Česko podepíše výzvu za volný pracovní trh v Nizozemsku

Praha - Výzvu východoevropských států kritizující web nizozemského nacionalistického politika Geerta Wilderse a obhajující zaměstnávání imigrantů v zemi podepíše i Česká republika. Agentuře Mediafax to v pondělí potvrdil Jaroslav Kurfürst, vrchní ředitel sekce pro evropskou politiku ministerstva zahraničí.

"Česká republika se určitě připojí," řekl Kurfürst Mediafaxu s tím, že dopis má být zveřejněný v úterý."Je to reakce určitého počtu států střední a východní Evropy. Tyto státy se obrací na nizozemskou veřejnost a na nizozemské politiky a snaží se vysvětlit, že součástí základních svobod vnitřního trhu Evropské unie je volný pohyb osob. To je opravdu jeden z pilířů EU," shrnul vrchní ředitel obsah výzvy.Wildersovy nové webové stránky vyzývají k udávání gastarbajtrů ze střední a východní Evropy. "Webovou stránku Geerta Wilderse nepovažujeme za příliš konstruktivní příspěvek do debaty. Myslíme si, že volný pohyb osob po vnitřním trhu Evropské unie není jednoznačným tématem čisté migrace. Navíc lidé pracující v Nizozemsku nejsou žádní ilegální imigranti," připojil Kurfürst.Vrchní ředitel sekce pro evropskou politiku připustil, že Česká republika měla během formování definitivní verze textu výzvy své výhrady. "Chtěli jsme v tomto otevřeném dopise zdůraznit unijní pravidla a volný pohyb osob jako takový," upřesnil s tím, že Česko ve svém požadavku uspělo. "Bez toho bychom nebyli schopni pod to podepsat," uzavřel Kurfürst.Postoj České republiky Kurfürst osobně konzultoval také s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). Šéf sekce pro evropskou politiku doprovází vicepremiéra na jeho pracovní cestě do Itálie.Nová "služba" nizozemského nacionalistického politika funguje od středy. "Štvou vás migranti ze střední a východní Evropy? Připravil vás o práci Polák, Bulhar, Rumun nebo jiný Východoevropan? Pak nám napište," stojí na webové stránce Wildersovy Strany pro svobodu (PVV).

Související

Věznice

V Británii přetékají, v Nizozemí zejí prázdnotou. Experti pátrají, proč v tamních věznicích nikdo není

Ačkoliv celosvětově kriminalita narůstá, Nizozemí je výjimka. Prázdné věznice se tam tak mění na hotely, kulturní centra azylové domy, ubytování pro uprchlíky, či jsou pronajímány jiným státům. V Nizozemí je nyní ve vězení jedenáct a půl tisíce lidí z 18 milionů obyvatel. Pro srovnání v ČR je nyní ve vězení 19,6 tisíc z 10,8 milionu obyvatel.
Hraniční přechod, ilustrační foto

Další rána Schengenu: Po Německu a Francii obnoví hraniční kontroly třetí evropská země

Nizozemsko se rozhodlo zavést hraniční kontroly na svých pozemních hranicích, což je součástí širšího balíku opatření zaměřených na omezení přistěhovalectví. Podle informací nizozemské televize RTL budou tyto kontroly zavedeny koncem listopadu. Nizozemsko tak následuje příklad sousedního Německa, které obdobné opatření zavedlo již v září, a také Francie, která spustí kontroly od 1. listopadu na období šesti měsíců. 

Více souvisejících

Nizozemí Česká republika

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trumpova politika Ameriky na prvním místě: Jaké bude mít globální důsledky?

Známé rčení, že „když Amerika kýchne, zbytek světa dostane rýmu“, vystihuje nejen ekonomický vliv USA, ale také dopad zahraniční politiky Spojených států, zvláště v éře Donalda Trumpa. Trumpova politika „Amerika na prvním místě“ (America First) slibuje izolacionismus, přehodnocení spojenectví a výrazné změny v globálních vztazích, což nutí světové lídry hledat nové strategie. Uvádí to analýza serveru CNN.

před 4 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Nemám vůbec strach. Trump bude problém, ale pro zločince, říkají migranti v USA

Gabriela, původem z Bolívie, vstoupila do Spojených států před více než dvěma desetiletími skrytá pod hromadou kukuřičných stvolů v kufru auta pašeráka. Dnes, jako hospodyně v Marylandu, patří mezi nejméně 13 milionů nelegálních migrantů, kteří v USA žijí. Tito lidé sem přišli buď nelegálně, překročili povolenou délku pobytu na víza, nebo mají dočasnou ochranu před deportací.

před 5 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Temná stránka války na Ukrajině: Veteráni v Rusku prolévají krev, společnost se jich bojí

Irina zažila noční můru, když byla napadena v ruském městě Artyom na Dálném východě mužem, který se představil jako veterán "speciální vojenské operace" na Ukrajině. Když se vracela domů z večerní zábavy, útočník ji kopal a bil berlou s takovou silou, že ji o ni zlomil. Při příjezdu policie muž předložil dokumenty potvrzující jeho službu na Ukrajině a prohlásil, že díky svému nasazení mu nic nehrozí.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko tlačí Ukrajinu do kouta. Samo ale čelí vážným problémům

Ukrajina čelí dalším problémům v době, kdy Rusko pokračuje v získávání taktických výhod na klíčových místech východní a jihovýchodní fronty, přičemž stále podniká intenzivní vzdušné útoky na ukrajinská města. Současně Moskva připravuje protiútok v ruské Kurské oblasti, kde Kyjev letos zaznamenal jediný významný vojenský úspěch. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského zde Rusko soustředilo téměř 50 tisíc vojáků, mezi nimiž jsou i čerstvě nasazení severokorejští vojáci.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Češi slaví 17. listopad na Národní třídě

35 let po sametové revoluci potřebuje Česko další transformaci

Oslavám výročí událostí 17. listopadu 1989, které v Československu zahájily pád diktatury komunistické strany, každoročně dominuje pohled do historie. Bývá připomínán represivní charakter a ekonomická stagnace předlistopadového zřízení. Do kontrastu jsou naopak stavěny následné etablování pluralitní demokracie a hospodářská transformace, která začala přibližovat naši zemi k vyspělým západním ekonomikám. Ačkoliv má toto srovnání své opodstatnění, při výročí sametové revoluce se můžeme také zamyslet nad tím, kam polistopadový vývoj momentálně v Česku směřuje a zda některé recepty ordinované v předchozích 35 letech nepotřebují kritické přehodnocení. 

před 11 hodinami

včera

Lukáš Vácha

Hradecký asistent Vácha zná trest za rasismus. Vedle dvouměsíční stopky zaplatí 40 000 korun

Začátkem listopadu byl na programu fotbalové Fortuna ligy třaskavý duel mezi Hradcem Králové a pražskou Slavií (1:1). Třaskavý byl na tolik, že nebylo nouze o rozmíšky hráčů na hřišti, ale i mezi střídačkami. Vrcholem všeho byla rasistická poznámka vůči slávistovi Ondřeji Lingrovi ze strany hradeckého asistenta Lukáše Váchy, který fotbalistu nazval „cikánem“. Na případ po zápase upozornil slávistický předseda představenstva Jaroslav Tvrdík, který ho dal do souvislosti s tím, že před tímto zápasem se hradecký klub zaujal postoj proti rasismu na tribunách. I když se pak Lukáš Vácha za svoji poznámku omluvil, trest od disciplinární komise ho neminul. Dostal stopku dva měsíce a musí zaplatit pokutu ve výši 40 000 korun. 

včera

Ondřej Smetana

Slovácko představilo nového trenéra Smetanu. Přišel z Ružomberoku za 100 000 eur

Fotbalové Slovácko už ví, kdo je nástupcem nedávno odvolaného kouče Romana Westa. Stal se jím dvaačtyřicetiletý stratég Ondřej Smetana, jenž se s vedením uherskohradišťského klubu dohodl na spolupráci až do léta roku 2027. Osud vedl rok slovenský Ružomberok, se kterým se Slovácko dohodlo podle serveru isport.cz na odkupu tohoto trenéra. Ten nakonec přišel za 100 000 eur (v přepočtu 2,5 milionu korun). 

Aktualizováno včera

včera

Organizace spojených národů

COP29 selhal, oči se upírají k summitu G20. Jednejte, nebo přijde zkáza, vyzvala státy OSN

Na setkání G20, které se koná tento týden v Riu de Janeiru, čelí světoví lídři naléhavé výzvě k řešení klimatické krize. Organizace spojených národů (OSN) varuje, že pokud se bohaté země nezavážou poskytnout stovky miliard dolarů na pomoc nejchudším zemím při snižování emisí a přizpůsobování se extrémním klimatickým podmínkám, hrozí „ekonomická zkáza“, uvedl server The Guardian.

včera

Sbohem, X, vítej, Bluesky. Nad Muskovou sociální sítí se stahují mračna, čelí hromadnému exodu

Sociální média procházejí zásadní proměnou, přičemž stále více uživatelů opouští platformu X, dříve známou jako Twitter, kterou vlastní Elon Musk. Mnozí nacházejí nové útočiště na konkurenční platformě Bluesky, založené v roce 2019 Jackem Dorseyem, původním zakladatelem Twitteru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy