Kalousek vyhrál DPH bude 15 a 21%! Zdraží všechno, nejvíce plenky

Praha - Po několikahodinové rozpravě odhlasovali ve středu poslanci vládní návrh daňového balíčkum který přináší vyšší DPH, konec zelené daně nebo daňových úlev pro pracující důchodce. Vláda si slubuje, že vybere více peněz do rozpočtu, opozice se domnívá, že je to nereálné a zdražení výsledek nepřinese.

Koalice potřebovala 101 hlasů, aby přehlasovala zamítavé stanovisko Senátu, získala jich 102. Teď zákon poputuje k prezidentovi. Zatím není jasné, jak se Václav Klaus rozhodne, protože již avizoval, že se mu zvyšování daní nelíbí.

"Pevně věřím, že pan prezident se zachová jako hlava státu a nebude tuto situaci protahovat," zmínil ve středu ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Kdyby totiž zákon nedoběhl celý legislativní proces před koncem letošního roku, začne od 1. ledna 2013 platit již dříve schválená jednotná sazba DPH ve výši 17,5 procenta. Ta by se během únorové schůze sněmovny zase měnila na 15 a 21 procent.

Jasno v tom, jak se Václav Klaus rozhodne, nemá ani premiér Petr Nečas (ODS). "Komunikace mezi premiérem a prezidentem je přirozená a potřebná, nepopřu, že jsme mluvili i o konsolidačním balíčku. Prezident je oprávněn učinit kroky, které mu umožňuje ústava, ale jsem přesvědčen o tom, že jako bývalý premiér i ministr financí ví, co je v sázce. A to je rozpočtová nestabilita, když podepíše, budou moci podnikatelské subjekty kalkulovat s výší DPH, pokračování v zodpovědné rozpočtové politice. Proti tomu je riziko vládní nestability či pádu, rozpočtového provizoria a dvojí změny sazby DPH v průběhu příštího roku. Jsem přesvědčen, že prezident oboje misky vah důkladně zváží," okomentoval Nečas.

Opozice před hlasováním několik hodin vysvětlovala téměř vylidněné sněmovně, proč považuje zvýšení daní a chaos kolem výše sazby za nepřijatelný.

"Ostatní vlády občany netýraly a nestresovaly, první vláda, která to dělá, je Nečasova. Měla by se denně omlouvat těm, kterým daňovými zmatky zkomplikovala život. Nečas má oblíbenou metodu, když se objeví problém: za to mohou sociální demokraté. Vrací se do minulosti, šest let zpátky a vymlouvá se na nás. On a ministr Kalousek se mohou vymlouvat jen sami na sebe. Je to jejich amatérismus, jejich koaliční dohody. Třináct dní před koncem roku stanovujeme daně. Tato vláda tvrdila, že chce lepší podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost – co horšího české ekonomice udělat než tuto blamáž s DPH?," ptal se předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka.

Nelíbí se mu ani, jak mají být peníze z vyšších daní použity. "Mnohem horší je to, na co se tyto peníze použijí. Ty peníze z dražších léků, potravin, vodného a stočného půjdou na dotace důchodových fondů v II. pilíři, tedy pro ty nejbohatší. Vláda vezme peníze nemocným a důchodcům, rodinám s dětmi, a věnuje je těm nejbohatším, ať si mohou spořit na důchod. Ty peníze nejdou na snižování schodku a zadlužení, ale na II. pilíř a na církevní restituce. To je výsledek vládní rozpočtové politiky. Všechno je v deficitu, VZP i stát, umrtvená spotřeba domácností, to je výsledek posledního zvýšení DPH. To ukazuje, že je to divná koncepce daňové politiky," rozčiloval se Sobotka. Upozornil zároveň na to, že v zákoně je i dodatek, který za dva roky počítá s opětovným sjednocením sazby DPH na 17,5 procenta, tedy zemi čeká další  změna výše daní.

Kritika ovšem zazněla i z řad pravicových politiků. Do vládní reformy se pustil bývalý člen ODS, dnes nezařazený poslanec Michal Doktor. I on okomentoval vyprázdněnou sněmovnu během rozpravy.

"Míra účasti odpovídá vážnosti věci. Když se bavíme o statisících, bývá nabyto. Když se bavíme o miliardách, je nás tady poskrovnu," zmínil a pokračoval: "V životě je ledasco relativní. Poslanec Sobotka se pohoršil nad tím, že nám Kalousek skoro nic neřekl, když zákon uváděl, naopak já byl mile překvapen, že nám řekl aspoň něco. Pan Sobotka opakovaně řekl, že je zřejmé, že vidí ruku Kalouska zasunutou hlouběji v kapse poplatníka. Zvýšení daně se odrazí v celkové inflaci a vyvolá tlak, ale ekonomika žádné další daně nevydá. Lidé plácnou pana ministra přes ruku, už to jednou udělali, letos. Nastane stejný jev jako letos, lidé státu daně nedají a nezaplatí. Nevím, kde žije Kalousek. Já žiji v zemi, kde období několika měsíců stagnace vystřídal pokles ekonomiky. Hospodářství chřadne. Veřejnost a podnikatelé se do budoucnosti nedívají s nadějí, snižují se investice, klesají náklady i spotřeba domácností," popsal Doktor.

Podotkl, že zvýšení daní v situaci hospodářského poklesu je jako léčení onkologického pacienta v táboře nucených prací. Uvedl, že si je jistý tím, že vláda nedokáže vybrat o plánovaných 18 miliard více, protože i letos ve výběru daní selhávala.

Se stejným názorem vystoupil také poslanec Věcí veřejných Michal Babák. "Už několikrát jsme vysvětlovali, jaká je finanční hloupost zvedat v této ekonomické situaci daně. Jde především o celkový výběr daní. Je chybná prognóza roku 2013, na které stojí státní rozpočet, tedy příjem zhruba o 18 miliard větší než v roce 2012 právě kvůli zvýšení sazeb DPH. Je to nesmysl. Dostáváme se za pomyslný bod, kdy když zvýšíme daně, vybereme méně. Protože poplatníci budou více přemýšlet nad daňovými delikty a optimalizací daní. Když se podíváme na rok 2010 a 2011 i zde jsou patrné rozdíly, 43 miliard v roce 2011 se nepovedlo vládě vybrat, rok předtím to bylo 9 miliard. Veškerá predikce roku 2013 na příjmové stránce je opravdu chybná. Ministerstvo si myslí, že vybere více, to je čirý nesmysl," shrnul Babák.

Ministr Kalousek ovšem s výtkami nesouhlasí a opakovaně zmínil, že již vysvětloval daňovou reformu osmkrát, pokaždé když se projednávala. "Už jsem na to odpovídal osmkrát, jsem přesvědčen, že náš kalkul výběru daní je správný. Srovnání s rokem 2012 je míchání jablek s hruškami. Ti, kdo nás dnes kritizují, že jsme letos nevybrali, kolik jsme předpokládali, se mýlí. My jsme o tom věděli, počítali jsme s ochlazením ekonomiky. Předpokládáme stagnaci ekonomiky, nikoli růst, takže tady neplatí úměra. Spotřeba navíc neklesla, protože narostly daně, tak to není, mělo to jiné příčiny," zdůraznil.Schválená norma například zvedá sazby DPH na 15 a 21 procent a zavádí sedmiprocentní daň pro občany s příjmy nad 100 tisíc korun měsíčně, která bude platit pouze jeden rok. Současné výdajové paušály u OSVČ zůstanou podle balíku zachované, ale výše daňových odpočtů u 30- a 40procentních paušálů bude omezená příjmem v hodnotě dvou milionů korun, tito živnostníci tak maximálně uplatní ve výdajích 600, respektive 800 tisíc korun. OSVČ, kteří se rozhodnou využít paušály, přijdou o některé slevy, například o daňové zvýhodnění na vyživované dítě, či slevu na manžela nebo manželku s žádným nebo nízkým příjmem.Zákon také částečně ruší zvýhodnění pro zemědělce, takzvanou zelenou naftu. "Vláda si slibuje, že ušetří 1,7 miliardy, ale sype písek do poškozeného soukolí agroprůmyslu naší země. Pěstujeme stále méně, snižují se i chovy. Veškeré prvovýrobní procesy náročné na naftu a práci budou tímto opatřením výrazně poškozovány. Alternativa je přímé přesměrování na národní a evropské dotace a cesta k extenzitě, to není pro zemi žádoucí. Pokud to vláda myslí vážně s europotravinářským komplexem, tak se k zákonu vrátíme a změníme to. Ty podnikatele, kteří si na sebe chtějí sami vydělat, směřujeme na dotace, to si snad nikdo nepřeje," uvedl k tématu Petr Zgarba (ČSSD).S balíčkem je spojen i spletitý politický příběh. Způsobil rozkol v nejsilnější koaliční straně, v ODS. Šestice poslanců, kteří získali přízvisko rebelové, odmítala zvednout ruku pro zvyšování daní. Tvrdili, že to značí odklon od pravicových hodnot. Premiér a předseda ODS Petr Nečas bez jejich podpory nebyl schopen získat dost hlasů pro naplnění koaliční dohody, navíc se zákonem spojil hlasování o důvěře vládě. Vyžádal si ve sněmovně týdenní přerušení jednání, aby se o balíčku hlasovalo až po volebním kongresu občanské demokracie, který se konal první listopadový víkend. Tam proti němu na post předsedy kandidoval jeden z rebelů, Ivan Fuksa. Neuspěl, Nečas potvrdil své předsednictví a kongres následně oficiálně vyzval rebely, aby respektovali vůli strany a hlasovali pro daňový balíček. Radim Fiala z ODS vystoupil a při hlasování odešel ze sálu, aby snížil kvórum. Jan Florián a Tomáš Úlehla se rozhodli respektovat usnesení kongresu a hlasovat pro vládní reformu. Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa složili poslanecké mandáty, na jejich místo nastoupila trojice loajálních občanských demokratů ze středočeské kandidátky. Jedním z nich byl Roman Pekárek, tehdy nepravomocně a od úterý pravomocně odsouzený za korupci. Pekárek odmítá složit mandát, i když na něj apelují poslanci napříč politickým spektrem. ODS ho ovšem k tomu vyzvala až den poté, co díky jeho hlasu 7. listopadu prohlasovala daňový balíček a církevní restituce.

Svou cenu měl balíček i pro nejmenší koaliční stranu LIDEM. Její předsedkyně Karolína Peake si vymínila, že se změní jednací řád sněmovny, aby její strana mohla mít svůj poslanecký klub. V dosavadním ustanovení totiž nemá dostatečný počet členů.

Související

Alena Schillerová

Budeme muset zvýšit daně, připustila Schillerová. Vláda se přitom zavázala, že to neudělá

Ministryně financí Alena Schillerová prohlásila, že podle jejího názoru nebude možné se vyhnout zvýšení některých daní. Podle šéfky resortu financí se plánované úpravy dotknou především spotřebních daní nebo rafinérského sektoru. V úvahu podle ní přichází také možné zdanění investičních bytů nebo vybraných návykových a škodlivých látek. Vyjádření zaznělo v televizním pořadu Nedělní debata na České televizi.
Andrej Babiš

Daně zvyšovat nebudeme, slibovala vláda. Teď Babiš připouští opak

Vláda premiéra Andreje Babiše představila návrh státního rozpočtu na nadcházející rok se schodkem ve výši 389 miliard korun. Přestože kabinet ve svém programovém prohlášení garantoval, že nebude zvyšovat daně, nyní připouští nutnost úprav některých daňových sazeb. Cílem těchto případných kroků má být stlačení vysokého rozpočtového deficitu. Sám premiér již naznačil, že by se změny mohly dotknout dividend, investičních nemovitostí nebo rafinérií.

Více souvisejících

Daně ,  Ministerstvo financí ,  Miroslav Kalousek

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Spory s Trumpem nemají osobní rovinu, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN prohlásil, že jeho spory s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nemají osobní rovinu. Současně však varoval, že ústupky vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a zmírňování sankcí mohou Moskvu pouze posílit. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem v posledních týdnech výrazně ochladly kvůli krokům americké administrativy.

před 1 hodinou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Vláda Netanjahua končí? Podle průzkumů ve volbách neobhájí pozici

Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění směřuje pravicová koalice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ke ztrátě parlamentní většina v nadcházejících volbách. Volby do izraelského Knesetu se uskuteční již 27. října a rozhodnou o novém složení politické scény v zemi. Výsledky průzkumu agentury Agam Labs ve spolupráci s Hebrejskou univerzitou naznačují, že dosavadní vládní blok pravděpodobně neobhájí svou pozici.

před 2 hodinami

Radomír Lašák

Nevydržel ani tři měsíce. Šéf Letiště Praha Lašák rezignoval

Radomír Lašák nečekaně končí v čele státní společnosti Letiště Praha, kde ve funkci nevydržel ani tři měsíce od svého srpnového nástupu. Ministerstvo financí v pátek oznámilo, že Lašák podal rezignaci na funkci předsedy představenstva z osobních důvodů. Vedení podniku dočasně převezme stávající člen představenstva Jiří Kraus. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Lana Nusseibeh

SAE nominovaly vlastní kandidátku na šéfa OSN. Experti bijí na poplach

Spojené arabské emiráty oficiálně nominovaly svou bývalou velvyslankyni při OSN Lanu Nusseibehovou na post příštího generálního tajemníka Organizace spojených národů. Obhájci lidských práv však v této souvislosti bijí na poplach a varují, že zvolení diplomatky ze země s problematickou bilancí v oblasti lidských práv a obviněními z podpory masakru v Súdánu by mohlo pro OSN znamenat katastrofu.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Extrémní počasí letos způsobilo v Evropě rekordní množství úmrtí

Extrémní letní vlnu veder v Evropě provázela rekordní úmrtnost, která si podle nových vědeckých studií vyžádala životy více než padesáti tisíc lidí. Dva nové recenzované výzkumy publikované v odborném časopise Nature Health přinášejí první komplexní zhodnocení úmrtí během letošních teplotních extrémů. Vědci v nich dospěli k závěru, že za přibližně dvě třetiny celkového počtu těchto úmrtí nese přímou zodpovědnost probíhající změna klimatu.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump oznámil, že Musk Ukrajině plně obnovil přístup ke Starlinku

Americký prezident Donald Trump oznámil, že miliardář Elon Musk plně obnovil přístup k internetové síti Starlink pro Ukrajinu. Omezení připojení dříve výrazně komplikovala operace ukrajinských ozbrojených sil na bojišti. Toto prohlášení zaznělo poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že plnohodnotná konektivita vojenské verze Starshield ještě nebyla zcela obnovena.

před 5 hodinami

Petr Pavel, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropským vyjednavačem pro jednání s Putinem by se mohl stát Petr Pavel

Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu THe Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.

před 6 hodinami

včera

Obchody

Lidé stále tápou. Obchody v příštím týdnu ovlivní státní svátek

Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta prohospodařila duel s Lilleströmem. Plzeň a Jablonec venku prohrály o gól

Minulý pohárový čtvrtek nebyl z pohledu českých fotbalových zástupců v Evropě vydařený. Ze tří českých klubů v Evropské a Konferenční lize totiž bodoval jen jeden z nich – pražská Sparta. Ovšem ani to se nedá brát za úspěch, neboť ta s norským Lilleströmem pouze remizovala 1:1, a to navzdory tomu, že se čekala spíše tříbodová výhra. Ta byla na dosah po Alcocérově gólu z 56. minuty, po kterém Sparta téměř až do závěru vedla 1:0, jenže v první minutě nastavení po chybě v obraně inkasovala. 

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Zákony se nadále porušují, ukázaly kontroly v restauracích, barech a klubech

Ministerstvo zdravotnictví se prostřednictvím krajských hygienických stanic zapojilo do celostátní kontrolní akce Alkohol, drogy a mládež 2026 (ADaM), kterou organizovala Policie ČR, ve spolupráci s Úřadem vlády ČR, Českou obchodní inspekcí, Celní správou ČR a s Ministerstvem zdravotnictví. Kontroly probíhaly od 15. června do 15. září 2026 a zaměřily se mimo jiné na provozovny poskytující stravovací služby, včetně restaurací, barů a klubů.

včera

včera

Prezident Trump

Trump bude hledat obětní beránky? Před volbami panuje v Bílém domě strach

V Bílém domě panuje před blížícími se americkými mezidobími volbami hluboká nervozita a obavy z rozsáhlých personálních čistek. Poradci a blízcí spojenci prezidenta Donalda Trumpa se intenzivně připravují na situaci, kdy by případná porážka republikánů v Kongresu mohla vyvolat ostrou vlnu vzájemného obviňování a vést k radikálnímu přeskupení sil uvnitř vládních struktur.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec

Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.

včera

včera

V Evropě roste přesvědčení, že bude muset zahájit jednání s Putinem

Mezi evropskými vládami sílí přesvědčení, že budou muset brzy pověřit konkrétní osobu přímými jednáními s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o mírové dohodě pro Ukrajinu. Hlavním problémem však zůstává rozhodnutí, kdo by měl tento citlivý a náročný úkol převzít. Debata na toto téma nabrala na aktuálnosti poté, co zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff odcestoval do Ruska s cílem nabídnout Putinovi třístranný summit s Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy