Nečas Müllerovou zase vyhodil, divadlo s sKartami pokračuje

Praha - Vláda dnes znovu odmítla návrh ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Müllerové (TOP 09) na úpravu systému sKaret, plyne z informací ČTK. Kabinet ministryni doporučil intenzivně jednat s Českou spořitelnou (ČS) a zahájit legislativní kroky k ukončení projektu.

Ministryně materiál týkající se kontroverzní sociální karty svým kolegům ve vládě předkládala už podruhé. Od první verze, kterou kabinet před třemi týdny odmítl, se ale nový materiál příliš nelišil. Premiér za postupem ministryně vidí "stranický příkaz" z vedení TOP 09, která je proti ukončení systému.

Zrušení sKarty podporují ODS a LIDEM. Šéfka nejmenší vládní strany a vicepremiérka Karolína Peake dnes médiím sdělila, že podle ní jsou teď dvě možnosti řešení: buď zrušení projektu při minimalizaci nákladů, nebo zachování karty jen jako jednoho z možných prostředků pro výplatu a využití dávek, ovšem nepovinného pro klienty.

Zrušení žádá také opozice, rada postižených či odbory. Výhrady k sKartám měl ombudsman i ochránci soukromí, stížnost na projekt dostal také Ústavní soud. Poslanecká sněmovna bude brzy projednávat opozicí iniciovanou senátní novelu, která sKarty ruší.

Předseda vlády si přeje konec projektu a tvrdí, že na takovém postupu se s ministryní už dohodl. Její TOP 09 je ale přesvědčena, že systém stačí pozměnit a zlepšit.

"Přímé dopady jsou spojeny především s náklady na distribuci dávek," uvádí ministerstvo práce v důvodové zprávě k novele zákona o Úřadu práce. Zhruba 35 procent dávek se podle něj vyplácí prostřednictvím poštovní poukázky z celkového počtu 1,9 milionu až dvou milionů dávek měsíčně v celkovém objemu 6,8 miliardy korun.

"Poukázečné v současnosti plně hradí úřad práce ze státního rozpočtu, což měsíčně činní cca 17 až 24 milionů Kč (úhrada za poukázku do 5000 Kč je 24 Kč a nad 5000 pak 34)," konstatuje ministerstvo. Ročně činí náklady na výplatu dávek prostřednictvím poštovní poukázky 250 milionů korun, dodalo ministerstvo.

Müllerová, která se rušení brání, se odvolává také na smlouvu se spořitelnou a při jejím ukončení se obává možných sankcí.

Náklady spojené s projektem sKaret Česká spořitelna podle údajů v médiích odhadla na 300 milionů korun. Podle ministerstva však banka tuto částku nikdy oficiálně nepotvrdila, píše tyden.cz. "Výše kompenzace bude tedy předmětem jednání, v jejichž rámci musí v prvé řadě Česká spořitelna předložit sumář nákladů, které prokazatelně znamenaly náklady, které by v případě své běžné činnosti nevynaložila," dodal úřad.

K 25. dubnu převzalo sKartu zhruba 274 tisíc lidí a odmítlo ji 4100 příjemců. Přes karty a účty k nim se zatím vyplatilo 1,3 milionu dávek za 7,34 miliardy. Podle Drábka měl stát díky projektu ročně ušetřit za rozesílání dávek až čtvrt miliardy.

Související

Prezident Miloš Zeman s předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením Václavem Krásou

Rada postižených slaví 20 let. Přispěla k přijetí zákonů, brojila proti Drábkově sKartě

Prosazení zákona o sociálních službách v Česku či zrušení sKaret, s nimiž si měli potřební povinně vybírat dávky z bankomatů, řadí mezi své dosavadní úspěchy Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP). Za dvě desetiletí existence přispěla k přijetí řady novel ke zlepšení života handicapovaných. ČTK to řekl předseda rady Václav Krása. Dvacáté výročí NRZP oslavila dnes v Jízdárně Pražského hradu.
Ilustrační foto

Slovensko plánuje projekt sKaret, v Česku to dopadlo fiaskem

Bratislava - Slovensko plánuje zřídit občanům zvláštní účty s platební kartou, na který by obyvatelé země dostávali sociální dávky a jiné příspěvky. Zřízením centrálního registru chce stát kromě jiného získat přehled o platbách, které posílá občanům, informovalo ministerstvo financí. Podobný systém sociálních karet rozběhlo v minulosti Česko, po kritice byl tento způsob vyplácení dávek ovšem zrušen.

Více souvisejících

sociální karta ,  Ludmila Müllerová ,  Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

před 4 hodinami

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

před 5 hodinami

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

před 6 hodinami

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

před 7 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

před 8 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát

Dalo se očekávat, že po třech zápasech v elitní lize A v rámci Ligy národů UEFA nebude mít česká fotbalová reprezentace, která je aktuálně v přerodu, ani jeden bod. Ve společnosti Chorvatska, Anglie a Španělska se skutečně nedaly čekat zázraky, zvlášť když se český tým nachází v přestavbě. Po domácích prohrách s Chorvatskem (1:2) a Anglií (0:2) tak tedy nyní svěřenci španělského kouče Santiho Denii nebrali žádný bod ani proti úřadujícím světovým šampionům – Španělům. Na jejich půdě v Oviedu totiž prohráli 1:3. 

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý zúčastnil Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Na zahájení akce vystoupil s projevem a navštívil stánky českých i zahraničních firem. Odpoledne pak promluvil na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR, kde zdůraznil, že klíčem k růstu a prosperitě jsou cenově dostupné energie. 

včera

včera

včera

Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady

Německou politickou a bezpečnostní scénou otřásl mimořádný skandál, který nemá v novodobé historii země obdoby. V úterý ráno byl ve svém domě v Nordwalde nedaleko Münsteru zatčen osmdesátiletý August Hanning, bývalý šéf německé zahraniční rozvědky BND. Spolkové státní zastupitelství ho podezřívá ze závažných trestných činů včetně velezrady, vyzrazení státního tajemství a špionáže ve prospěch cizí zpravodajské služby. Muž, který v letech 1998 až 2005 stál v čele jedné z nejvýznamnějších bezpečnostních složek v Evropě, byl zástupci policie odveden v neprůstřelném vozidle do vazby.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy