Praha - Vláda dnes znovu odmítla návrh ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Müllerové (TOP 09) na úpravu systému sKaret, plyne z informací ČTK. Kabinet ministryni doporučil intenzivně jednat s Českou spořitelnou (ČS) a zahájit legislativní kroky k ukončení projektu.
Ministryně materiál týkající se kontroverzní sociální karty svým kolegům ve vládě předkládala už podruhé. Od první verze, kterou kabinet před třemi týdny odmítl, se ale nový materiál příliš nelišil. Premiér za postupem ministryně vidí "stranický příkaz" z vedení TOP 09, která je proti ukončení systému.
Zrušení sKarty podporují ODS a LIDEM. Šéfka nejmenší vládní strany a vicepremiérka Karolína Peake dnes médiím sdělila, že podle ní jsou teď dvě možnosti řešení: buď zrušení projektu při minimalizaci nákladů, nebo zachování karty jen jako jednoho z možných prostředků pro výplatu a využití dávek, ovšem nepovinného pro klienty.
Zrušení žádá také opozice, rada postižených či odbory. Výhrady k sKartám měl ombudsman i ochránci soukromí, stížnost na projekt dostal také Ústavní soud. Poslanecká sněmovna bude brzy projednávat opozicí iniciovanou senátní novelu, která sKarty ruší.
Předseda vlády si přeje konec projektu a tvrdí, že na takovém postupu se s ministryní už dohodl. Její TOP 09 je ale přesvědčena, že systém stačí pozměnit a zlepšit.
"Přímé dopady jsou spojeny především s náklady na distribuci dávek," uvádí ministerstvo práce v důvodové zprávě k novele zákona o Úřadu práce. Zhruba 35 procent dávek se podle něj vyplácí prostřednictvím poštovní poukázky z celkového počtu 1,9 milionu až dvou milionů dávek měsíčně v celkovém objemu 6,8 miliardy korun.
"Poukázečné v současnosti plně hradí úřad práce ze státního rozpočtu, což měsíčně činní cca 17 až 24 milionů Kč (úhrada za poukázku do 5000 Kč je 24 Kč a nad 5000 pak 34)," konstatuje ministerstvo. Ročně činí náklady na výplatu dávek prostřednictvím poštovní poukázky 250 milionů korun, dodalo ministerstvo.
Müllerová, která se rušení brání, se odvolává také na smlouvu se spořitelnou a při jejím ukončení se obává možných sankcí.
Náklady spojené s projektem sKaret Česká spořitelna podle údajů v médiích odhadla na 300 milionů korun. Podle ministerstva však banka tuto částku nikdy oficiálně nepotvrdila, píše tyden.cz. "Výše kompenzace bude tedy předmětem jednání, v jejichž rámci musí v prvé řadě Česká spořitelna předložit sumář nákladů, které prokazatelně znamenaly náklady, které by v případě své běžné činnosti nevynaložila," dodal úřad.
K 25. dubnu převzalo sKartu zhruba 274 tisíc lidí a odmítlo ji 4100 příjemců. Přes karty a účty k nim se zatím vyplatilo 1,3 milionu dávek za 7,34 miliardy. Podle Drábka měl stát díky projektu ročně ušetřit za rozesílání dávek až čtvrt miliardy.
Související
Rada postižených slaví 20 let. Přispěla k přijetí zákonů, brojila proti Drábkově sKartě
Slovensko plánuje projekt sKaret, v Česku to dopadlo fiaskem
sociální karta , Ludmila Müllerová , Vláda ČR
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Za dva roky bude v Praze k vidění velký hokejový svátek. Světový pohár s hvězdami NHL
před 57 minutami
Trump v neomalenosti vůči spojencům překonal Brežněva
před 1 hodinou
Rozhodnuto. Trenér Rulík po sezóně skončí u národního týmu a bude trénovat Kladno
před 1 hodinou
Pravda o útocích na ropná pole. Američané se distancují, ozvali se také Izraelci
před 2 hodinami
Bod obratu. Útoky na plynová pole a rafinérie jsou podle expertů zásadním zlomem ve válce s Íránem
před 3 hodinami
USA a Izrael zasáhly největší naleziště plynu na světě. Ceny ropy prudce rostou, NATO řeší, co s Hormuzským průlivem
před 5 hodinami
Zákazníci jsou stále agresivnější. Známý obchodní řetězec chystá nová opatření
před 5 hodinami
Ve švýcarském lyžařském středisku se zřítila kabina lanovky. Děsivý pád zachytila kamera
před 6 hodinami
Kuba odporuje Trumpovi. Pokus o ovládnutí ostrova narazí na nedobytný odpor, varuje prezident
před 7 hodinami
Naděje na ukončení sporu s Orbánem? EU a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce ropovodu Družba
před 8 hodinami
Teherán pohřbívá Larídžáního a Solejmáního. Írán vyslal vlnu raket a dronů na Izrael
před 9 hodinami
Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb
před 10 hodinami
OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit
před 11 hodinami
Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu
před 11 hodinami
Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky
před 12 hodinami
Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?
před 13 hodinami
Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA
před 14 hodinami
Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.
Zdroj: Libor Novák