Havel převzal medaili za zásluhy o boj za demokracii a lidská práva

Exprezident připomněl nejen činnost disidentů, ale také takzvaných prostých dělníků demokracie, kteří opisovali samizdatové texty, pořádali domácí sezení nebo předávali důležité informace. Havel vzpomněl taktéž statečné osoby v exilu, které v podstatě navázaly na exilové bojovníky.

Karel Bartošek, Jan Beneš, Egon Bondy, Vlado Čech, Petr Čepek, Viktor Dobal, Pavel Dostál, Jindřiška Hrušková, Olga Havlová, Vladimír Holan, Bohumil Hrabal, Josef Kemr, Zora Jesenská, Jan Patočka, Jan Palach, Vladimír Říha, Jiří Ruml jsou jen některá jména, která Havel ve svém projevu zmínil.

„Svoboda dala každému šanci a většina z nás ji dokázala využít. O svobodu stejně jako o kyslík ve vydýchané místnosti však můžeme přijít, o svobodu proto musíme stále bojovat,“ přitakal Havlovi mluvčí Charty 77 Alexandr Vondra (ODS).

Vondra konstatoval, že s českým národem je vše poněkud komplikované. Sametovou revoluci, které ostatní státy uznávají jako významný dějinný okamžik, jsou Češi schopni nahlížet a nazývat jako chabé listopadové události. „Stejně tak je to s naší hymnou, tam, kde ostatní přidávají hrdý vykřičník, my dáváme nejistý otazník,“ připomněl Vondra. Podobně je to také se státními svátky, Češi si raději připomínají vznik první republiky, která už dávno neexistuje, než samostatnou Českou republiku, či pád totality, uvedl Vondra.

„Možnosti, které jsme nabyly po roce 1989 a které nám Západ poskytl, souvisely s tím, co se dělo předtím. V 80. letech se západní politici z různých informací dozvídali o tom, že v našich zemích existuje odpor proti diktatuře. To je přesvědčilo o tom, že se o nás mají dále zajímat a poskytnout nám šanci,“ uvedl senátor Karel Schwarzenberg, který podporoval disidenty ze zahraničí.

„Musíme ukázat Evropě, že jsme nadšení vlastenci, ne však úzkoprsí nacionalisté,“ shrnul Schwarzenberg a zdůraznil, že jedině náš respekt k jinakosti a uznání druhých potvrdí, že občané jsou svobody hodní a že skutečně věří v demokracii a vládě práva.

Herec Michal Pavlata také na konferenci zavzpomínal na euforické okamžiky před dvaceti lety. Připomněl ovšem i nešvary současné české demokracie, jako je ustrašenost, která zabránila výstavbě amerického radaru v Česku, stálá podpora takřka patnácti procent voličů komunistické straně nebo přehnaná a mnohdy nekritická nadšenost z evropské integrace. Pavlata při té příležitosti vyjádřil podporu prezidentu Václavu Klausovi, který jako jeden z mála reprezentuje opačný názorový proud k evropské integraci a funguje tak jako jistá protiváha, která nutí mnohé se ještě alespoň pozastavit a zamyslet, řekl Pavlata.

Studentský vůdce Šimon Pánek, jenž byl dalším řečníkem konference, zdůraznil, že svoboda a demokracie je dar, kterého se mnohým národům na světě stále nedostává. Připomněl však také, že stejně jako tyto národy nesmějí ani občané, které již totalita nesouží, zapomínat na to, že o demokracii je nutno stále bojovat a pečovat. Kritiku vyjádřil také vůči politikům, jejich aroganci a falešnému velikášství. „Politika je služba zaplacená z našich daní a politici by se jako služba měla chovat. Svoje ega by přitom měli nechávat za dveřmi jednacích sálů,“ shrnul Pánek.

Konference se koná pod patronací předsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS). Účastni jsou kromě představitelů české politické reprezentace také předsedové a místopředsedové komor parlamentů 11 evropských postkomunistických zemí, představitelé švédského předsednictví v Radě EU, hosté z unijních institucí a ze Spojených států amerických.