Přepočítávat koníčky nebudeme, rozčílil se Senát. Zákon o NKÚ smetl se stolu

Praha - Čtyřicet senátorů se ve středu zdrželo hlasování o změně Ústavy, kterou by Nejvyšší kontrolní úřad mohl dohlížet i na hospodařen obcí, krajů a firem, kde má stát podíl. V Poslanecké sněmovně získal zákon širokou podporu, horní komora ale jeho legislativní cestu utnula.

I když ve sněmovně se politici napříč politickým spektrem shodli na ústavním posílení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), v Senátu úprava podporu nezískala. Jelikož se jedná o ústavní zákon, norma se nevrací do sněmovny a její život končí. NKÚ bude nadále dohlížet na státní rozpočet a hospodaření státu. Obce, kraje a firmy s vlastnickým podílem státu do jeho kompetence spadat nebudou.

Senátoři se bouřili především proti tomu, že v České republice je špatně nastavený celý systém kontrol a navržená změna Ústavy je nekoncepční. "Rozpočet se nezvyšuje, ani úředníků nemá přibýt, přesto by měl úřad provádět kontroly navíc. NKÚ může ročně zvládnout kontroly v jednotkách obcí. Při více než 6000 obcí by se ta poslední obec hned tak nedočkala, jednou za tři sta let by byla kontrola. Zákon neřeší rozpočet a obecně metodiku kontrol, to je pak jen plácnutí do vody. Kdo nebude hlasovat pro, bude v médiích za lumpa a korupčníka. Já to odmítám, jsem starosta 19 let, máme šedesát procent podpory, ne proto, že občas opravíme chodník, ale protože na radnici nekrademe," shrnul Petr Vícha (ČSSD).

I ostatní senátoři, kteří jsou starostové či primátoři, upozorňovali na to, že už teď se obce a města potýkají s velkým množstvím kontrol. "Problém je v provázanosti kontrol. Uvedu příklad: stavěli jsme byty z dotací pro nízkopříjmové obyvatele. Musíte mít stavební povolení, dokumentaci, ohlídat přidělování bytů, jestli byty mají patřičnou velikost. Po poskytnutí dotace přišlo ministerstvo práce a sociálních věcí, celý den kontrolovalo a řeklo, že vše v pořádku. Pak přišel finanční úřad, po roce, tři dny kontroloval a řekl, že vše je v pořádku. Za tři roky přišli z NKÚ, byli tam tři měsíce, chtěli zamykatelnou místnost a řekli, že vše je v pořádku. To nemá smysl," uvedl Vícha a se svými příklady se přidali i například Jaroslav Kubera (ODS) nebo Jan Horník (BEZPP).

"My máme prostě špatný systém kontrol, o to jde, když vám přijde pátá kontrola, která přepočítává koníčky na dětském hřišti, musíte si říci, že tady je něco špatně. Jde o systémovost. Já jsem schopen zvednout ruku pro zákon, ale nikdo mě nepřesvědčí o tom, že jde o systémový krok, jestli se NKÚ nerozšíří, personálně neposílí a dostane na starosti více než šest tisíc obcí. Něco by se mělo udělat se systémem kontrol," vyjádřil názor většiny Luděk Jeništa (BEZPP).

Senátoři se také obávali, že by NKÚ zasahoval do politických rozhodnutí zastupitelstev, což je podle nich nepřijatelné. Eliška Wagnerová obhajovala, že tak to není - obec si podle ní může vybrat, jaký projekt chce, ale uskutečnit ho musí "košer způsobem." "Ať si klidně postaví útulek pro psa, ale jestli to bude za sto tisíc nebo deset milionů, na to by měl dohlédnout nezávislý orgán, jako je NKÚ," zmínila.

Senát pak zamítl i prováděcí zákon, který způsob kontroly upravoval. Jednalo se o normu, na které se sněmovna dlouho hádala, jestli bude do gesce NKÚ patřit i ČEZ. Poslanci se shodli, že NKÚ dohlédne na firmy, kde má stát aspoň padesátiprocentní podíl, ale ne u těch, jejichž akcie se obchodují na burze - to je v současnosti pouze ČEZ. Prováděcí zákon se do sněmovny ještě vrátí, ale bez schválení ústavní změny nemá, co by reguloval.

"Odpor některých senátorů je nepochopitelný," sdělila v tiskové zprávě vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM). U obcí a krajů by NKÚ prověřoval jen zákonnost, nikoli efektivitu vynakládání peněz, připomněla. Z nepřijetí ústavní novely Peake viní opoziční ČSSD, která má v horní komoře většinu. Sněmovnou prošly obě předlohy hladce i hlasy opozice.

Předlohy se naopak v Senátu zastali například Jiří Dienstbier (ČSSD) a Vladimír Dryml (SPOZ).

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Sečteno. Senátní volby 2024 znají výsledky, úspěch ANO je zřejmý

Česko zná jména nových či staronových senátorů. Úspěch slaví opoziční hnutí ANO, kterému uspělo v prvním či druhém kole voleb celkem osm kandidátů. V Senátu nově usedne například bývalý policista Róbert Šlachta, končí naopak někdejší prezidentský kandidát Marek Hilšer. Volební účast ve druhém kole činila jen 17 a půl procenta.

Více souvisejících

Senát ČR nkú hospodaření

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 55 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy