Praha - Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) ve středu upozornil na to, že zákonu o platech ústavních činitelů hrozí stejný osud jako daňovému balíčku, tedy že nestihne vstoupit v platnost s novým rokem. Lhůty na projednání se krátí a Štěch již vzkázal do sněmovny, že nejzazší termín je pondělí 10. prosince.
Zákonodárci v Senátu jsou rozhořčení z nátlaku, který na ně vyvíjí vláda a Poslanecká sněmovna. Napětí mezi oběma komorami vyvolává i politická příchylnost: ve sněmovně má těsnou většinu pravice, v Senátu výrazněji dominuje levice. Navíc je však Senát rozhořčen tím, jak ho vládní představitelé ignorují a přehazují na něj vinu za legislativní průtahy.
"V tuto chvíli je to například zákon upravující platy ústavních činitelů, tedy soudců, potažmo i politiků. Sněmovna poslala do výborů pět návrhů, dosud se nedokázali shodnout na tom, co bude platit a přitom účinnost by měla fungovat již od 1. ledna 2013. Senát má třicet dní na projednání, pak zákon dostane prezident Klaus a pak jsou tu ještě lhůty, během nichž mu sí být zákon zapsán do sbírky. Už teď skoro není čas na důstojné projednání v Senátu a vláda se zase tváří, že je to naše vina, vina Senátu a především levice, že úmyslně zdržujeme. Jenomže zdržuje sněmovna, protože se návrhem zabývají už řadu měsíců. Nám pak mají stačit dny," rozhořčil se předseda Senátu Štěch.
Dodal však, že horní komora je ochotná a připravená udělat maximum, včetně vánočního zasedání, aby neohrožovala vyplácení mezd soudcům. "Musíme však dostat návrh zákona nejpozději v pondělí 10. prosince a já už jsem to dával sněmovně vědět," zdůraznil Štěch.
Termín Senátu však nemá moc šancí být naplněn, zákonem se sněmovna zabývala v prvním čtení na začátku listopadu, koncem měsíce se k němu dostal rozpočtový výbor, kterému sněmovna nařídila zkrácené projednání o délce dvaceti dnů. Výbor ovšem 21. listopadu projednání přerušil a odložil na 4. prosince, protože členové potřebovali čas na nastudování pozměňovacích návrhů. Také vzkázali vládě svou nevůli, že od ní dostali pět návrhů na zvýšení platů. I kdyby se poslanci zákonem zabývali ve druhém čtení již ve čtvrtek a zkrátili zákonnou prodlevu mezi druhým a třetím čtením na osmačtyřicet hodin, dostanou se k hlasování až v úterý 11. prosince. Jediným řešením by bylo vyhlášení mimořádné schůze.
Předseda senátorského klubu ČSSD Petr Vícha v úterý dodal, že senátoři jsou již znechuceni tím, do jaké situace je sněmovna dostává. "Loni to byl třeba zpackaný zákon o loteriích, podle něhož měly obce přijít o spoustu peněz, to se nám ještě podařilo napravit. Pak se to opakovalo u přímé volby prezidenta i prováděcího zákona volby. Dostali jsme oboje na poslední chvíli a vláda tak řekla, jestli se zákon nestihne, znamená to, že přímou volbu nechcete, máte Černého Petra. Když jsme ty zákony viděli, padlo na půdě Senátu i slovo šaškárna a byli jsme za ty nejhorší. Teď se ukazuje, že to šaškárna je. A do úplně stejné situace nás vláda dostává se zákonem o platech ústavních činitelů. Zase budeme muset všecko akceptovat, naše jediná šance je vlastně schválit, že se zákonem nebudeme zabývat, abychom nebrzdili účinnost. Takto se nedá postupovat," řekl Vícha.
Novela reaguje na usnesení Ústavního soudu, který stanovil, že soudci mají brát plat, který odpovídá trojnásobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. S tím ovšem počítá jen jedna z pětice variant, kterou sněmovně předložila vláda. Zároveň se objevuje možnost, že by s platy soudců rostly i mzdy poslanců, senátorů a vládních činitelů. Proti tomu se ostře postavila levice i odbory, které takovou možnost označily za arogantní.
Po případném přijetí návrhu by tak v roce 2013 činily celkové dodatečné náklady na státní rozpočet až 576,7 milionu korun. Z toho na platy soudců Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu, vrchních, krajských a okresních soudů by stát vydal navíc 352,1 milionu, na soudce Ústavního soudu 5,3 milionu, státním zástupcům 128,4 milionu, politikům 84 milionů a zaměstnancům Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových 6,9 milionu.
Související
Sečteno. Senátní volby 2024 znají výsledky, úspěch ANO je zřejmý
Pavel šel po návratu z USA volit senátora na Litoměřicku
Senát ČR , Milan Štěch , Poslanecká sněmovna
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Ruská armáda si omylem sestřelila svůj vlastní bombardér
před 1 hodinou
Medvěd na Slovensku zabil po druhé v historii houbaře
před 1 hodinou
Rusko údajně obsadilo na Ukrajině další vesnici
před 2 hodinami
Izrael potvrdil, že chystá "významnou" odvetu Íránu. Může útočit na jaderná zařízení
před 3 hodinami
EXKLUZIVNĚ: Hrozí světu jaderná válka? Světoví experti pro EZ zodpověděli ožehavou otázku
před 4 hodinami
Maláčová byla zvolena předsedkyní SOCDEM
před 5 hodinami
Izraelská armáda zničila velitelské centrum Hizballáhu ukryté v mešitě
před 6 hodinami
Přelomový verdikt: Policie může přistupovat do telefonů lidí, kteří nejsou podezřelí
před 6 hodinami
Zelenskyj řekl, kdy prozradí svůj vítězný plán. První detaily už unikly na veřejnost
před 7 hodinami
Rusko chce spolupracovat s teroristy? Putin se chystá k ráznému kroku
Aktualizováno před 7 hodinami
Izrael byl terčem dalšího masivního útoku z Libanonu
před 8 hodinami
Harrisová se dočkala masivní podpory. Do její kampaně se zapojil bývalý prezident
před 9 hodinami
Hurikán Helene zpustošil jihovýchod Spojených států. Způsobil největší škody od Katriny
před 9 hodinami
Musí své červené linie nakreslit i Západ? Chránit ukrajinské nebe lze i bez války
před 10 hodinami
Biden má obavy o průběh prezidentských voleb
před 12 hodinami
Trump: Izrael by měl zasáhnout íránská jaderná zařízení
před 12 hodinami
Povodně způsobilo rekordně deštivé počasí, zjistili meteorologové
včera
Princezna Kate si vyslechla další hrozivou diagnózu. Se smrtelně nemocnou dívkou se objala
včera
Fiala vytyčil tři hlavní úkoly pro nového ministra pro místní rozvoj
včera
Íránci mají strach z války s Izraelem. „Jsme to my, kdo nese následky,“ kritizují režim
Po íránském raketovém útoku na Izrael jsou obyvatelé v napětí, dělají si zásoby a obávají se odvety, která může vést k eskalaci v plnohodnotnou válku. Vláda protesty tvrdě potlačuje, což umocňuje obavy, že válka by mohla sloužit k dalším represím vůči nesouhlasu s režimem.
Zdroj: Jakub Jurek