Pohřešují se 3 miliardy korun! Kde jsou?

Na nelegální těžbu upozorňovaly neziskové organizace i Ministerstvo životního prostředí. Za čtyři roky (1998-2002) bylo vytěženo na 8,37 milionů tun uhlí za tři miliardy, uvádí Konieczny s tím, že není jasné, kdo byl příjemcem peněz.

Podle Konieczného mohou být indicií „dozvuky o „alianci" mezi Severočeskými doly (provozovatelem Dolu Nástup Tušimice) a Mosteckou uhelnou (nyní Czech Coal). Máme štěstí, že se případem Mostecké uhelné zabývala švýcarská prokuratura, která po dlouhém a úmorném pátrání podrobně popsala systém vyvádění prostředků v této společnosti." Svou roli v případu dle Konieczného zajisté sehrála i společnost Appian Group, která se podílela na privatizaci Mostecké uhelné.

„Podívejme se nyní na to, co se v letech 1998-2002 zde odehrávalo. V těchto letech se podařilo vyvést 4,5 miliardy Kč přes nejrůznější spřátelené společnosti. Mechanismus vyvádění těchto prostředků fungoval na základě jejich cíleného převádění z účtu na účet či například sofistikované vlastnické struktury s využitím takových destinací jako ostrov Man či ostrov Guernsey. Tyto prostředky postupně putovaly přes velmi nepřehlednou vlastnickou strukturu," popisuje situaci, která vyšetřování notně komplikuje.

Ale dle Konieczného je zajímavá ještě jedna záležitost: „Mostecká uhelná musela uhradit 2,5 miliardy Kč převážně rekultivačních nákladů. Je otázkou, zda tyto prostředky připluly zpět z již dříve vyvedených prostředků. Cesta zpět mohla být paradoxně ještě více komplikovaná. Stojí za to se zamyslet, zda se v Mostecké uhelné náhodou neobjevily tolik pohřešované 3 miliardy Kč ze sousedních Severočeských dolů. Uznávám, že je to pouze spekulace, nicméně je možné, že tímto byla myšlena „aliance" mezi Mosteckou uhelnou a Severočeskými doly."

V této kauze se objevuje vysoká korupce, na kterou mělo jít minimálně 650 milionů korun. Ty měly putovat do kapes politiků, úředníků a příslušníků státních orgánů pod taktovkou lobbistů. „Těžko pak lze s chladnou hlavou vnímat údajně překvapené výrazy politiků či státních zástupců, kdy vyšlo najevo, že se Česká republika „zapomněla" přihlásit do soudního procesu jako poškozená strana," dodává s jistou mírou pochyb.