Nečas Müllerovou zase vyhodil, divadlo s sKartami pokračuje

Praha - Vláda dnes znovu odmítla návrh ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Müllerové (TOP 09) na úpravu systému sKaret, plyne z informací ČTK. Kabinet ministryni doporučil intenzivně jednat s Českou spořitelnou (ČS) a zahájit legislativní kroky k ukončení projektu.

Ministryně materiál týkající se kontroverzní sociální karty svým kolegům ve vládě předkládala už podruhé. Od první verze, kterou kabinet před třemi týdny odmítl, se ale nový materiál příliš nelišil. Premiér za postupem ministryně vidí "stranický příkaz" z vedení TOP 09, která je proti ukončení systému.

Zrušení sKarty podporují ODS a LIDEM. Šéfka nejmenší vládní strany a vicepremiérka Karolína Peake dnes médiím sdělila, že podle ní jsou teď dvě možnosti řešení: buď zrušení projektu při minimalizaci nákladů, nebo zachování karty jen jako jednoho z možných prostředků pro výplatu a využití dávek, ovšem nepovinného pro klienty.

Zrušení žádá také opozice, rada postižených či odbory. Výhrady k sKartám měl ombudsman i ochránci soukromí, stížnost na projekt dostal také Ústavní soud. Poslanecká sněmovna bude brzy projednávat opozicí iniciovanou senátní novelu, která sKarty ruší.

Předseda vlády si přeje konec projektu a tvrdí, že na takovém postupu se s ministryní už dohodl. Její TOP 09 je ale přesvědčena, že systém stačí pozměnit a zlepšit.

"Přímé dopady jsou spojeny především s náklady na distribuci dávek," uvádí ministerstvo práce v důvodové zprávě k novele zákona o Úřadu práce. Zhruba 35 procent dávek se podle něj vyplácí prostřednictvím poštovní poukázky z celkového počtu 1,9 milionu až dvou milionů dávek měsíčně v celkovém objemu 6,8 miliardy korun.

"Poukázečné v současnosti plně hradí úřad práce ze státního rozpočtu, což měsíčně činní cca 17 až 24 milionů Kč (úhrada za poukázku do 5000 Kč je 24 Kč a nad 5000 pak 34)," konstatuje ministerstvo. Ročně činí náklady na výplatu dávek prostřednictvím poštovní poukázky 250 milionů korun, dodalo ministerstvo.

Müllerová, která se rušení brání, se odvolává také na smlouvu se spořitelnou a při jejím ukončení se obává možných sankcí.

Náklady spojené s projektem sKaret Česká spořitelna podle údajů v médiích odhadla na 300 milionů korun. Podle ministerstva však banka tuto částku nikdy oficiálně nepotvrdila, píše tyden.cz. "Výše kompenzace bude tedy předmětem jednání, v jejichž rámci musí v prvé řadě Česká spořitelna předložit sumář nákladů, které prokazatelně znamenaly náklady, které by v případě své běžné činnosti nevynaložila," dodal úřad.

K 25. dubnu převzalo sKartu zhruba 274 tisíc lidí a odmítlo ji 4100 příjemců. Přes karty a účty k nim se zatím vyplatilo 1,3 milionu dávek za 7,34 miliardy. Podle Drábka měl stát díky projektu ročně ušetřit za rozesílání dávek až čtvrt miliardy.

Související

Prezident Miloš Zeman s předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením Václavem Krásou

Rada postižených slaví 20 let. Přispěla k přijetí zákonů, brojila proti Drábkově sKartě

Prosazení zákona o sociálních službách v Česku či zrušení sKaret, s nimiž si měli potřební povinně vybírat dávky z bankomatů, řadí mezi své dosavadní úspěchy Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP). Za dvě desetiletí existence přispěla k přijetí řady novel ke zlepšení života handicapovaných. ČTK to řekl předseda rady Václav Krása. Dvacáté výročí NRZP oslavila dnes v Jízdárně Pražského hradu.
Ilustrační foto

Slovensko plánuje projekt sKaret, v Česku to dopadlo fiaskem

Bratislava - Slovensko plánuje zřídit občanům zvláštní účty s platební kartou, na který by obyvatelé země dostávali sociální dávky a jiné příspěvky. Zřízením centrálního registru chce stát kromě jiného získat přehled o platbách, které posílá občanům, informovalo ministerstvo financí. Podobný systém sociálních karet rozběhlo v minulosti Česko, po kritice byl tento způsob vyplácení dávek ovšem zrušen.

Více souvisejících

sociální karta Ludmila Müllerová Vláda ČR

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu

Prokurátoři Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu v pátek varovali před jednotlivci, kteří hrozí odvetou vůči soudu nebo jeho zaměstnancům. Takové jednání může podle ICC představovat trestný čin vůči výkonu spravedlnosti, informuje agentura AFP.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán

Předseda maďarské vlády Viktor Orbán v pátečním rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Kossuth Radio zdůraznil, že Evropa si v současné době hraje s ohněm ve vztahu k otázce války a míru. Maďarsko podle něj odmítá být vtáhnuté do konfliktu.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek vyjádřil znepokojení nad slovy britského ministra zahraničních věcí Davida Camerona, který hovořil o právu Kyjeva útočit na ruské objekty s britskými zbraněmi. Podobně reagoval na slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu, informuje agentura Reuters.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky

Česko společně s EU, NATO a dalšími mezinárodními partnery odsuzuje aktivity ruského státního aktéra APT28, uvedlo ministerstvo zahraničí v pátek. APT28 je spojován s ruskou vojenskou rozvědkou GRU a dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích.

včera

včera

včera

včera

Napětí v Nigeru: Ruští vojáci vstoupili na základnu, kde sídlí americká armáda

Podle vysokého představitele obrany USA vstoupil ruský vojenský personál na leteckou základnu v Nigeru, kde jsou umístěny americké jednotky. Tento krok následuje po rozhodnutí nigerské junty zbavit se americké síly.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy