Politické strany chtějí zprůhlednit své financování, v detailech se ale neshodnou

Praha - Omezení výdajů na volební kampaně, snížení státního příspěvku stranám, zveřejňování dárců či zákaz anonymních kampaní, to jsou témata, o nichž na čtvrteční konferenci o financování politických stran debatovali jejich zástupci. I když všichni chtějí své finance zprůhlednit, na detailech se neshodnou.

"V této oblasti je v České republice obrovský prostor bez regulace. A ty nové regulace, které navrhuje ČSSD, jsou součástí snahy o celkové zlepšení politické kultury," začal politickou část debaty na konferenci 'Financování politických stran a regulace politických kampaní' v pražském hotelu Jalta šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka.Ten například navrhl, aby se zavedly limity na volební výdaje, aby objednané nosiče byly bezvýhradně označeny logem strany a vše se zveřejňovalo na internetu. "Naopak nevidíme jako prospěšné, aby se snižoval státní příspěvek politickým stranám. Pokládáme to státní financování za dobré protikorupční opatření, které ponechává stranám jistou svobodu. Je to navíc spravedlivé," myslí si Sobotka.Ministr spravedlnosti a místopředseda ODS Jiří Pospíšil na panelu vystoupil s jakýmsi sedmerem občanských demokratů v oblasti financování politických stran. V něm navrhl například zákaz anonymních politických kampaní, monitoring kampaní nevládním sektorem, vyvěšení informací na internetu, přehled umístění venkovní reklamy, důslednou kontrolu účtování DPH, sankce za porušování navržených povinností či zveřejňování dárců na internetu."Jedná se o mimořádně složité, ale také mimořádně důležité téma. Cílem ODS není prosazovat výrazné restriktivní kroky a něco zakazovat, ale naopak vše co nejvíce ztransparentnit," vysvětlil Pospíšil.Na rozdíl od ČSSD však občanští demokraté nesouhlasí s limity na volební kampaň. "To by totiž mohlo vést k černému financování," doplnil."Chci se zeptat svých předřečníků, proč většinu z těch navrhovaných bodů již neaplikují? Pokud chci být transparentní, nepotřebuji k tomu nový zákon, mohu to dělat už teď," reagoval místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek a vysvětlil, že jeho strana již všechny své dárce zveřejňuje na internetu a všechny příjmy jí přicházejí na účet. "Zakázali jsme výběr členských příspěvků v hotovosti, zveřejňujeme také, kolik co stálo v kampani. Navrhli jsme i velmi razantní snížení státního příspěvku," připomněl.Kriticky vystoupila místopředsedkyně vlády a první místopředsedkyně Věcí veřejných Karolína Peake, která zároveň upozornila, že by Česko mělo urychleně začít plnit doporučení států bojujících s korupcí GRECO."Obávám se, že politické strany již ztratily všechen svůj kredit v oblasti financování politických stran. Nad financováním všech našich stran se v některé fázi jejich fungování vznášely otazníky," prohlásila mimo jiné Peake.

Předseda Strany zelených Ondřej Liška během diskuze připomněl, že zelení představili návrh zákona o financování politických stran v paragrafovaném znění již na jaře tohoto roku. V něm vycházeli právě z doporučení států GRECA."Pokud necháme jen jedinou skulinu, kterou potečou špinavé peníze do politických stan, tak jsou všechna další opatření zbytečná. Proto to řešení, které jednoznačně musí přijít, musí být komplexní," uvedl Liška.Zelení pod jeho vedením navrhli 18 opatření, ta kromě již zmiňovaných obsahují například sankce ve výši dvojnásobku prohřešku či povinnost nákupu za tržní ceny. Tím by se mělo předejít praxi z minulosti, kdy některé strany dostávaly výrazné množstevní slevy a tím získaly výhodu proti svým protivníkům."Doufám, že vláda tyto body vezme za své a stihne je schválit dříve, než padne," uzavřel Liška.Kritiku, která zazněla během dne na konferenci hned několikrát, shrnul předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek: "Největší problém je v tom, že nežijeme v právním státě."

Související

Ilustrační foto

Finanční trhy zachvátila panika. Svět se podle expertů řítí do recese

Americká cla dosáhnou nejvyšší úrovně za posledních 131 let, pokud budou plně zavedena opatření, která včera oznámil prezident USA Donald Trump. Podle ekonomů z Capital Economics se efektivní celní sazba na všechny dovozy zvýší z loňských 2,3 % na přibližně 26 %, čímž překoná i nechvalně proslulý Smoot-Hawleyho tarifní zákon z roku 1930. Tento zákon, přijatý během Velké hospodářské krize, způsobil výrazné oslabení globálního obchodu a přispěl k prohloubení ekonomického propadu. 

Více souvisejících

finance ,  politika

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Počasí

Počasí: Babí léto o víkendu končí, přijde déšť a ochlazení

Předpověď počasí na nadcházející víkend slibuje převážně oblačnou oblohu a proměnlivé podmínky. Zatímco první víkendový den přinese na většinu území občasný déšť nebo přeháňky, v následujících čtyřiadvaceti hodinách se srážková činnost znatelně zmírní. Teploty se budou v celostátním průměru držet na podobných hodnotách, i když noční minima v závěru víkendu výrazněji klesnou. 

včera

včera

včera

Donald Trump

USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy neplánují provést žádný vojenský úder proti Íránu před nadcházejícími kongresovými volbami. Volby jsou naplánovány na třetího listopadu a prezidentovo vyjádření přichází v reakci na nedávné zprávy médií, které informovaly o přípravě Bílého domu na případné nové útoky. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social s tím, že jeho administrativa v současnosti vede s Teheránem produktivní rozhovory.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

včera

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

včera

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

včera

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

včera

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

včera

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

včera

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

včera

7. října 2026 21:57

7. října 2026 21:04

7. října 2026 20:00

Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci

Americký prezident Donald Trump chce mluvit s ruským protějškem Vladimirem Putinem o podezření, že se v Rusku šíří mor. Informovala o tom BBC. Obavy z nebezpečné nemoci souvisejí s nejasným úmrtím mladé pracovnice laboratoře na Sibiři. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy