Praha - To, že se vojenské jednotky České republiky nezúčastnily operace Severoatlantické aliance (NATO) v Libyi, generálního tajemníka NATO Anderse Fogh Rasmussena nezklamalo, a naopak ocenil účast při přijímání společné rezoluce. Uvedl to po středečním jednání s českým premiérem Petrem Nečasem (ODS).
"Základem aliance je to, že my všichni přispíváme v rámci společných struktur," řekl Rasmussen a dodal, že si cení české účasti na jednání NATO, jehož výsledkem bylo přijetí společné rezoluce vůči ochraně libyjského obyvatelstva.Premiér Nečas na obhajobu Česka uvedl, že účast českých vojenských jednotek nebyla otázkou vůle nebo nevůle. "Na operaci v této oblasti nemáme vojenské kapacity," dodal. Podle Nečase je základem i ekonomická konsolidovanost země. "Pokud nemáme konsolidované veřejné finance, do budoucna bychom nemuseli být spolehlivým partnerem," doplnil.Rasmussen otázku Libye charakterizoval jako dobrý příběh, který pomalu vede ke zdárnému konci.Generální tajemník spolu s českým premiérem projednali řadu dalších klíčových aktuálních vojensko-politických otázek, jako je například spolupráce s Ruskem i v současnosti probíhající akce NATO v Afgánistánu a Kosovu.Předseda vlády Nečas Rasmussena dále ujistil, že ačkoliv je prioritou Česka snižování státního deficitu, na společně přijatých závazcích se to nijak negativně neprojeví. "Česko nechce být černým pasažérem," zdůraznil Nečas a dodal, že generálního tajemníka ubezpečil, že Česká republika bude i nadále spolehlivým partnerem a své závazky dodrží."Nebudeme dělat žádné nepředpokládané kroky, které by se mohly negativně odrazit na vztazích mezi NATO a Českou republikou," konstatoval Nečas.Nečas s Rasmussenem v rámci hodinové schůzky projednali i nadcházející summit NATO, který se koná v květnu příštího roku v Chicagu."Tam bude jedním z hlavních témat otázka, jak se po předání bezpečnosti do rukou Afghánců bude NATO nadále podílet na zachování stability regionu a zůstane dobrým parterem," informoval Rasmussen. Podle něj k faktickému předání dojde podle plánu v roce 2014."Jakmile bude tento proces dokončen, budeme nadále pracovat na tom, aby byl Afghánistán zemí žijící v míru," dodal.Během středečního jednání došlo i na téma, jak se Česko bude dále podílet na aktivitách NATO. Rasmussen s Nečasem hovořili konkrétně o strategii "smart defence", která je podle Nečase založená na tezi: za méně peněz, více obranných schopností.Její základ spočívá jednak ve větším vzájemném mezinárodním sdílení kapacit a ve větší míře spolupráce, ale i v zamezení duplicity. "Tam dochází právě k největším úsporám," upřesnil Nečas.Česko na této strategii, kterou propaguje právě současný generální tajemník, bude spolupracovat především se sousedním Slovenskem.Podle Rasmussena Česko již dnes představuje dobrý příklad smart defence, ale nadále přetrvávají oblasti, ve kterých lze něco změnit, jako je například logistika.Ve středu v odpoledních hodinách generálního tajemníka v sídle české diplomacie, Černínském paláci, spolu s ministrem obrany Alexandrem Vondrou (ODS) přijme i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09).V podvečer se na jeho počest podává slavnostní večeře.Anders Fogh Rasmussen se měl ve čtvrtek sejít i s prezidentem Václavem Klausem, ale z dosud neznámých důvodů bylo setkání zrušeno a generální tajemník NATO opustí Českou republiku ve čtvrtečních ranních hodinách.Anders Fogh Rasmussen se narodil v lednu roku 1953 a je dánský politik. Vystudoval ekonomii na univerzitě v Aarhusu. Je ženatý a má celkem tři děti. Ve volném čase se věnuje běhu a cyklistice.Působil jako hlavní dánský vyjednavač a byl signatářem při přijímání Maastrichtské smlouvy v roce 1993.Během dánského předsednictví v Evropské unii od července do prosince roku 2002 hrál Rasmussen klíčovou roli v procesu uzavírání jednání o přistoupení s deseti kandidáty na členství v Evropské unii.Ve funkci generálního tajemníka NATO působí od 1. srpna roku 2009, kdy vystřídal Jaap de Hoop Scheffera.Rasmussen byl od listopadu roku 2001 do dubna roku 2009 dánským premiérem. Stál v čele Liberální strany Venstre, která v roce 2001 zvítězila v parlamentních volbách.Historicky poprvé od roku 1920 tak nezvítězila dánská sociálně demokratická strana. V parlamentních volbách v únoru 2005 opět uspěl a vytvořil koaliční vládu spolu s konzervativní stranou.
Související
Trumpova administrativa organizuje setkání zástupců NATO. Většinu členů z něj ale vyloučila
Rutte je přesvědčen, že ruská hrozba pro NATO není bezprostřední
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Navzdory rozsáhlým zraněním a masivní ztrátě krve cestující zachránil. Kapitán letadla FlyDubai se stal hrdinou
před 1 hodinou
Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie. Trumpovi se to nelíbí, veřejnosti ale neříká pravdu
před 2 hodinami
Kokpit letadla jako nedobytná pevnost? Incident v letadle FlyDubai může změnit letectví
před 3 hodinami
Netanjahu: Útočník z letadla prošel radikální islámskou indoktrinací, vykazoval sebevražedné úmysly
před 3 hodinami
Tennessee po nepovedené popravě zastavilo tresty smrti. Pikeová je ve vážném stavu
před 4 hodinami
Putin vyhrožuje Evropě použitím jaderných zbraní
před 6 hodinami
Předpověď počasí na víkend. Babí léto nekončí, volno si půjde užít venku
včera
Houbaři se učí sbírat neobvyklé druhy. Na horách jsou podmínky stále dobré
včera
Norimberský proces. Před 80 lety padly rozsudky
včera
Trump se rozhodnutí soudu nepodřídil. Novináře opět vyhodil
včera
Překvapení se nekoná. Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře
včera
O Turkovi stále není rozhodnuto. Babiš neví, jestli zůstane na ministerstvu
včera
Tragický útok nožem na slovenské základní škole má druhou oběť
včera
Stovky zadržených, desítky zraněných policistů. Ve Francii vypukly ostré protesty studentů
včera
Kyjev upravil systém reakce na ruské útoky, oznámil Zelenskyj. Nařídil okamžitou revizi
včera
Pikeová je po neúspěšné popravě v nemocnici. Co bude dál zatím nikdo neví
včera
Za plánovaným útokem na britskou leteckou základnu zřejmě stojí Írán
včera
Turkova nehoda v centru Prahy podle policie nebyla trestným činem
včera
Trumpova administrativa organizuje setkání zástupců NATO. Většinu členů z něj ale vyloučila
včera
Ukrajina má problém. V nejhorší možné chvíli jí dochází peníze
Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.
Zdroj: Libor Novák