Okamura neuspěl! Ústavní soud volbu prezidenta neodložil

Senátor a vyřazený prezidentský kandidát Okamura žádal ÚS také o to, aby jeho stížnost projednal přednostně. Langášek podotkl, že o tom plénum hlasovat nemuselo, protože požadavku vyhovělo fakticky a začalo jednat velmi rychle. Již ten den - 27. prosince 2012, kdy Okamura na soud svou stížnost dodal, si úředníci a právníci vyžádali potřebné podklady od ministerstva vnitra a Nejvyššího správního soudu. O den později případ připadl coby soudci zpravodaji předsedovi ÚS Pavlu Rychetskému.

Plénum v pátek rozhodlo nejen o zachování termínu přímé volby prezidenta, ale také o třech zbylých ústavních stížnostech nezaregistrovaných kandidátů, které se v Brně sešly. Dodali je sem Jiří Kessner, Anna Kašná a Petr Cibulka. "Soudci je neveřejně projednali a rozhodli se stížnosti pro zjevnou neopodstatněnost odmítnout," ozřejmil Langášek. Ani jeden z trojice totiž nedodržel zákonné ustanovení a neodevzdal petice s padesáti tisíci podpisy. Langášek dodal, že nebylo uplatněno žádné odlišné stanovisko.

Z Okamurovy stížnosti se zabývalo plénum v pátek jen částí, která se týkala žádosti na vydání předběžného opatření, jímž by se zrušil platný termín voleb, tedy příští pátek a sobotu. "Plénum se rozhodlo, že návrhu nevyhoví a předběžné opatření nevydá. Ani zde nebylo uplatněno odlišné stanovisko," uvedl generální sekretář. Třináct soudců tedy jednomyslně rozhodlo o tom, že první kolo boje o Hrad se bude konat 11. a 12. ledna.

"Tím dnes projednávání skončilo, dál se bude plénum zabývat zbytkem stížnosti pana Okamury, což je teď jediné řízení, které ÚS v souvislosti s prezidentskou volbou vede," dodal Langášek.

Okamura požaduje například, aby z prováděcího zákona zmizelo ustanovení o 50 tisících podpisech pod občanskými kandidaturami, napadá také postup ministerstva vnitra při kontrole podpisů na peticích a žádá, aby byl zařazen zpět mezi kandidáty.

Jeho advokátka Klára Samková vyjádřila po zveřejnění rozhodnutí pléna rozhořčení ve vysílání ČT24. "Já už neočekávám vůbec nic, všechno podstatné bylo rozhodnuto, i to, že ústavu je možné tak trošku porušovat. Jsou dvě možnosti. Buď ÚS rozhodne, že ústava nebyla porušena ani tzv. prováděcími předpisy, nebo že ústava byla porušena, ale že volby stejně zůstávají v platnosti. To pak pět let budeme mít prezidenta zvoleného na základě neústavního zákona. Já si opravdu nejsem jista, co je pro mě horší. ÚS dal signál, že porušovat Ústavu není až tak úplně nepřípustné a špatné a když se to udělá jen tak trošku, tak se to může. Co je a není trošku, to je dá vymediovat," zhodnotila.

Dodala, že ona a její klient teď mohou jenom čekat na zbytek rozhodnutí pléna. "Dál postupovat nemůžeme, musíme čekat jako oběti na další rozhodování ÚS. Dnes Nemůžeme než přihlížet, jak se destruuje celý právní pořádek," řekla.

"Jsem rád, že se volby uskuteční v původně plánovaném termínu. Doufám, že nenastane zpochybnění jejich legitimity. V této otázce mám plnou důvěru v Ústavní soud," zveřejnil na svém facebookovém profilu kandidát TOP09 Karel Schwarzenberg.