Kalousek vyhrál DPH bude 15 a 21%! Zdraží všechno, nejvíce plenky

Praha - Po několikahodinové rozpravě odhlasovali ve středu poslanci vládní návrh daňového balíčkum který přináší vyšší DPH, konec zelené daně nebo daňových úlev pro pracující důchodce. Vláda si slubuje, že vybere více peněz do rozpočtu, opozice se domnívá, že je to nereálné a zdražení výsledek nepřinese.

Koalice potřebovala 101 hlasů, aby přehlasovala zamítavé stanovisko Senátu, získala jich 102. Teď zákon poputuje k prezidentovi. Zatím není jasné, jak se Václav Klaus rozhodne, protože již avizoval, že se mu zvyšování daní nelíbí.

"Pevně věřím, že pan prezident se zachová jako hlava státu a nebude tuto situaci protahovat," zmínil ve středu ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Kdyby totiž zákon nedoběhl celý legislativní proces před koncem letošního roku, začne od 1. ledna 2013 platit již dříve schválená jednotná sazba DPH ve výši 17,5 procenta. Ta by se během únorové schůze sněmovny zase měnila na 15 a 21 procent.

Jasno v tom, jak se Václav Klaus rozhodne, nemá ani premiér Petr Nečas (ODS). "Komunikace mezi premiérem a prezidentem je přirozená a potřebná, nepopřu, že jsme mluvili i o konsolidačním balíčku. Prezident je oprávněn učinit kroky, které mu umožňuje ústava, ale jsem přesvědčen o tom, že jako bývalý premiér i ministr financí ví, co je v sázce. A to je rozpočtová nestabilita, když podepíše, budou moci podnikatelské subjekty kalkulovat s výší DPH, pokračování v zodpovědné rozpočtové politice. Proti tomu je riziko vládní nestability či pádu, rozpočtového provizoria a dvojí změny sazby DPH v průběhu příštího roku. Jsem přesvědčen, že prezident oboje misky vah důkladně zváží," okomentoval Nečas.

Opozice před hlasováním několik hodin vysvětlovala téměř vylidněné sněmovně, proč považuje zvýšení daní a chaos kolem výše sazby za nepřijatelný.

"Ostatní vlády občany netýraly a nestresovaly, první vláda, která to dělá, je Nečasova. Měla by se denně omlouvat těm, kterým daňovými zmatky zkomplikovala život. Nečas má oblíbenou metodu, když se objeví problém: za to mohou sociální demokraté. Vrací se do minulosti, šest let zpátky a vymlouvá se na nás. On a ministr Kalousek se mohou vymlouvat jen sami na sebe. Je to jejich amatérismus, jejich koaliční dohody. Třináct dní před koncem roku stanovujeme daně. Tato vláda tvrdila, že chce lepší podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost – co horšího české ekonomice udělat než tuto blamáž s DPH?," ptal se předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka.

Nelíbí se mu ani, jak mají být peníze z vyšších daní použity. "Mnohem horší je to, na co se tyto peníze použijí. Ty peníze z dražších léků, potravin, vodného a stočného půjdou na dotace důchodových fondů v II. pilíři, tedy pro ty nejbohatší. Vláda vezme peníze nemocným a důchodcům, rodinám s dětmi, a věnuje je těm nejbohatším, ať si mohou spořit na důchod. Ty peníze nejdou na snižování schodku a zadlužení, ale na II. pilíř a na církevní restituce. To je výsledek vládní rozpočtové politiky. Všechno je v deficitu, VZP i stát, umrtvená spotřeba domácností, to je výsledek posledního zvýšení DPH. To ukazuje, že je to divná koncepce daňové politiky," rozčiloval se Sobotka. Upozornil zároveň na to, že v zákoně je i dodatek, který za dva roky počítá s opětovným sjednocením sazby DPH na 17,5 procenta, tedy zemi čeká další  změna výše daní.

Kritika ovšem zazněla i z řad pravicových politiků. Do vládní reformy se pustil bývalý člen ODS, dnes nezařazený poslanec Michal Doktor. I on okomentoval vyprázdněnou sněmovnu během rozpravy.

"Míra účasti odpovídá vážnosti věci. Když se bavíme o statisících, bývá nabyto. Když se bavíme o miliardách, je nás tady poskrovnu," zmínil a pokračoval: "V životě je ledasco relativní. Poslanec Sobotka se pohoršil nad tím, že nám Kalousek skoro nic neřekl, když zákon uváděl, naopak já byl mile překvapen, že nám řekl aspoň něco. Pan Sobotka opakovaně řekl, že je zřejmé, že vidí ruku Kalouska zasunutou hlouběji v kapse poplatníka. Zvýšení daně se odrazí v celkové inflaci a vyvolá tlak, ale ekonomika žádné další daně nevydá. Lidé plácnou pana ministra přes ruku, už to jednou udělali, letos. Nastane stejný jev jako letos, lidé státu daně nedají a nezaplatí. Nevím, kde žije Kalousek. Já žiji v zemi, kde období několika měsíců stagnace vystřídal pokles ekonomiky. Hospodářství chřadne. Veřejnost a podnikatelé se do budoucnosti nedívají s nadějí, snižují se investice, klesají náklady i spotřeba domácností," popsal Doktor.

Podotkl, že zvýšení daní v situaci hospodářského poklesu je jako léčení onkologického pacienta v táboře nucených prací. Uvedl, že si je jistý tím, že vláda nedokáže vybrat o plánovaných 18 miliard více, protože i letos ve výběru daní selhávala.

Se stejným názorem vystoupil také poslanec Věcí veřejných Michal Babák. "Už několikrát jsme vysvětlovali, jaká je finanční hloupost zvedat v této ekonomické situaci daně. Jde především o celkový výběr daní. Je chybná prognóza roku 2013, na které stojí státní rozpočet, tedy příjem zhruba o 18 miliard větší než v roce 2012 právě kvůli zvýšení sazeb DPH. Je to nesmysl. Dostáváme se za pomyslný bod, kdy když zvýšíme daně, vybereme méně. Protože poplatníci budou více přemýšlet nad daňovými delikty a optimalizací daní. Když se podíváme na rok 2010 a 2011 i zde jsou patrné rozdíly, 43 miliard v roce 2011 se nepovedlo vládě vybrat, rok předtím to bylo 9 miliard. Veškerá predikce roku 2013 na příjmové stránce je opravdu chybná. Ministerstvo si myslí, že vybere více, to je čirý nesmysl," shrnul Babák.

Ministr Kalousek ovšem s výtkami nesouhlasí a opakovaně zmínil, že již vysvětloval daňovou reformu osmkrát, pokaždé když se projednávala. "Už jsem na to odpovídal osmkrát, jsem přesvědčen, že náš kalkul výběru daní je správný. Srovnání s rokem 2012 je míchání jablek s hruškami. Ti, kdo nás dnes kritizují, že jsme letos nevybrali, kolik jsme předpokládali, se mýlí. My jsme o tom věděli, počítali jsme s ochlazením ekonomiky. Předpokládáme stagnaci ekonomiky, nikoli růst, takže tady neplatí úměra. Spotřeba navíc neklesla, protože narostly daně, tak to není, mělo to jiné příčiny," zdůraznil.Schválená norma například zvedá sazby DPH na 15 a 21 procent a zavádí sedmiprocentní daň pro občany s příjmy nad 100 tisíc korun měsíčně, která bude platit pouze jeden rok. Současné výdajové paušály u OSVČ zůstanou podle balíku zachované, ale výše daňových odpočtů u 30- a 40procentních paušálů bude omezená příjmem v hodnotě dvou milionů korun, tito živnostníci tak maximálně uplatní ve výdajích 600, respektive 800 tisíc korun. OSVČ, kteří se rozhodnou využít paušály, přijdou o některé slevy, například o daňové zvýhodnění na vyživované dítě, či slevu na manžela nebo manželku s žádným nebo nízkým příjmem.Zákon také částečně ruší zvýhodnění pro zemědělce, takzvanou zelenou naftu. "Vláda si slibuje, že ušetří 1,7 miliardy, ale sype písek do poškozeného soukolí agroprůmyslu naší země. Pěstujeme stále méně, snižují se i chovy. Veškeré prvovýrobní procesy náročné na naftu a práci budou tímto opatřením výrazně poškozovány. Alternativa je přímé přesměrování na národní a evropské dotace a cesta k extenzitě, to není pro zemi žádoucí. Pokud to vláda myslí vážně s europotravinářským komplexem, tak se k zákonu vrátíme a změníme to. Ty podnikatele, kteří si na sebe chtějí sami vydělat, směřujeme na dotace, to si snad nikdo nepřeje," uvedl k tématu Petr Zgarba (ČSSD).S balíčkem je spojen i spletitý politický příběh. Způsobil rozkol v nejsilnější koaliční straně, v ODS. Šestice poslanců, kteří získali přízvisko rebelové, odmítala zvednout ruku pro zvyšování daní. Tvrdili, že to značí odklon od pravicových hodnot. Premiér a předseda ODS Petr Nečas bez jejich podpory nebyl schopen získat dost hlasů pro naplnění koaliční dohody, navíc se zákonem spojil hlasování o důvěře vládě. Vyžádal si ve sněmovně týdenní přerušení jednání, aby se o balíčku hlasovalo až po volebním kongresu občanské demokracie, který se konal první listopadový víkend. Tam proti němu na post předsedy kandidoval jeden z rebelů, Ivan Fuksa. Neuspěl, Nečas potvrdil své předsednictví a kongres následně oficiálně vyzval rebely, aby respektovali vůli strany a hlasovali pro daňový balíček. Radim Fiala z ODS vystoupil a při hlasování odešel ze sálu, aby snížil kvórum. Jan Florián a Tomáš Úlehla se rozhodli respektovat usnesení kongresu a hlasovat pro vládní reformu. Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa složili poslanecké mandáty, na jejich místo nastoupila trojice loajálních občanských demokratů ze středočeské kandidátky. Jedním z nich byl Roman Pekárek, tehdy nepravomocně a od úterý pravomocně odsouzený za korupci. Pekárek odmítá složit mandát, i když na něj apelují poslanci napříč politickým spektrem. ODS ho ovšem k tomu vyzvala až den poté, co díky jeho hlasu 7. listopadu prohlasovala daňový balíček a církevní restituce.

Svou cenu měl balíček i pro nejmenší koaliční stranu LIDEM. Její předsedkyně Karolína Peake si vymínila, že se změní jednací řád sněmovny, aby její strana mohla mít svůj poslanecký klub. V dosavadním ustanovení totiž nemá dostatečný počet členů.

Související

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Ekonom o Babišově vládě: Má nerozumný program. Ekonomika teď funguje poměrně dobře

Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvil o tom, jak vnímá ekonomickou politiku budoucí vlády. Naše redakce s ním probrala například deklarované udržování deficitu pod třemi procenty hrubého domácího produktu, státní podporu bydlení a hypoték nebo znovuzavedení EET. „Z mého pohledu je samozřejmě správné, pokud se omezí možnosti obcházení výběru daní. Na druhou stranu to pochopitelně bude znamenat zátěž, zejména pro menší živnostníky,“ říká ekonom.

Více souvisejících

Daně Ministerstvo financí Miroslav Kalousek

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

před 8 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

před 9 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

před 9 hodinami

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

před 10 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

před 11 hodinami

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

před 14 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

včera

včera

Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů

Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy