Praha - Kabinet Jana Fischera ve středu schválil návrh změn v náhubkovém zákoně, který zmírní tvrdé pětimilionové pokuty a sankce za zveřejňování informací v případech trestního řízení. Novela rovněž obsahuje menší sankce za zveřejnění odposlechů, které by bylo možné uveřejnit ve veřejném zájmu.
"Zákon jsme projednali a budu ho posílat předsedovi Poslanecké sněmovny a nezbývá jinak, než v režimu na takzvaný paragraf 90, aby ho projednala. Nechtějte po mně spekulace, jak to může dopadnout," komentoval návrh premiér Jan Fischer.
Novou výjimkou v návrhu zákona, který Kocáb vládě předloží, je zveřejnění utajených informací v zájmu ochrany společnosti. Dalším opatřením je také omezení výčtu některých trestných činů, jejichž oběti starší 18 let jsou pod ochranou, a to v těch případech, které mohou zasáhnout nejen lidskou důstojnost, ale prostřednictvím zveřejněných informací i oběti poškodit.
Návrh, jehož předkladatelem je ministr pro lidská práva Michael Kocáb, zahrnuje v zákoně o ochraně osobních údajů snížení maximální pětimilionové pokuty za zveřejnění informací na 200 tisíc korun v případě fyzických osob a na milion korun, pokud přestupek spáchají média, jako je televize, rozhlas, film, tisk a veřejné internetové sítě. Stejně tak počítá i se snížením pětileté vazby.
Další změnou je také zrušení nedbalostní skutkové podstaty v případech, kdy postižený si není jistý, že osobní údaje pochází z výkonu veřejné moci. Trestu však neuniknou ti, u kterých je úmyslné jednání prokazatelné za podmínky, že ví, s jakými materiály mají, co do činění. U lidí, kteří však stojí na opačné straně a mají v popisu své práce či pozice osobní údaje chránit kvůli závazku mlčenlivosti, bude nedbalostní skutková podstata zachována.
Novely tzv. náhubkového zákona platí od dubna letošního roku. Kritikům se nelíbí nejen zákaz zveřejňovat telefonní hovory, jména oběti některých trestných činů a policejní odposlechy, ale také například zákazy v případech lidí, kteří s trestním řízením nemají mnohdy nic společného.
Z masivní vlny kritik především ze strany českých médií, která se obracela i na Evropskou unii a amerického prezidenta Baracka Obamu, vznikla ústavní stížnost na právě projednávaný zákon, který začne platit od 1. ledna 2010. Ústavní soud ji však zatím neprojednal.
Související
Odstranit článek o Peltovi? Výzva žalobce je hrubě protiústavní, bouří se právníci
Zmírnění tzv. náhubkového zákona posvětili poslanci
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 54 minutami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 2 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah.
Zdroj: Libor Novák