Kalousek vyhrál DPH bude 15 a 21%! Zdraží všechno, nejvíce plenky

Praha - Po několikahodinové rozpravě odhlasovali ve středu poslanci vládní návrh daňového balíčkum který přináší vyšší DPH, konec zelené daně nebo daňových úlev pro pracující důchodce. Vláda si slubuje, že vybere více peněz do rozpočtu, opozice se domnívá, že je to nereálné a zdražení výsledek nepřinese.

Koalice potřebovala 101 hlasů, aby přehlasovala zamítavé stanovisko Senátu, získala jich 102. Teď zákon poputuje k prezidentovi. Zatím není jasné, jak se Václav Klaus rozhodne, protože již avizoval, že se mu zvyšování daní nelíbí.

"Pevně věřím, že pan prezident se zachová jako hlava státu a nebude tuto situaci protahovat," zmínil ve středu ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Kdyby totiž zákon nedoběhl celý legislativní proces před koncem letošního roku, začne od 1. ledna 2013 platit již dříve schválená jednotná sazba DPH ve výši 17,5 procenta. Ta by se během únorové schůze sněmovny zase měnila na 15 a 21 procent.

Jasno v tom, jak se Václav Klaus rozhodne, nemá ani premiér Petr Nečas (ODS). "Komunikace mezi premiérem a prezidentem je přirozená a potřebná, nepopřu, že jsme mluvili i o konsolidačním balíčku. Prezident je oprávněn učinit kroky, které mu umožňuje ústava, ale jsem přesvědčen o tom, že jako bývalý premiér i ministr financí ví, co je v sázce. A to je rozpočtová nestabilita, když podepíše, budou moci podnikatelské subjekty kalkulovat s výší DPH, pokračování v zodpovědné rozpočtové politice. Proti tomu je riziko vládní nestability či pádu, rozpočtového provizoria a dvojí změny sazby DPH v průběhu příštího roku. Jsem přesvědčen, že prezident oboje misky vah důkladně zváží," okomentoval Nečas.

Opozice před hlasováním několik hodin vysvětlovala téměř vylidněné sněmovně, proč považuje zvýšení daní a chaos kolem výše sazby za nepřijatelný.

"Ostatní vlády občany netýraly a nestresovaly, první vláda, která to dělá, je Nečasova. Měla by se denně omlouvat těm, kterým daňovými zmatky zkomplikovala život. Nečas má oblíbenou metodu, když se objeví problém: za to mohou sociální demokraté. Vrací se do minulosti, šest let zpátky a vymlouvá se na nás. On a ministr Kalousek se mohou vymlouvat jen sami na sebe. Je to jejich amatérismus, jejich koaliční dohody. Třináct dní před koncem roku stanovujeme daně. Tato vláda tvrdila, že chce lepší podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost – co horšího české ekonomice udělat než tuto blamáž s DPH?," ptal se předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka.

Nelíbí se mu ani, jak mají být peníze z vyšších daní použity. "Mnohem horší je to, na co se tyto peníze použijí. Ty peníze z dražších léků, potravin, vodného a stočného půjdou na dotace důchodových fondů v II. pilíři, tedy pro ty nejbohatší. Vláda vezme peníze nemocným a důchodcům, rodinám s dětmi, a věnuje je těm nejbohatším, ať si mohou spořit na důchod. Ty peníze nejdou na snižování schodku a zadlužení, ale na II. pilíř a na církevní restituce. To je výsledek vládní rozpočtové politiky. Všechno je v deficitu, VZP i stát, umrtvená spotřeba domácností, to je výsledek posledního zvýšení DPH. To ukazuje, že je to divná koncepce daňové politiky," rozčiloval se Sobotka. Upozornil zároveň na to, že v zákoně je i dodatek, který za dva roky počítá s opětovným sjednocením sazby DPH na 17,5 procenta, tedy zemi čeká další  změna výše daní.

Kritika ovšem zazněla i z řad pravicových politiků. Do vládní reformy se pustil bývalý člen ODS, dnes nezařazený poslanec Michal Doktor. I on okomentoval vyprázdněnou sněmovnu během rozpravy.

"Míra účasti odpovídá vážnosti věci. Když se bavíme o statisících, bývá nabyto. Když se bavíme o miliardách, je nás tady poskrovnu," zmínil a pokračoval: "V životě je ledasco relativní. Poslanec Sobotka se pohoršil nad tím, že nám Kalousek skoro nic neřekl, když zákon uváděl, naopak já byl mile překvapen, že nám řekl aspoň něco. Pan Sobotka opakovaně řekl, že je zřejmé, že vidí ruku Kalouska zasunutou hlouběji v kapse poplatníka. Zvýšení daně se odrazí v celkové inflaci a vyvolá tlak, ale ekonomika žádné další daně nevydá. Lidé plácnou pana ministra přes ruku, už to jednou udělali, letos. Nastane stejný jev jako letos, lidé státu daně nedají a nezaplatí. Nevím, kde žije Kalousek. Já žiji v zemi, kde období několika měsíců stagnace vystřídal pokles ekonomiky. Hospodářství chřadne. Veřejnost a podnikatelé se do budoucnosti nedívají s nadějí, snižují se investice, klesají náklady i spotřeba domácností," popsal Doktor.

Podotkl, že zvýšení daní v situaci hospodářského poklesu je jako léčení onkologického pacienta v táboře nucených prací. Uvedl, že si je jistý tím, že vláda nedokáže vybrat o plánovaných 18 miliard více, protože i letos ve výběru daní selhávala.

Se stejným názorem vystoupil také poslanec Věcí veřejných Michal Babák. "Už několikrát jsme vysvětlovali, jaká je finanční hloupost zvedat v této ekonomické situaci daně. Jde především o celkový výběr daní. Je chybná prognóza roku 2013, na které stojí státní rozpočet, tedy příjem zhruba o 18 miliard větší než v roce 2012 právě kvůli zvýšení sazeb DPH. Je to nesmysl. Dostáváme se za pomyslný bod, kdy když zvýšíme daně, vybereme méně. Protože poplatníci budou více přemýšlet nad daňovými delikty a optimalizací daní. Když se podíváme na rok 2010 a 2011 i zde jsou patrné rozdíly, 43 miliard v roce 2011 se nepovedlo vládě vybrat, rok předtím to bylo 9 miliard. Veškerá predikce roku 2013 na příjmové stránce je opravdu chybná. Ministerstvo si myslí, že vybere více, to je čirý nesmysl," shrnul Babák.

Ministr Kalousek ovšem s výtkami nesouhlasí a opakovaně zmínil, že již vysvětloval daňovou reformu osmkrát, pokaždé když se projednávala. "Už jsem na to odpovídal osmkrát, jsem přesvědčen, že náš kalkul výběru daní je správný. Srovnání s rokem 2012 je míchání jablek s hruškami. Ti, kdo nás dnes kritizují, že jsme letos nevybrali, kolik jsme předpokládali, se mýlí. My jsme o tom věděli, počítali jsme s ochlazením ekonomiky. Předpokládáme stagnaci ekonomiky, nikoli růst, takže tady neplatí úměra. Spotřeba navíc neklesla, protože narostly daně, tak to není, mělo to jiné příčiny," zdůraznil.Schválená norma například zvedá sazby DPH na 15 a 21 procent a zavádí sedmiprocentní daň pro občany s příjmy nad 100 tisíc korun měsíčně, která bude platit pouze jeden rok. Současné výdajové paušály u OSVČ zůstanou podle balíku zachované, ale výše daňových odpočtů u 30- a 40procentních paušálů bude omezená příjmem v hodnotě dvou milionů korun, tito živnostníci tak maximálně uplatní ve výdajích 600, respektive 800 tisíc korun. OSVČ, kteří se rozhodnou využít paušály, přijdou o některé slevy, například o daňové zvýhodnění na vyživované dítě, či slevu na manžela nebo manželku s žádným nebo nízkým příjmem.Zákon také částečně ruší zvýhodnění pro zemědělce, takzvanou zelenou naftu. "Vláda si slibuje, že ušetří 1,7 miliardy, ale sype písek do poškozeného soukolí agroprůmyslu naší země. Pěstujeme stále méně, snižují se i chovy. Veškeré prvovýrobní procesy náročné na naftu a práci budou tímto opatřením výrazně poškozovány. Alternativa je přímé přesměrování na národní a evropské dotace a cesta k extenzitě, to není pro zemi žádoucí. Pokud to vláda myslí vážně s europotravinářským komplexem, tak se k zákonu vrátíme a změníme to. Ty podnikatele, kteří si na sebe chtějí sami vydělat, směřujeme na dotace, to si snad nikdo nepřeje," uvedl k tématu Petr Zgarba (ČSSD).S balíčkem je spojen i spletitý politický příběh. Způsobil rozkol v nejsilnější koaliční straně, v ODS. Šestice poslanců, kteří získali přízvisko rebelové, odmítala zvednout ruku pro zvyšování daní. Tvrdili, že to značí odklon od pravicových hodnot. Premiér a předseda ODS Petr Nečas bez jejich podpory nebyl schopen získat dost hlasů pro naplnění koaliční dohody, navíc se zákonem spojil hlasování o důvěře vládě. Vyžádal si ve sněmovně týdenní přerušení jednání, aby se o balíčku hlasovalo až po volebním kongresu občanské demokracie, který se konal první listopadový víkend. Tam proti němu na post předsedy kandidoval jeden z rebelů, Ivan Fuksa. Neuspěl, Nečas potvrdil své předsednictví a kongres následně oficiálně vyzval rebely, aby respektovali vůli strany a hlasovali pro daňový balíček. Radim Fiala z ODS vystoupil a při hlasování odešel ze sálu, aby snížil kvórum. Jan Florián a Tomáš Úlehla se rozhodli respektovat usnesení kongresu a hlasovat pro vládní reformu. Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa složili poslanecké mandáty, na jejich místo nastoupila trojice loajálních občanských demokratů ze středočeské kandidátky. Jedním z nich byl Roman Pekárek, tehdy nepravomocně a od úterý pravomocně odsouzený za korupci. Pekárek odmítá složit mandát, i když na něj apelují poslanci napříč politickým spektrem. ODS ho ovšem k tomu vyzvala až den poté, co díky jeho hlasu 7. listopadu prohlasovala daňový balíček a církevní restituce.

Svou cenu měl balíček i pro nejmenší koaliční stranu LIDEM. Její předsedkyně Karolína Peake si vymínila, že se změní jednací řád sněmovny, aby její strana mohla mít svůj poslanecký klub. V dosavadním ustanovení totiž nemá dostatečný počet členů.

Související

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Ekonom o Babišově vládě: Má nerozumný program. Ekonomika teď funguje poměrně dobře

Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvil o tom, jak vnímá ekonomickou politiku budoucí vlády. Naše redakce s ním probrala například deklarované udržování deficitu pod třemi procenty hrubého domácího produktu, státní podporu bydlení a hypoték nebo znovuzavedení EET. „Z mého pohledu je samozřejmě správné, pokud se omezí možnosti obcházení výběru daní. Na druhou stranu to pochopitelně bude znamenat zátěž, zejména pro menší živnostníky,“ říká ekonom.
Veronika Nálepová Původní zpráva

Volební sliby pod lupou. Ekonomka pro EZ vysvětluje, proč strany nejsou k voličům fér

Vyšší důchody, levnější energie či nulová DPH – některé strany slibují lákavé výdaje, ale neřeší jejich financování. Ekonomka Veronika Nálepová z ostravské European Research University pro EuroZprávy.cz upozornila, že bez jasně vysvětlených zdrojů jde jen o marketing, nikoli skutečný plán. Česko přitom svazují dluhová brzda i nový fiskální rámec EU. Voliči by podle ní měli slyšet celou rovnici – co, kdy, za kolik a na úkor čeho. Jinak hrozí opakování drahých chyb z minulosti.

Více souvisejících

Daně Ministerstvo financí Miroslav Kalousek

Aktuálně se děje

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

včera

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

včera

Americká jaderná ponorka

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

včera

20. prosince 2025 21:44

Volodymyr Zelenskyj

USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj

Válečný konflikt na Ukrajině se dostává do klíčové diplomatické fáze, když americká strana navrhla uspořádání trilaterálního setkání v Miami. Tohoto jednání by se měli zúčastnit zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska, přičemž cílem je posunout mírové rozhovory k reálným výsledkům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomuto formátu vyjádřil mírnou skepsi a připomněl, že podobná jednání v Istanbulu nepřinesla zásadní průlom kromě výměny zajatců.

20. prosince 2025 20:36

Jeffrey Epstein

Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí

Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů a fotografií spojených s případem usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Přestože zákon nařizoval úplné odkrytí všech spisů, zveřejněný materiál obsahuje tisíce začerněných míst a stovky zcela nečitelných stran. Tento postup vyvolal ostrou kritiku ze strany demokratických zákonodárců i samotných obětí, které se domnívají, že úřady záměrně chrání mocné muže.

20. prosince 2025 19:24

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

20. prosince 2025 18:11

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

20. prosince 2025 16:57

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

20. prosince 2025 15:46

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

20. prosince 2025 14:36

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy