Janeček otevřeně: Politiku řídí zlojedi! A co s tím?

Na Institutu ekonomických studií FSV Univerzity Karlovy o možném zavedení většinového volebního systému do Poslanecké sněmovny diskutovali: politoložka Univerzity Karlovy Anna Matušková, politolog CEVRO Petr Sokol, politolog Masarykovy univerzity Roman Chytílek a podnikatel, spoluzakladatel Nadačního fondu proti korupci a iniciátor změny volebního systému Karel Janeček.

V rámci prvotního představování názorů dostal každý z hostů prostor, aby veřejnost seznámil se svým postojem k většinovému volebnímu systému.

Návrh Karla Janečka snižuje počet poslanců na 162. Ti by byli voleni v 81 volebních obvodech, kdy z každého by vzešli dva poslanci. Voliči by měli k dispozici pro své rozhodnutí dva pozitivní volební hlasy a jeden negativní (pozitivní se logicky sčítají a negativní odečítají). Zvoleni by byli ti dva poslanci, kteří by získali v daném obvodu nejvíce bodů. Návrh dále umožňuje kandidaturu i nezávislých politiků a možnost odvolání poslance. Zakazuje pak politickou reklamu.

Janeček navrhuje změnu kvůli zneužívání současného poměrného systému, kdy na kandidátky jsou umisťováni „poslušní“ lidé, kteří jdou na ruku kmotrům. Janečkův systém by odstavil od moci tyto „zlojedy“, jak je sám označil. Systém, který navrhuje, by vedl k odstranění anonymity a tím zvýšení odpovědnosti poslanců. Negativní hlas považuje za zásadní kritérium. Zákaz politické reklamy je míněn po dobu krizového stavu ekonomiky. Janeček si je mimo jiné vědom, že samotná změna nezachrání situaci, ale jde o nezbytnou podmínku.

Z přítomných politologů návrh na většinový systém podporuje Roman Chytílek. Ten se ostře pustil do kritiky poměrného systému, ve kterém se podaří málokdy hodně vyhrát, ale na druhou stranu zajišťuje stranám to, že neprohrají na plné čáře, má-li již stále jádro voličů. Poslanci těchto stran mohou být ve své politice odvážní, neboť mají jistotu díky systému, že dramaticky neprohrají v dalších volbách. Současný systém také dává prostor malým stranám, které zpočátku mají tendence odstraňovat problémy, avšak v Poslanecké sněmovně už ztratí potřebnou motivaci ke změnám a samy se stanou součástí problému. Většinový volební systém naproti tomu je plný dramatických rozdílů ve výsledcích voleb, a tak si strany nemohou dovolit ignorovat voliče.

Proti Janečkovi a Chytílkovi vystoupila Anna Matušková, která je přesvědčena, že není možné řešit problémy skrze z vrchu změněný systém, který navíc povede k systému dvou monolitických stran, do kterých neuvidíme už vůbec. Nezlepší tak stranický systém. Navíc má pochyby, že by kvalitní politici čekali kdesi zalezlí na změnu systému. Není dále možné zakázat lobbing, stejně není reálné zlevnění kampaní. Matuškové se zamlouvá většinový systém, avšak jiný než navrhuje Karel Janeček. Jako nutnou podmínku pro změnu situace považuje kontrolu politiků voliči.

Na stejné straně barikády promluvil i Petr Sokol. Ten však zpochybnil už základní myšlenku diskuze, a to, že zde máme politikou krizi – dokud nejsou neustále lidé v ulicích a fungují zde volby, za krizi stav považovat nelze. Nespokojení občané jsou součástí demokracie. Ve volebním systému problém spatřuje, ale nedomnívá se, že by návrh Karla Janečka byl řešením. Zamlouvá se mu snížení počtu poslanců, ale jejich zvolení v obvodech, které kopírují tak problematické senátní obvody (slučují rozdílné okrsky), je problémem samo o sobě. Janečkův návrh označil za „zlosystém“ kvůli negativnímu hlasu, který by dle Sokola vedl k likvidaci osobností, kdy bude likvidován lídr opozice. Zpochybňuje i zákaz volební reklamy, neboť je přesvědčen, že bude stejně obejit a cena za kampaň se tak jen zvedne. A nedotčený nezůstal ani bod odvolávání poslanců, který by vedl neustále doplňovacím volbám.

V diskuzi se do sebe však jednotliví hosté opřeli. Největší spor byl mezi Janečkem a největším kritikem návrhu, Sokolem. Janeček je přesvědčen, že jeho návrh je ideální v tom, že je jednoduchý a efektivní. Nadále trvá na tom, že negativní hlas je spravedlivý, neboť i vyškrtání osobností je dobré. Na jednu stranu by takové jejich „odstranění“ od moci znamenalo, že nejsou přijatelní pro většinu společnosti, že se jedná o kontroverzní politiky.

Sokol se i přes takové argumenty obává vyškrtání osob se silným názorem. Jinak souhlasí s Janečkem v tom, že systém voleb do Senátu je značně lepší, neboť poměrný systém do sněmovny vede ke koaličním vládám, které následně vedou k extremismu. Ten je možné pozorovat v situaci, kdy malé strany vyhrožují koaličnímu partnerovi, že odejdou pokud… Sokol by byl vděčný systém dvou politických stran, kde není na co se vymlouvat.

Matušková je přesvědčena, že občané prostě o politiku nemají zájem a tak ani změna systému, kde by měli negativní hlas, nezvýší vyšší účast u voleb a zájem o tuto společensky klíčovou oblast. A nepovede ani k tomu, že by se líp začali chovat politici.

Janeček si nenechal hnout se svým přesvědčením a snažil se nadále vyvrátit tvrzení Sokola. Dle sebe vymyslel „dobrosystém“, neboť se k moci nedostane žádný extremista kvůli negativnímu hlasu. Matušková však uvedla, že jí osobně vzrušuje představa negativního hlasu u prezidentské volby, tam by nepohrdl ani dvěma negativními hlasy.

Nic však není možné změnit bez změny hodnot. Dnes jsme se totiž ocitli ne v krizi politiky, ale v daleko horší krizi a to krizi hodnot! Janeček apeluje na zamyšlení se nad tím, co je skutečně důležité.

Hlasování účastníků v hledišti dopadlo ve prospěch zavedení většinového systému 55% hlasů, 29% bylo proti a 16% zúčastněných zůstalo nerozhodnuto.

Pořadatel Evropské hodnoty je nevládní proevropskou organizací, která skrze vzdělávání a výzkum usiluje o rozvoj občanské společnosti a zdravé tržní prostředí.