ODS se dál nezadržitelně štěpí. Existuje vůbec ještě tato strana?

Na jednání zastupitelů nejdříve vystoupila zastupitelka Blanka Menzelová (ODS) a oznámila vznik přípravného výboru nového klubu. Jeho vznik vysvětlila turbulencemi uvnitř ODS v Praze 4. "Vznikl přípravný výbor pro vznik klubu ODS. Ten je otevřen i ostatním členům," řekla Menzelová na začátku jednání.

Předsedkyní nového klubu má být Menzlová, dále v něm budou bývalý starosta Prahy 4 Pavel Horálek a Petr Fifka (oba ODS). "Z ODS určitě vystupovat nebudeme," řekl ČTK Pavel Horálek.

Zároveň byl oznámen vznik klubu nezávislých zastupitelů, který tvoří tři bývalí nezávislí zastupitelé a šest bývalých členů ODS. "Chtěl bych říct, že plně stojíme za současnou koalicí," řekl předseda klubu nezávislých Václav Krištof (ODS). Dalšími členy jsou Věra Příhodová, Jana Kabíčková, Dana Křívánková-Klisáková, Patrik Opa, Milan Mikunda (všichni ODS), Alena Nohejlová, Martin Píša a Alexandra Mlíková (všichni nezařazená).

Zastupitel Jan Schneider (ODS) pak zastupitelům oznámil, že zbylí členové původního klubu ODS rozpustili zastupitelský klub a obratem založili nový. V něm zůstal například starosta Prahy 4 Pavel Caldr nebo zastupitel a radní hlavního města Radek Lohynský (ODS).

Zastupitelský klub ODS v Praze 4 měl původně 16 členů. Problémy provázejí ODS v Praze 4 již delší dobu.

ODS se v posledních měsících potýká i s pádem volebních preferencí. Politolog Jiří Pehe na svém blogu na Aktualne.cz analyzuje současné problémy kdysi nejsilnější pravicové strany.

ODS nekompromitují jen její kmotři a „podnikatelé" na ní navázaní, ale celé její současné vedení, včetně Nečase samotného. Z historie víme, že politici ve významných pozicích mají velmi malou míru sebereflexe, ale i tak je zajímavé, že si Nečas zatím nevšiml, že na něj osobně i na naprostou většinu dalších předáků strany začínají lidé reagovat se směsí zloby a ironie, kterou kdysi častovali Milouše Jakeše.

Předseda ODS tvrdí, že každý kromě české levice vidí, co se v Evropě děje a přizpůsobuje tomu svoji politiku. Jenže stále více českých voličů si evidentně myslí, že tomu, co se v Evropě i u nás doma opravdu děje, je nejméně schopná přizpůsobit svoji politiku česká vládní pravice. Částečně z ideologické zaslepenosti, z větší části proto, že její politiku určují zákulisní ekonomické zájmy.

Možná by měl vzít v úvahu, že po minulých antikomunistických mobilizacích a strašení „řeckou cestou" před volbami v roce 2010 už je většina voličů vůči strašení ODS dost imunní. Bude třeba přijít se skutečnou nabídkou: programovou i personální. A na to současná ODS nemá. I proto visí její osud na vlásku, dodává závěrem Pehe.