že ačkoliv je prioritou Česka snižování státního deficitu, na společně přijatých závazcích se to nijak negativně neprojeví. "Česko nechce být černým pasažérem," zdůraznil Nečas a dodal, že generálního tajemníka ubezpečil, že Česká republika bude i nadále spolehlivým partnerem a své závazky dodrží."Nebudeme dělat žádné nepředpokládané kroky, které by se mohly negativně odrazit na vztazích mezi NATO a Českou republikou," konstatoval Nečas.Nečas s Rasmussenem v rámci hodinové schůzky projednali i nadcházející summit NATO, který se koná v květnu příštího roku v Chicagu."Tam bude jedním z hlavních témat otázka, jak se po předání bezpečnosti do rukou Afghánců bude NATO nadále podílet na zachování stability regionu a zůstane dobrým parterem," informoval Rasmussen. Podle něj k faktickému předání dojde podle plánu v roce 2014."Jakmile bude tento proces dokončen, budeme nadále pracovat na tom, aby byl Afghánistán zemí žijící v míru," dodal.Během středečního jednání došlo i na téma, jak se Česko bude dále podílet na aktivitách NATO. Rasmussen s Nečasem hovořili konkrétně o strategii "smart defence", která je podle Nečase založená na tezi: za méně peněz, více obranných schopností.Její základ spočívá jednak ve větším vzájemném mezinárodním sdílení kapacit a ve větší míře spolupráce, ale i v zamezení duplicity. "Tam dochází právě k největším úsporám," upřesnil Nečas.Česko na této strategii, kterou propaguje právě současný generální tajemník, bude spolupracovat především se sousedním Slovenskem.Podle Rasmussena Česko již dnes představuje dobrý příklad smart defence, ale nadále přetrvávají oblasti, ve kterých lze něco změnit, jako je například logistika.Ve středu v odpoledních hodinách generálního tajemníka v sídle české diplomacie, Černínském paláci, spolu s ministrem obrany Alexandrem Vondrou (ODS) přijme i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09).V podvečer se na jeho počest podává slavnostní večeře.Anders Fogh Rasmussen se měl ve čtvrtek sejít i s prezidentem Václavem Klausem, ale z dosud neznámých důvodů bylo setkání zrušeno a generální tajemník NATO opustí Českou republiku ve čtvrtečních ranních hodinách.Anders Fogh Rasmussen se narodil v lednu roku 1953 a je dánský politik. Vystudoval ekonomii na univerzitě v Aarhusu. Je ženatý a má celkem tři děti. Ve volném čase se věnuje běhu a cyklistice.Působil jako hlavní dánský vyjednavač a byl signatářem při přijímání Maastrichtské smlouvy v roce 1993.Během dánského předsednictví v Evropské unii od července do prosince roku 2002 hrál Rasmussen klíčovou roli v procesu uzavírání jednání o přistoupení s deseti kandidáty na členství v Evropské unii.Ve funkci generálního tajemníka NATO působí od 1. srpna roku 2009, kdy vystřídal Jaap de Hoop Scheffera.Rasmussen byl od listopadu roku 2001 do dubna roku 2009 dánským premiérem. Stál v čele Liberální strany Venstre, která v roce 2001 zvítězila v parlamentních volbách.Historicky poprvé od roku 1920 tak nezvítězila dánská sociálně demokratická strana. V parlamentních volbách v únoru 2005 opět uspěl a vytvořil koaliční vládu spolu s konzervativní stranou.
Související
Babiš přiznal, že Česko asi nedá dvě procenta na obranu. Spoléhá na Trumpa
Babiš nevyloučil Pavlovu účast na summitu NATO. Vláda rozhodne v červnu
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
před 2 hodinami
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
před 3 hodinami
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
před 4 hodinami
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
před 6 hodinami
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
před 7 hodinami
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
před 8 hodinami
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
před 9 hodinami
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
před 11 hodinami
Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky
včera
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
včera
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
včera
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
včera
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
včera
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
včera
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
včera
Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není
včera
Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku
včera
Putin se vyjádřil k nabídce Zelenského na osobní setkání
včera
Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně
včera
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
Křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem čelí další zatěžkávací zkoušce poté, co si obě strany v oblasti Perského zálivu vyměnily sérii vojenských úderů. Americké síly nejprve zneškodnily íránské bezpilotní letouny a následně zaútočily na radarové stanice na jihoasijském pobřeží. Teherán na tento krok reagoval masivní raketovou odvetou namířenou proti americkým vojenským základnám v regionu. Podle dostupných informací byly do pohotovosti uvedeny obranné systémy v několika sousedních státech, což vyvolalo vážné obavy z opětovného rozhoření plnohodnotného konfliktu.
Zdroj: Libor Novák