Lidé nevědí, co chtějí! Institucím nevěří, ale chtějí zrušit instituce kontrolní.

„Někteří voliči se rozhodli bojkotovat senátní volby s odůvodněním, že existence Senátu postrádá smysl. V minulosti Senát nejednou smysl měl a napravil některé paskvily schválené Poslaneckou sněmovnou. Nejkřiklavějším příkladem bylo bezesporu schvalování zdanění hazardu. Tenkrát Poslaneckou sněmovnu ovládla loterijní lobby a schválená podoba počítala s tím, že několik miliard korun budou i nadále přerozdělovat na veřejně prospěšné cíle loterijní společnosti. Bohužel tyto prostředky byly často určené na komerční či zcela fiktivní projekty. Tehdy situaci zachránil Senát, který tyto prostředky přiřadil českým městům a obcím," připomíná důležitost Senátu.

Přesto je zde názor, že by Senát měl být zrušen. Konieczny však neví, zda by bylo lepší zrušit Senát nebo Poslaneckou sněmovnu. Pokud bychom měli zůstat systémem s jednokomorovým Parlamentem, předpokládá se velká důvěra v zachovanou komoru, neboť by zmizel orgán, který by mohl regulovat jeho rozhodování.

Z výsledků, které zveřejnila na počátku tohoto roku agentura STEM, však vyplývá, že české ústavní instituce se netěší zrovna velké důvěře občanů. Poslanecké sněmovně důvěřuje 16% dotazovaných, Senátu pak 25%. „Otázkou tedy je, zda si můžeme dovolit plně důvěřovat pouze Poslanecké sněmovně a zda je tedy toto riziko adekvátní k finančním a časovým úsporám. Provoz Senátu ročně nepřesahuje částku 700 milionů korun," dodává.

Whistleblower, který upozornil na korupci na ministerstvu životního prostředí a v uplynulých senátních volbách mu byl voliči svěřen post senátora Libor Michálek, uvažuje spíše nad variantou zrušení Poslanecké sněmovny, jejíž důležité pravomoci by byly přenesené na Senát.

Konieczny k této variantě píše: „tento krok by byl nepochybně komplikovanější nežli zrušení Senátu, nicméně otázkou je, zda by přece jenom nebyl prospěšnější. Jisté nicméně je to, že revize Ústavy je nezbytná a provést by se měla s maximální pečlivosti a odborností."