Praha, Brusel - Šance končícího ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) získat významné místo ve vedení Severoatlantické aliance zřejmě nejsou příliš veliké, míní pozorovatelé. Sám Vondra dnes také podobné úvahy mírnil. Po přijetí u prezidenta Václava Klause prohlásil, že o ničem podobném rozhodně neuvažuje. Jeho odchod z čela ministerstva však spustil řadu spekulací o jeho možném dalším působení.
Někdejší místopředseda ODS Vondra vládu opustí příští pátek. Svůj odchod zdůvodnil ztrátou voličské podpory, která se projevila jeho neúspěchem v říjnových senátních volbách.Deník Mladá fronta Dnes (MfD) dnes například vyšel s titulkem "Vondra míří do NATO" na první straně. V textu list uvádí, že o Vondrově angažmá v alianci hovoří "velmi vlivní Američané". Prý ho považují za svého největšího spojence v postkomunistických zemích. O možném Vondrově nástupu do NATO, dokonce možná přímo do čela aliance, spekulují i další média.I když je Vondra znám jako velký přítel Spojených států, americké diplomatické kruhy v Česku jsou podle informací ČTK těmito spekulacemi překvapeny."Já si umím představit, jaké jsou možnosti ČR vybojovat nějaké pozice na té úplně top úrovni, a jsem v tomto realista. Čili zchlaďme hlavy," prohlásil dnes také sám Vondra.Nejmenovaný český odborník na bezpečnostní a politickou problematiku, který nyní působí v Bruselu, nepovažuje podobné úvahy za příliš realistické. Úvahy okolo osoby dalšího generálního tajemníka podle něj spíš hovoří o možnosti, že by se jím stal například některý turecký politik či diplomat. "Turek nikdy nebyl generální tajemník NATO, jejich vliv je vzhledem k jejich příspěvku alianci zatím velmi podceněn," připomněl. Pokud by prý už měl být generální tajemník z nové členské země, proč by to neměl být Polák, který by měl větší váhu než Čech, dodal.Kam tedy zamíří?Podle tohoto odborníka by navíc fakt, že Vondru prosazují některé vlivové skupiny zpoza Atlantiku, nemusel být pro případné ambice českého exministra v NATO vůbec přínosem. "On se profiluje jako nekompromisní atlantista. To by státy jako Francie skutečně nemusely nést s přílišnou libostí. Vondra má opravdu nálepku, že je mužem Washingtonu," podotkl. Po odborné stránce by však podle něj Vondra takovou roli nepochybně zvládl.Není to navíc poprvé, co média Vondru v souvislosti s některou z vedoucích funkcí v NATO zmiňují. Už v roce 2008, kdy se vybíral nový generální tajemník aliance, se objevovalo jeho jméno jako možného kandidáta. Mluvilo se také o tehdejším šéfovi polské diplomacie Radoslawu Sikorském. Vybrán byl ale nakonec nynější šéf NATO Anders Fogh Rasmussen z Dánska.Premiér Petr Nečas (ODS) ve středu Vondrovu práci vysoce ohodnotil, po svátcích s ním chce o dalším angažmá hovořit. Vondra byl dříve ministrem zahraničí, působil také jako velvyslanec v USA. Mezi dalšími možnostmi, o nichž se nyní spekuluje jako o možném Vondrově budoucím místu, jsou proto velvyslanectví, i když v takovém případě by šel Vondra o pomyslnou příčku kariérního žebříčku níž.Zmíněna byla Moskva, odkud by koncem roku měl odejít šéf mise Petr Kolář, či Kanada, kde je čtvrtým rokem velvyslanec Karel Žebrakovký. Připomínán je také Izrael, nyní je tam velvyslancem Tomáš Pojar, či Londýn, kde by měl příští rok skončit Michael Žantovský.Proti velvyslaneckému místu ale hovoří fakt, že šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg (TOP 09) nevidí rád, když se velvyslanecké pozice stávají odkladištěm pro vysloužilé politiky. Chce kariérní diplomaty. V případě Vondry by však mohl udělat výjimku. Navíc by mohl argumentovat tím, že Vondra zkušenosti v diplomacii má.Ministerstvo zahraničí by Vondru ovšem mohlo také podpořit v případném úsilí o vysokou pozici v evropské diplomatické službě. Vše však nakonec může být úplně jinak a Vondra se třeba vrátí do soukromého sektoru.Po odchodu z diplomacie byl Vondra mimo jiné v letech 2004 a 2006 jednatelem a konzultantem mezinárodní firmy Dutko Worldwide.
Související
Alexandru Vondrovi zemřela manželka. Bylo jí pouhých 57 let
V Moskvě zklamání, v Kyjevě úleva, ve Varšavě dost radosti. Politici hodnotí výsledky voleb ve Francii
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák