NKÚ zůstane i nadále bez šéfa. Poslanci se nedokázali dohodnout

Praha - V tajné volbě kandidáta na prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se poslanci neshodli. Žádný z pěti kandidátů nezískal dostatečný počet hlasů, řekl v úterý předseda volební komise sněmovny Jan Vidím (ODS).

ODS navrhovala na post poslankyni Zdeňku Horníkovou, ČSSD současného viceprezidenta NKÚ Miloslava Kalu, ten v úterý navštívil budoucího prezidenta Miloše Zemana, komunisté navrhli poslance Vladimíra Koníčka (KSČM), klub Věcí veřejných poslance Josefa Novotného a TOP 09 bývalou náměstkyni na ministerstvu financí Danu Trezziovou.

Nejvíce hlasů získal Kala, po něm následovala Horníková, žádný z kandidátů ale nezískal nadpoloviční počet hlasů a nebyl tak prezidentovi doporučený ke jmenování. Strana LIDEM svého kandidáta nenavrhla, ani nemá bez poslaneckého klubu navrhovací právo. Její předsedkyně Karolína Peake se ale dala slyšet, že by vybírala v "úplně jiných vodách".

Bývalého šéfa NKÚ Františka Dohnala dostal před soud komunistický poslanec Vojtěch Filip, který na něj podal trestní oznámení kvůli zmaření kontroly hospodaření. Tehdejší prezident úřadu totiž opakovaně odmítl poslancům poskytnout součinnost i vydat podklady ke kontrole. Dohnal argumentoval tím, že v zákonech chybějí procesní pravidla pro kontrolu.

Dohnal dostal loni v únoru podmínku na 18 měsíců, Městský soud v Praze zamítl jeho odvolání proti podmíněnému trestu. Osmiměsíční trest vězení s podmíněným odkladem na 18 měsíců se tak stal pravomocným. Dohnal podle zákona již nemohl vykonávat funkci prezidenta NKÚ, v čele úřadu nesmí být pravomocně odsouzená osoba.

Podle amnestie, kterou na Nový rok vyhlásil prezident Václav Klaus, je Dohnalův trest "zahlazený" a mělo by se na něj hledět, jako by se nikdy nestal. "Přesto to neznamená jeho automatický návrat do čela NKÚ, protože tato skutečnost nemá žádný vliv na samotný fakt, že inženýr František Dohnal pozbyl funkce na základě ztráty bezúhonnosti," řekla dříve Mediafaxu mluvčí NKÚ Olga Málková. Podle právního názoru úřadu by ho musela Poslanecká sněmovna do funkce znovu navrhnout a prezident by ho musel znovu jmenovat.

Od února je pověřený řízením instituce viceprezident úřadu a jeden ze současných kandidátů Kala. Funkční období prezidenta je devítileté.

Související

Ministerstvo obrany

Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort

Kontroloři NKÚ se vrátili ke čtyřem předcházejícím kontrolám v resortu Ministerstva obrany (MO) a zkoumali, jak ministerstvo tehdy zjištěné nedostatky napravilo. Kontroloři zjistili, že z 11 vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě jen částečně. Ministerstvo např. dosud nezavedlo systém objednání a distribuce výstroje, který by zjednodušil a urychlil její výdej pro všechny příslušníky armády; nenakoupilo ani dostatečnou zásobu některých druhů výstroje. Dále neplnilo stanovenou provozuschopnost tanků a nezajistilo přiměřenou zásobu náhradních dílů pro jejich opravy. Obnova a modernizace vojenských areálů neprobíhá podle plánů a hrozí, že MO nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku.

Více souvisejících

nkú Poslanecká sněmovna František Dohnal

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy